Xpeng Mona L03 chce v Evropě konkurovat Tesle technikou, ne cenovou válkou

Do 64 zemí, hlavně do Evropy

Xpeng plánuje nabídnout model Mona L03 v 64 zemích a regionech později v roce 2026 ^AA. Navazuje tak na rychlé rozšiřování své globální sítě: během roku 2025 zdvojnásobil počet trhů z 30 na 60. Z celkem 380 zahraničních prodejen se jich 290 nachází v Evropě, kde značka působí ve 28 zemích ^A.

Na konci roku 2025 Xpeng vstoupil také do Švýcarska, Rakouska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska ^AECC. Evropa je proto zjevně hlavním pilířem jeho mezinárodní strategie, nikoli pouze jednou z mnoha exportních destinací.

Tesla má být soupeřem, ale ne v cenové válce

Xpeng se v Evropě otevřeně staví do role přímého konkurenta Tesly. Nechce však podle vyjádření svého místopředsedy Briana Gu soutěžit především agresivním zlevňováním. V rozhovoru pro The Guardian uvedl, že v Evropské unii a ve Spojeném království chce zákazníky získat hlavně kvalitou, nikoli cenovou válkou ^T.

Hlavní zbraní má být technologie. Xpeng u modelu Mona L03 zdůrazňuje rychlejší nabíjení než u Tesly a plánuje do zahraničí přivést také své pokročilé systémy asistovaného řízení ^ACI. Brian Gu zároveň připustil, že Tesla má v některých evropských zemích výhodu díky dřívějšímu vstupu na trh, ale věří, že Xpeng s ní dokáže soupeřit přímo ^I.

Je ovšem důležité dodat, že čínská předprodejní cena od 143 800 jüanů, tedy přibližně 21 200 dolarů, není evropská koncová cena. Ta bude záviset na specifikaci pro jednotlivé trhy, daních, clech, logistice a lokální obchodní síti ^CF.

Mona L03 nabídne dvě koncepce pohonu

Mona L03 je prvním modelem této řady, který kombinuje dvě odlišné koncepce pohonu:

• BEV – čistě bateriový elektromobil s dojezdem 525 nebo 625 km podle metodiky CLTC;
• EREV – elektromobil s prodlužovačem dojezdu, který nabízí až 315 km čistě na elektřinu a celkem až 1 330 km podle CLTC ^AACE.

Čistě elektrická verze zvládne zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,6 sekundy. Díky nabíjení 3C se má baterie z 10 na 80 procent doplnit přibližně za 19 minut ^CCY.

Metodika CLTC používaná v Číně bývá optimističtější než evropský cyklus WLTP. U evropské specifikace proto nelze čínské hodnoty dojezdu automaticky považovat za výsledné evropské parametry.

1 500 TOPS není základní výbava

Největší pozornost vzbuzuje palubní výpočetní výkon. Nejvyšší verze Ultra SE používá dva vlastní čipy Turing AI s kombinovaným výkonem 1 500 TOPS. Základní verze Max má jeden čip a 750 TOPS ^AEF.

TOPS znamená bilion operací za sekundu a v automobilovém průmyslu se používá jako orientační údaj o výpočetní kapacitě hardwaru pro kamerové a asistenční systémy. Samotné číslo ale automaticky neznamená plně autonomní řízení. O výsledné schopnosti rozhoduje také software, senzory, mapová podpora, legislativa a ověřování v konkrétních zemích.

Xpeng tvrdí, že Mona L03 nabízí v dané cenové třídě 12- až 18krát vyšší výpočetní výkon než běžní konkurenti ^A. Druhá generace systému VLA má být dostupná napříč výbavami, přičemž nejvyšší Ultra SE získá plnou verzi systému a Max jeho odvozenou variantu ^BE.

VLA 2.0: od obrazu přímo k jízdnímu manévru

Označení VLA je zkratkou pro Vision-Language-Action, tedy systém propojující vnímání obrazu, vyhodnocení situace a provedení jízdní akce. Xpeng uvádí, že VLA 2.0 odstraňuje mezikrok v podobě samostatné jazykové vrstvy a převádí vizuální vstupy přímo na jízdní pokyny. Cílem je rychlejší reakce a rozhodování, které se více podobá lidskému řízení ^XFF.

Automobilka v raných testech v hustém městském provozu uváděla zlepšení efektivity jízdy o 23 procent ^F. Jde však o údaj z firemně popsaných zkoušek, nikoli o univerzální měření platné pro všechny silnice a podmínky.

Xpeng plánuje globální dodávky systému VLA 2.0 od roku 2027. Prvním zákazníkem v Číně má být Volkswagen, který je zároveň akcionářem Xpengu, a evropské silniční testování už podle společnosti začalo ^XFI. To ale neznamená, že evropské vozy automaticky získají stejnou úroveň funkcí jako testovací vozidla v Číně. Rozhodující budou místní homologace a schválení jednotlivých funkcí.

Robotaxi jako další část plánu

Vývoj autonomního řízení Xpengu nekončí u osobních vozů. Automobilka 18. května 2026 oznámila, že v Kantonu sjelo z výrobní linky její první sériově vyráběné robotaxi. Podle Xpengu šlo v Číně o první produkční robotaxi vyvinuté kompletně vlastními technologiemi v celém technologickém řetězci ^XT.

Společnost následně 23. března založila samostatnou divizi Robotaxi Business Unit, která má na starosti produkt, vývoj, testování i provoz ^G. V Kantonu získala povolení k testování robotaxi na veřejných komunikacích na úrovni L4 a od 10. července probíhají interní zkoušky se zaměstnanci. První cestu od objednání až po dokončení jízdy absolvoval generální ředitel Che Siao-pcheng ^SC.

Cílem Xpengu je zahájit plně bezřidičový provoz robotaxi na úrovni L4 v roce 2027 ^TGC. Úroveň L4 znamená, že systém může v předem vymezených podmínkách řídit bez lidského zásahu; nejde o tvrzení, že vůz zvládne autonomně všechny silnice a situace.

Klíčové parametry Xpeng Mona L03

Co bude rozhodovat v Evropě

Mona L03 představuje promyšlenou sázku na spojení nízké ceny, rychlého nabíjení a výpočetní techniky, která byla dosud typická spíše pro dražší vozy. Mnichovská premiéra a plánovaný vstup do 64 trhů ukazují, že Xpeng nechce být pouze čínskou značkou elektromobilů.

Skutečný dopad na evropský trh ale určí až místní ceny, dostupnost servisní sítě, reálné hodnoty dojezdu podle WLTP a rozsah funkcí autonomního řízení schválených evropskými úřady. Pokud se Xpengu podaří převést svou technologickou nabídku do konkurenceschopného evropského balíčku, Mona L03 může Tesle zkomplikovat život především v oblasti dostupnějších chytrých elektromobilů. Zatím jde o ambiciózní plán s jasnými milníky: mnichovská premiéra v roce 2026 a globální rozšíření VLA 2.0 i bezřidičových robotaxi v roce 2027.