Co je ETCI 2.0

ETCI 2.0 je fond fondů. To znamená, že EIF nebude obecně investovat přímo do jednotlivých startupů. Peníze vloží do vybraných fondů rizikového kapitálu a private equity, které pak mohou poskytovat velké růstové investice evropským technologickým firmám.

Program spravuje EIF v rámci skupiny Evropské investiční banky (EIB). Jeho hlavním úkolem je řešit dlouhodobý problém Evropy: kontinent dokáže vytvořit technologické firmy, ale v pozdějších kolech financování často nemá dostatečně velké fondy a investory, kteří by je dokázali podpořit až do globální konkurence .

Klíčová čísla nové fáze

EIF chce prostřednictvím ETCI 2.0 podpořit přibližně 100 růstových fondů. Počítá jak se středně velkými fondy v rozmezí 300 až 600 milionů eur, tak s takzvanými megafondy o velikosti nejméně 1 miliardy eur .

To představuje výrazné rozšíření oproti první fázi. ETCI 1 podporovala 15 megafondů; ETCI 2.0 má vedle nich otevřít prostor také pro širší skupinu středně velkých fondů .

Zvýšit se má rovněž potenciální objem investice do jedné firmy. U jednotlivých společností by mohl dosáhnout až 200 milionů eur, zatímco v první fázi byl strop 60 milionů eur .

K nastartování programu již EIB a EIF přislíbily ze svých vlastních zdrojů celkem 1,25 miliardy eur . První uzavření fondu — tedy první formální kolo získávání kapitálu — je plánováno na léto 2026 .

Co je potvrzené — a co nikoli

V souvislosti s ETCI 2.0 se objevuje tvrzení, že program podporuje všech 27 členských států EU a sedm soukromých investorů. Dostupné oficiální materiály tuto formulaci nepotvrzují v plném rozsahu.

Dne 15. června 2026 schválila expanzní strategii Rada guvernérů EIB, v níž zasedá 27 ministrů financí EU v rámci formátu ECOFIN . Jde o politickou podporu na úrovni správy EIB, nikoli automaticky o závazek, že každý členský stát vložil do ETCI 2.0 vlastní kapitál.

První fáze ETCI, spuštěná v roce 2023, začínala s pěti zakládajícími státy a později se rozšířila na šest: Francii, Německo, Španělsko, Itálii, Belgii a Nizozemsko . U druhé fáze EIB uvádí, že chce vedle veřejných zdrojů členských států přilákat institucionální investory. Oficiální materiály však neuvádějí přesný seznam sedmi soukromých investorů ani nepotvrzují kapitálový vklad všech 27 zemí .

Samostatné oznámení z března 2026 zmiňovalo záměr podpořit iniciativu ze strany 18 zemí. Ani to ale nepředstavuje potvrzení účasti všech členských států .

Přesnější závěr tedy zní: politická podpora na úrovni všech 27 ministrů financí existuje, konkrétní finanční závazky jednotlivých států se však mohou lišit a identita sedmi uváděných soukromých investorů není v dostupných oficiálních materiálech ověřena.

Navazuje na první ETCI

ETCI 2.0 nevzniká od nuly. První iniciativa byla spuštěna 13. února 2023 jako společný projekt skupiny EIB a pěti členských států, přičemž počet účastnických zemí později vzrostl na šest .

Podle údajů EIF první fáze:

• zajistila 3,9 miliardy eur prostřednictvím struktury fondu fondů ,
• podpořila 15 megafondů, čímž téměř zdvojnásobila počet velkých fondů v evropském růstovém ekosystému ,
• do konce roku 2024 uzavřela obchody fondů za 2 miliardy eur a mobilizovala celkem 10 miliard eur z veřejných a soukromých zdrojů ,
• investovala do 16 technologických scale-upů, včetně dvou španělských firem a nejméně devíti jednorožců .

