Digitální euro se posouvá do finále: Evropský parlament schválil mandát k jednání

Proti rozhodnutí výboru se postavily politické skupiny PfE, ECR a ESN, ale plénum nakonec mandát potvrdilo .

Co tento krok umožňuje: Díky hlasování může Evropský parlament vstoupit do takzvaných trialogů – tedy do závěrečných jednání s Radou EU a Evropskou komisí, jejichž cílem je doladit konečné znění legislativy . Prezidentka ECB Christine Lagardová výsledek uvítala a pro Euronews uvedla: „Dovolte mi oslavit skutečnost, že Parlament drtivou většinou schválil mandát pro tato jednání“ .

Největší překážka: Kompenzační model pro banky a poskytovatele platebních služeb

Nejkontroverznějším tématem nadcházejících trialogů je způsob, jakým budou odměňovány banky a poskytovatelé platebních služeb (PSP), kteří budou digitální euro distribuovat . Klíčové body sporu:

• Bez poplatků pro spotřebitele: Poskytovatelé platebních služeb by za povinné základní služby digitálního eura nesměli účtovat žádné poplatky .
• Mezi-PSP poplatek: Jako kompenzace distribučních nákladů by mohl být zaveden zastropovaný poplatek mezi jednotlivými PSP .
• Třídílný model ECB: ECB navrhla model, kde vydávající a získávající banky neplatí žádné schémové ani zpracovatelské poplatky, obchodnické poplatky jsou zastropovány a stejně tak i mezi-PSP poplatek. Po přechodné období nejméně pěti let by stropy odpovídaly průměrným poplatkům za platby debetními kartami .
• Kámen úrazu: Banky požadují dostatečnou kompenzaci za distribuční náklady, aniž by ztratily vztah se zákazníky ve prospěch systému řízeného centrální bankou. Názory na přesnou výši a strukturu poplatků se mezi jednotlivými zákonodárci výrazně liší .

Jak by digitální euro fungovalo (stanovisko Parlamentu)

Podle vyjednávacího mandátu Parlamentu je digitální euro navrženo jako CBDC vydávaná ECB, která má hotovost doplňovat, nikoli nahrazovat . Lagardová zdůraznila, že „cílem není sledování plateb“ . Mezi hlavní vlastnosti patří:

• Online i offline funkčnost: Digitální euro bude možné používat jak online, tak i v režimu offline, včetně výpadku proudu nebo sítě . Offline platby nabídnou soukromí srovnatelné s hotovostí – údaje o transakci budou znát pouze plátce a příjemce .
• Ochrana soukromí: ECB „nemá zájem sledovat platební návyky lidí a nemá žádné komerční ambice“ a nebude ukládat osobní údaje .
• Důkazy s nulovým zpřístupněním (zero-knowledge proofs): Stanovisko Parlamentu podporuje použití pokročilých kryptografických technik, které umožní ověřit transakci, aniž by došlo k odhalení osobních údajů .
• Limit držby pro jednotlivce: Množství digitálních eur, které může mít jedna osoba, bude omezeno, aby se zabránilo nadměrnému odlivu vkladů z komerčních bank. Komise stanoví limit na základě doporučení ECB . Podle zpráv by se mohl pohybovat kolem 3 000 eur .
• Bez úročení: Stejně jako hotovost, ani digitální euro nebude úročeno .
• Bezplatné základní služby: Základní platební služby digitálního eura budou pro spotřebitele zdarma .
• Povinné přijímání s výjimkami: Většina podnikatelů bude muset digitální euro přijímat, výjimku ale dostanou osoby samostatně výdělečně činné a mikropodniky .

Předpokládaný harmonogram: Pilot v roce 2027, spuštění v roce 2029

• Přípravná fáze ECB: Proběhla podle plánu od listopadu 2023 do října 2025. Rada guvernérů ECB na konci října 2025 rozhodla o přechodu do další fáze .
• Vývoj pilotního projektu PSP: Vývoj za účasti vybraných poskytovatelů platebních služeb začal ve třetím čtvrtletí roku 2026 .
• 12měsíční pilot: ECB plánuje spustit pilotní program v druhé polovině roku 2027, a to v závislosti na včasném schválení legislativy .
• Celoevropské spuštění: Pokud zákonodárci EU přijmou nařízení v průběhu roku 2026, mohlo by být digitální euro vydáno v roce 2029 .

Širší souvislosti: Snížení závislosti na amerických platebních systémech

Jedním z hlavních motivů pro zavedení digitálního eura je posílení měnové suverenity a strategické autonomie Evropy v oblasti plateb . Digitální euro by mělo „nabídnout občanům a firmám soukromý, bezpečný a inovativní způsob platby a zároveň snížit závislost na poskytovatelích z třetích zemí“ – především na amerických kartových systémech Visa a Mastercard, které dominují evropskému retailovému platebnímu styku .

Agentura Reuters v červnu 2026 uvedla, že iniciativa směřuje k „tomu, aby eurozóna byla méně závislá na amerických kreditních kartách v době, kdy se transatlantické vztahy ochlazují“ . Představitelé ECB popisují projekt jako klíčový pro „posílení měnové suverenity EU, snížení roztříštěnosti retailových plateb a podporu mezinárodní role eura“ . Digitální euro by evropským PSP poskytlo „plně akceptované alternativní schéma bez schémových a zpracovatelských poplatků“, čímž by posílilo jejich vyjednávací pozici vůči americkým sítím .