Zápis z červnového zasedání ECB: Jednomyslné zvýšení sazeb a chmurný výhled inflace

Zasedání Rady guvernérů ECB 10.–11. června 2026 bylo jedním z nejzásadnějších za poslední tři roky. Rada jednomyslně rozhodla o zvýšení všech tří klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů, což bylo první zvýšení od roku 2023 a znamenalo to rozhodný odklon od předchozího cyklu uvolňování měnové politiky . Rozhodnutí, které vstoupilo v platnost 17. června, bylo výslovně odůvodněno inflačními dopady konfliktu na Blízkém východě. Následující text vychází z materiálů k zasedání, oficiálních prohlášení a zveřejněných zpráv, ověřených proti primárním zdrojům ECB a hlavním zpravodajským agenturám.

Jednomyslné rozhodnutí a nové úrovně sazeb

Hlasování Rady guvernérů bylo jednomyslné, bez jediného nesouhlasného hlasu. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že rozhodnutí bylo schváleno „bez výhrad“ . Nová struktura sazeb platná od 17. června 2026 :

• Sazba pro depozitní facilitu: 2,25 % (z 2,00 %)
• Sazba pro hlavní refinanční operace: 2,40 % (z 2,15 %)
• Sazba pro mezní zápůjční facilitu: 2,65 % (z 2,40 %)

Tímto krokem se ECB stala první významnou centrální bankou na světě, která zpřísnila měnovou politiku v reakci na obnovené inflační tlaky pramenící z války na Blízkém východě .

Důvody: Proč ECB nemohla energetický šok „přetrpět“

V oficiální tiskové zprávě ECB se výslovně uvádí, že „válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky“ a že rozhodnutí o zvýšení sazeb je „robustní napříč řadou scénářů mapujících možný vývoj šoku“ . Konflikt v Íránu vedl k prudkému nárůstu cen ropy a zemního plynu; pro rok 2026 se počítalo s cenou ropy kolem 97 dolarů za barel a ve druhém čtvrtletí dokonce 112 dolarů . To posunulo celkovou inflaci v eurozóně v květnu 2026 nad 3 %, oproti 1,7 % v lednu .

Jak uvedl deník The Wall Street Journal, představitelé ECB dospěli k závěru, že energetickou krizi nelze „přetrpět“ a očekávali, že rostoucí ceny energií posunou inflaci nad 2% cíl i ve střednědobém horizontu . Analýza společnosti Scotiabank poukázala na to, že ECB bere v úvahu jak přímé, tak nepřímé účinky energetického šoku, které se šíří ekonomikou . Lagardeová zdůraznila, že druhotné účinky (tzv. second-round effects) zatím nejsou patrné, což ECB umožňuje zachovat přístup „zasedání od zasedání“ bez předběžného závazku k dalšímu zvýšení .

Aktualizované prognózy inflace a růstu

Červnové makroekonomické projekce zaměstnanců Eurosystému vykreslily pro inflaci varovný obrázek s výraznými revizemi směrem nahoru oproti březnovému kolu.

Celková inflace HICP (základní scénář):

• 2026: průměr 3,0 %, vrchol 3,4 % ve 3. a 4. čtvrtletí, tažená projekcí energetické inflace 8,4 %
• 2027: 2,3 %
• 2028: 2,0 % (návrat k cíli)

Jádrová inflace (HICP bez energií a potravin):

• 2026: 2,5 %
• 2027: 2,5 %
• 2028: 2,2 %

Zápis z jednání zveřejněný 9. července odhalil, že tvůrcům politiky byly předloženy projekce, podle nichž inflace zůstane „výrazně nad cílem až do první poloviny roku 2027, a to navzdory téměř třem zvýšením sazeb o 25 bazických bodů“ . Očekávalo se, že celková inflace „během léta dále poroste a zůstane zvýšená“ .