EIF popisuje ETCI 1 jako „proof of concept“ — ověření, že veřejné peníze mohou pomoci vytvořit větší evropskou kapacitu pro růstové investice. ETCI 2.0 má tuto logiku posunout od veřejně ukotveného modelu ke katalyzátoru, který systematicky přitáhne soukromý kapitál .

Evropská mezera ve financování činí 70 miliard eur ročně

Důvodem pro tak rozsáhlý program je výrazný rozdíl mezi tím, kolik kapitálu evropské technologické firmy v pozdější fázi skutečně získávají, a kolik ho podle EIF potřebují.

Oficiální údaje uvádějí:

• přibližně 15 miliard eur ročních investic do pozdější fáze venture kapitálu v Evropě,
• potřebnou úroveň kolem 85 miliard eur ročně, pokud má Evropa držet krok s globálními konkurenty,
• tedy odhadovanou roční mezeru ve výši 70 miliard eur .

Právě v této fázi se často rozhoduje, zda firma zůstane evropská i ve chvíli, kdy začne rychle expandovat, nebo zda bude muset hledat mnohem větší investiční kola v USA či Asii. ETCI 2.0 se snaží vytvořit hlubší kapitálovou základnu, která by evropským firmám umožnila růst a konkurovat globálně bez nutnosti přesunu mimo Evropu .

Které obory má program podpořit

ETCI není omezen na jediný sektor. Zaměřuje se obecně na technologie a inovace, oficiální dokumenty však výslovně zmiňují zejména:

• umělou inteligenci,
• fintech,
• deep tech, tedy technologicky náročné projekty s dlouhým vývojovým cyklem,
• vědy o živé přírodě a biotechnologie,
• bezpečnost a obranu .

Rozšíření o bezpečnostní a obranné schopnosti se objevuje také v oznámení skupiny EIB z března 2026 .

Největší změna: soukromý kapitál

Nejdůležitější posun mezi ETCI 1 a ETCI 2.0 není jen ve velikosti částky. Druhá fáze má poprvé výrazněji otevřít program soukromým institucionálním investorům — například penzijním fondům, pojišťovnám nebo státním investičním fondům .

Evropská komise ve sdělení o Investiční unii z května 2025 uvedla, že zkoumá možnosti podpory hlubší struktury ETCI 2.0, která by spojovala veřejný a soukromý kapitál. Program má zároveň doplňovat vlastní pětimiliardový Scaleup Europe Fund Evropské komise .

Pokud se podaří získat dostatek institucionálních investorů, může veřejný vklad fungovat jako první impuls a snížit riziko pro další investory. Právě na tomto pákovém efektu stojí ambice proměnit kotvu ve výši 15 miliard eur v celkový objem až 80 miliard eur.

Verdikt

ETCI 2.0 je skutečná a významná iniciativa, která představuje dosud nejambicióznější pokus EU řešit nedostatek kapitálu pro pozdější fázi růstu technologických firem. Částky 15 miliard eur jako plánovaná kotva a až 80 miliard eur mobilizovaného kapitálu vycházejí z materiálů EIF a EIB .

Zjednodušené tvrzení o „všech 27 státech a sedmi soukromých investorech“ však nelze považovat za plně ověřené. Všech 27 ministrů financí podpořilo strategii kolektivně, ale individuální kapitálové závazky všech zemí zatím potvrzené nejsou. Stejně tak není z oficiálních materiálů EIF a EIB jasné, kdo přesně má být mezi sedmi soukromými investory.

Nejpřesnější popis proto zní: ETCI 2.0 je fond fondů s veřejnou kotvou 15 miliard eur a ambicí mobilizovat až 80 miliard eur prostřednictvím veřejných zdrojů a institucionálního soukromého kapitálu. Je to zásadní rozšíření úspěšného experimentu z roku 2023 — zatím ale stále iniciativa v rané fázi zavádění, nikoli již plně naplněný evropský kapitálový fond.

