Kolumbie po volbách: USA a latinskoameričtí spojenci varují před zpochybňováním výsledku, Petro odmítá uznat porážku

Mezi konkrétními obavami byly zmíněny veřejné obvinění z podvodu bez důkazů, kroky, které by mohly delegitimizovat oficiální sčítání hlasů potvrzené kolumbijskými volebními orgány, a riziko politické nestability plynoucí ze sporu . Signatáři „důrazně vyzvali všechny kolumbijské orgány, aby jednaly v přísném souladu s ústavou, zákonem a demokratickými principy“ a varovali, že jakýkoli pokus o delegitimizaci volebního procesu nebo maření předání moci je neuznáním vůle lidu .

Výsledek voleb

Abelardo de la Espriella, krajně pravicový milionářský outsider s tvrdým postojem k trestné činnosti, který sám sebe označuje za outside, zvítězil v prezidentském druhém kole 21. června rozdílem méně než jednoho procentního bodu . Konečné potvrzené výsledky mu daly 49,7 % (12,959 milionu hlasů) proti levicovému Ivánu Cepedovi s 48,70 % – rozdíl činil zhruba 248 000 hlasů . Volební orgány oficiálně prohlásily de la Espriellu vítězem 24. června . Účast dosáhla 63,6 %, což je nejvyšší zaznamenaná účast v kolumbijské historii .

De la Espriella, podnikatel a právník, jehož aktivity zahrnují oděvní řadu, značky vína a rumu a restauraci, se s 12,9 miliony hlasů stal prezidentským kandidátem s nejvyšším počtem hlasů v kolumbijské historii . Od roku 2023 je občanem USA . Americký prezident Donald Trump mu 2. června na své sociální síti Truth Social udělil „svou plnou a totální podporu“ a označil výsledek za „velmi důležitý pro budoucnost Kolumbie a její vztah se Spojenými státy“ .

Reakce Gustava Petra

Odcházející prezident Gustavo Petro odmítá výsledky přijmout nebo uznat . Jeho reakce zahrnuje:

• Ihned po druhém kole Petro prohlásil, že „zatím nelze prohlásit žádného prezidenta“, a vyzval k provedení oficiálního přepočtu hlasů (escrutinios) .
• Veřejně obvinil z volebního podvodu, když opozici nařkl z kupování hlasů a tvrdil, že Izrael a Spojené státy zasáhly ve prospěch de la Esprielly .
• Odmítl formálně uznat vítězství de la Esprielly, což zmrazilo oficiální proces předání moci („empalme“) .
• Petrův ministr financí také nařídil svému týmu, aby nespolupracoval s týmem de la Esprielly .

V sérii příspěvků na sociální síti X Petro obvinil opozici z kupování hlasů a požadoval soudní vyšetřování . Cepeda, jeho vyvolený nástupce, se od Petrových povolebních protestů distancoval a 24. června uznal volební porážku .

Opatření k ověření integrity voleb

Kolumbijští i mezinárodní pozorovatelé podnikli kroky k ověření voleb:

• Kolumbijský národní registr (Registraduría Nacional) provedl oficiální sčítání (escrutinio) a potvrdil de la Espriellu jako vítěze .
• Pozorovatelská mise Evropské unie (EU EOM) vyslala pozorovatele a vydala předběžné prohlášení, v němž dospěla k závěru, že druhé kolo bylo soutěživé a že předběžné výsledky staví de la Espriellu do čela s těsným náskokem, přičemž uvedla, že proces stále čeká na konečné vyhlášení . EU EOM konstatovala, že rozdíl mezi předběžným a oficiálním sčítáním byl menší než 0,1 % .
• Organizace amerických států (OAS) a další pozorovatelské mise monitorovaly obě kola hlasování.

Žádná z hlavních mezinárodních pozorovatelských misí nepotvrdila tvrzení o systematickém podvodu.

Diplomatické důsledky a regionální kontext

Spor má významné regionální důsledky:

• Trumpovu otevřenou podporu de la Esprielly odsoudil Cepeda jako „intervenci cizí vlády“ . Dvacet členů amerického Kongresu v čele s představitelem Jimem McGovernem vydalo 12. června společné prohlášení odsuzující snahy amerických volených představitelů zasahovat do kolumbijských prezidentských voleb .
• Koalice amerických organizací občanské společnosti – včetně Latin America Working Group (LAWG), Washington Office on Latin America (WOLA), Oxfam America a Amazon Watch – rovněž odsoudila zasahování Trumpovy administrativy a republikánských zákonodárců do kolumbijských prezidentských voleb .
• Prohlášení aliance Štít Ameriky, které zahrnuje Argentinu, Bolívii, Chile, Kostariku, Dominikánskou republiku, Ekvádor, Salvador, Guatemalu, Honduras, Panamu, Paraguay a Uruguay, odráží širší regionální obavy, že by kolumbijské demokratické normy mohly být poškozeny, pokud bude předání moci zablokováno .
• Patová situace také přitáhla pozornost k obviněním – vzneseným Petrem – z izraelského zasahování do voleb .

Výzvy, kterým čelí zvolený prezident de la Espriella

De la Espriella nyní čelí několika zásadním výzvám:

• Zmrazené předání moci. Petrovo odmítnutí uznat výsledek zastavilo formální proces předání, přičemž de la Espriella 7. července náhle pozastavil přechod .
• Hluboká politická polarizace. Těsný výsledek zanechává zemi hluboce rozdělenou, přičemž zhruba polovina voličů podporovala Cepedu . Mezinárodní republikánský institut (IRI) označil prohlubující se politickou polarizaci za hlavní slabinu podkopávající volební ekosystém .
• Bezpečnostní krize a krize související s drogovým obchodem. De la Espriella vedl kampaň s tvrdším bezpečnostním a protidrogovým programem, ale čelí zakořeněnému organizovanému zločinu a násilí ozbrojených skupin . Rada bezpečnosti OSN vyslechla výzvy k ochraně uprostřed volebního násilí .
• Vláda bez široké koalice. Jako politický outsider bez zavedené vládnoucí koalice v Kongresu bude muset budovat spojenectví .
• Mezinárodní vztahy. Jeho úzké spojenectví s Trumpem a americkou zahraniční politikou by mohlo narušit vztahy s levicovými vládami v Latinské Americe, zejména s těmi, které jsou spojeny s Petrem . De la Espriella se ujme úřadu 7. srpna .