Výhled růstu: Ekonomický výhled eurozóny byl mírně revidován směrem dolů. Evropská komise již dříve snížila svůj odhad růstu HDP eurozóny pro rok 2026 na 0,9 % (z dřívějších 1,0 %) s odkazem na dopad konfliktu na Blízkém východě a zvýšené náklady na energii . Základní scénář ECB předpokládá průměrný roční reálný růst HDP pouze 0,8 % v roce 2026, s oživením na 1,2 % v roce 2027 a 1,5 % v roce 2028 . ECB popisuje výhled růstu jako „vysoce nejistý“ s převahou rizik směrem dolů . Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) poznamenala, že válka oslabí růst, protože poptávku utlumí pokles kupní síly spotřebitelů a vyšší nejistota .

Očekávání trhu ohledně dalšího zvyšování sazeb a dopad dohody USA s Íránem

Po červnovém rozhodnutí trhy počítaly s dalšími dvěma zvýšeními sazeb o 25 bazických bodů v příštích 12 měsících . Investoři očekávali, že ECB bude dále zpřísňovat měnovou politiku, aby omezila dopady íránské války na ceny energií .

Členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová prohlásila, že centrální banka „bude muset sazby dále zvyšovat“ a že „íránský šok ještě neskončil“, protože jádrová inflace zůstává vysoká i přes nedávný pokles cen ropy . Překvapivě rychlý pokles cen energií po dohodě mezi USA a Íránem však výrazně snížil naléhavost okamžitého navýšení. Čtyři zdroje agentuře Reuters sdělily, že zářijové zvýšení je nyní považováno za nejpravděpodobnější, ačkoli červencové zvýšení zůstává možné . Člen Rady guvernérů Pierre Wunsch ponechal červencové zvýšení „ve hře“ pro případ, že by se inflace z energií přelila i do služeb, ale uznal, že pokles cen ropy zmírnil bezprostřední tlak .

Příští zasedání: 23. července 2026 – jaké jsou šance?

Nejbližší plánované zasedání Rady guvernérů ECB k měnové politice je 23. července 2026 .

Začátkem července se pravděpodobnosti odvozené z trhů z různých zdrojů sbližovaly na velmi nízké pravděpodobnosti akce:

• Polymarket (crowdsourcingové kurzy): ~98 % pro žádnou změnu (zachování 2,25 %), ~2 % pro zvýšení o 25 bazických bodů a méně než 1 % pro jakékoli snížení .
• ECB Watch Tool: 96,0% pravděpodobnost žádné změny .
• Central Bank Watch: 82% pravděpodobnost, že sazba zůstane beze změny .

To svědčí o shodě, že ECB v červenci vyčká a většina očekávání se upíná k možnému kroku na zářijovém zasedání. Rozhodujícím faktorem budou údaje o červnové inflaci, které budou zveřejněny před červencovým zasedáním; trhy očekávají pokles z květnových 3,2 % . Pokud pokles cen ropy vydrží, čekání do září poskytne tvůrcům politiky více času na posouzení toho, jak se přenos energetických cen promítá do jádrové inflace a inflace služeb.

Klíčové ponaučení

Červnové zasedání ECB v roce 2026 bylo zlomovým okamžikem: ukončilo tříletou pauzu ve zvyšování sazeb a explicitně spojilo zpřísnění měnové politiky s válkou hnanou energetickou inflací. Ačkoli bylo rozhodnutí jednomyslné a dobře předem avizované, prognózy odhalily centrální banku, která vidí, že inflace zůstane tvrdošíjně nad cílem až do roku 2027, a to i po několika zvýšeních sazeb. Následný rychlý pokles cen ropy poskytl ECB určitý prostor k dýchání, ale vzhledem k přetrvávající vysoké jádrové inflaci a varováním představitelů ECB, jako je Schnabelová, že „íránský šok není u konce“, je cyklus zpřísňování spíše pozastaven než ukončen.