Co je ETCI 2.0

ETCI 2.0 je fond fondů. To znamená, že EIF nebude obecně investovat přímo do jednotlivých startupů. Peníze vloží do vybraných fondů rizikového kapitálu a private equity, které pak mohou poskytovat velké růstové investice evropským technologickým firmám.

Program spravuje EIF v rámci skupiny Evropské investiční banky (EIB). Jeho hlavním úkolem je řešit dlouhodobý problém Evropy: kontinent dokáže vytvořit technologické firmy, ale v pozdějších kolech financování často nemá dostatečně velké fondy a investory, kteří by je dokázali podpořit až do globální konkurence .

Klíčová čísla nové fáze

EIF chce prostřednictvím ETCI 2.0 podpořit přibližně 100 růstových fondů. Počítá jak se středně velkými fondy v rozmezí 300 až 600 milionů eur, tak s takzvanými megafondy o velikosti nejméně 1 miliardy eur .

To představuje výrazné rozšíření oproti první fázi. ETCI 1 podporovala 15 megafondů; ETCI 2.0 má vedle nich otevřít prostor také pro širší skupinu středně velkých fondů .

Zvýšit se má rovněž potenciální objem investice do jedné firmy. U jednotlivých společností by mohl dosáhnout až 200 milionů eur, zatímco v první fázi byl strop 60 milionů eur .

K nastartování programu již EIB a EIF přislíbily ze svých vlastních zdrojů celkem 1,25 miliardy eur . První uzavření fondu — tedy první formální kolo získávání kapitálu — je plánováno na léto 2026 .

Co je potvrzené — a co nikoli

V souvislosti s ETCI 2.0 se objevuje tvrzení, že program podporuje všech 27 členských států EU a sedm soukromých investorů. Dostupné oficiální materiály tuto formulaci nepotvrzují v plném rozsahu.

Dne 15. června 2026 schválila expanzní strategii Rada guvernérů EIB, v níž zasedá 27 ministrů financí EU v rámci formátu ECOFIN . Jde o politickou podporu na úrovni správy EIB, nikoli automaticky o závazek, že každý členský stát vložil do ETCI 2.0 vlastní kapitál.

První fáze ETCI, spuštěná v roce 2023, začínala s pěti zakládajícími státy a později se rozšířila na šest: Francii, Německo, Španělsko, Itálii, Belgii a Nizozemsko . U druhé fáze EIB uvádí, že chce vedle veřejných zdrojů členských států přilákat institucionální investory. Oficiální materiály však neuvádějí přesný seznam sedmi soukromých investorů ani nepotvrzují kapitálový vklad všech 27 zemí .

Samostatné oznámení z března 2026 zmiňovalo záměr podpořit iniciativu ze strany 18 zemí. Ani to ale nepředstavuje potvrzení účasti všech členských států .

Přesnější závěr tedy zní: politická podpora na úrovni všech 27 ministrů financí existuje, konkrétní finanční závazky jednotlivých států se však mohou lišit a identita sedmi uváděných soukromých investorů není v dostupných oficiálních materiálech ověřena.

Navazuje na první ETCI

ETCI 2.0 nevzniká od nuly. První iniciativa byla spuštěna 13. února 2023 jako společný projekt skupiny EIB a pěti členských států, přičemž počet účastnických zemí později vzrostl na šest .

Podle údajů EIF první fáze:

• zajistila 3,9 miliardy eur prostřednictvím struktury fondu fondů ,
• podpořila 15 megafondů, čímž téměř zdvojnásobila počet velkých fondů v evropském růstovém ekosystému ,
• do konce roku 2024 uzavřela obchody fondů za 2 miliardy eur a mobilizovala celkem 10 miliard eur z veřejných a soukromých zdrojů ,
• investovala do 16 technologických scale-upů, včetně dvou španělských firem a nejméně devíti jednorožců .

EIF popisuje ETCI 1 jako „proof of concept“ — ověření, že veřejné peníze mohou pomoci vytvořit větší evropskou kapacitu pro růstové investice. ETCI 2.0 má tuto logiku posunout od veřejně ukotveného modelu ke katalyzátoru, který systematicky přitáhne soukromý kapitál .

Evropská mezera ve financování činí 70 miliard eur ročně

Důvodem pro tak rozsáhlý program je výrazný rozdíl mezi tím, kolik kapitálu evropské technologické firmy v pozdější fázi skutečně získávají, a kolik ho podle EIF potřebují.

Oficiální údaje uvádějí:

• přibližně 15 miliard eur ročních investic do pozdější fáze venture kapitálu v Evropě,
• potřebnou úroveň kolem 85 miliard eur ročně, pokud má Evropa držet krok s globálními konkurenty,
• tedy odhadovanou roční mezeru ve výši 70 miliard eur .

Právě v této fázi se často rozhoduje, zda firma zůstane evropská i ve chvíli, kdy začne rychle expandovat, nebo zda bude muset hledat mnohem větší investiční kola v USA či Asii. ETCI 2.0 se snaží vytvořit hlubší kapitálovou základnu, která by evropským firmám umožnila růst a konkurovat globálně bez nutnosti přesunu mimo Evropu .

Které obory má program podpořit

ETCI není omezen na jediný sektor. Zaměřuje se obecně na technologie a inovace, oficiální dokumenty však výslovně zmiňují zejména:

• umělou inteligenci,
• fintech,
• deep tech, tedy technologicky náročné projekty s dlouhým vývojovým cyklem,
• vědy o živé přírodě a biotechnologie,
• bezpečnost a obranu .

Rozšíření o bezpečnostní a obranné schopnosti se objevuje také v oznámení skupiny EIB z března 2026 .

Největší změna: soukromý kapitál

Nejdůležitější posun mezi ETCI 1 a ETCI 2.0 není jen ve velikosti částky. Druhá fáze má poprvé výrazněji otevřít program soukromým institucionálním investorům — například penzijním fondům, pojišťovnám nebo státním investičním fondům .

Evropská komise ve sdělení o Investiční unii z května 2025 uvedla, že zkoumá možnosti podpory hlubší struktury ETCI 2.0, která by spojovala veřejný a soukromý kapitál. Program má zároveň doplňovat vlastní pětimiliardový Scaleup Europe Fund Evropské komise .

Pokud se podaří získat dostatek institucionálních investorů, může veřejný vklad fungovat jako první impuls a snížit riziko pro další investory. Právě na tomto pákovém efektu stojí ambice proměnit kotvu ve výši 15 miliard eur v celkový objem až 80 miliard eur.

Verdikt

ETCI 2.0 je skutečná a významná iniciativa, která představuje dosud nejambicióznější pokus EU řešit nedostatek kapitálu pro pozdější fázi růstu technologických firem. Částky 15 miliard eur jako plánovaná kotva a až 80 miliard eur mobilizovaného kapitálu vycházejí z materiálů EIF a EIB .

Zjednodušené tvrzení o „všech 27 státech a sedmi soukromých investorech“ však nelze považovat za plně ověřené. Všech 27 ministrů financí podpořilo strategii kolektivně, ale individuální kapitálové závazky všech zemí zatím potvrzené nejsou. Stejně tak není z oficiálních materiálů EIF a EIB jasné, kdo přesně má být mezi sedmi soukromými investory.

Nejpřesnější popis proto zní: ETCI 2.0 je fond fondů s veřejnou kotvou 15 miliard eur a ambicí mobilizovat až 80 miliard eur prostřednictvím veřejných zdrojů a institucionálního soukromého kapitálu. Je to zásadní rozšíření úspěšného experimentu z roku 2023 — zatím ale stále iniciativa v rané fázi zavádění, nikoli již plně naplněný evropský kapitálový fond.