Ruské drony na optických vláknech mění válku na Ukrajině

Rusko dramaticky zvýšilo nasazení dronů s optickým vláknem typu FPV (first-person view) – nyní představují odhadem 90 % ruských útočných misí v Charkovské oblasti. Tyto drony, imunní vůči elektronickému rušení, útočí hluboko v ukrajinských městech a systematicky ničí palivovou infrastrukturu. Tento článek přináší ověřený a zdrojově podložený přehled nejnovějších událostí, od červencového útoku na čerpací stanici v Charkově až po protiopatření, která Ukrajina nasazuje.

Útok na čerpací stanici v Charkově – 2. července 2026

Večer 2. července zasáhl ruský FPV dron čerpací stanici v Kyjevském okrese Charkova. Při útoku byli zraněni tři lidé, včetně sedmiletého dítěte ^G. Zásah způsobil požár, který poškodil palivový stojan, fasádu stanice a osobní automobil ^K. Podle starosty Charkova Ihora Těrechova si samostatný zásah dronu na stejné čerpací stanici 3. července také vyžádal zraněné a způsobil požár ^EC. Tyto útoky jsou součástí cílené kampaně.

Systematické útoky na palivovou infrastrukturu

Ruské síly po delší dobu systematicky ničí ukrajinskou palivovou infrastrukturu v Charkově a okolí:

• 4. července – Dron zasáhl prostor u čerpací stanice v Saltivském okrese; bez zranění, ale při souvisejících útocích shořelo 13 nákladních aut ^C.
• 5. července – Ruský dron Molnija zasáhl čerpací stanici v Průmyslovém okrese; 60letá žena utrpěla akutní stresovou reakci ^P. Samostatný dron trefil střechu myčky u čerpací stanice v Kyjevském okrese a zranil dva zaměstnance ^C.
• 6. července – Dvojitý úder na zařízení na těžbu plynu společnosti Naftogaz v Charkovské oblasti donutil těžební pole k uzavření ^N.
• Konec června / začátek července – Útoky dronů na čerpací stanici ve Vilšanech zranily dva zaměstnance ^P a osm lidí bylo zraněno v Bohoduchově poté, co drony zasáhly silnici ^G.

Rozšíření dronů s optickým vláknem v Charkovské oblasti

Od května 2026 ruské síly používají drony FPV s optickým vláknem přibližně na 90 % svých útočných misí v Charkovské oblasti, uvedl Serhij Lavrentiev, operátor dronů z ukrajinské brigády Forpost ^G. To je dramatický posun od dronů řízených rádiem ^G. První úder dronu s optickým vláknem na samotný Charkov byl zaznamenán 25. února 2026, kdy dron zasáhl strom v Kyjevském okrese ^GK.

Kabely až 50 km

Ukrajinské zdroje uvádějí, že ruské síly nyní používají cívky s optickým vláknem o délce až 50 km, což umožňuje údery hluboko v městské zástavbě a zároveň odolnost proti rušení ^GG. V roce 2025 měly cívky obvykle 20 nebo 30 km; skok na 50 km představuje výrazné zvýšení schopností ^G. Ukrajinský první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov v listopadu 2025 pro Business Insider potvrdil, že Rusko nasazuje drony s optickým vláknem o dosahu 50 km ^B.

První ruský UAV s pevnými křídly s optickým vláknem: Adaptace dronu Molnija

Rusko upravilo svůj dron s pevnými křídly Molnija pro ovládání optickým vláknem, čímž v podstatě vytvořilo svůj první velký, nerušitelný UAV s pevnými křídly. Zpráva ze září 2025 uvádí, že Molnija s optickým vláknem je sice hůře rušitelná, ale za cenu sníženého doletu a nosnosti ^E. Standardní Molnija má maximální dolet přibližně 50–60 km a nosnost v rozmezí 6,5–8 kg, často nese hlavici RPG-7 nebo protitankovou minu TM-62 ^UJ.

Vylepšená varianta Molnija-13 byla představena v červnu 2026 na Běloruské výstavě národní bezpečnosti. Vyznačuje se větším drakem, čtyřmi elektromotory a nosností 13 kg, což je více než dvojnásobek nosnosti základní Molniji-2 ^S.

Poznámka k tvrzení: Zatímco otevřené zdroje potvrzují, že Rusko aktivně vyvíjí a nasazuje varianty Molniji s optickým vláknem pro bojové hodnocení ^ET, konkrétní tvrzení o „prvním UAV s pevnými křídly s optickým vláknem“, který je „analogem Molniji s dosahem 50 km a nosností 6,5–8 kg, který se aktuálně staví pro bojové hodnocení“, není přímo potvrzeno jediným autoritativním zdrojem ve výsledcích vyhledávání. Nejbližším důkazem je potvrzená adaptace Molniji na optické vlákno (již v nasazení) ^E a základní specifikace Molniji odpovídající těmto parametrům ^UJ.

Protiopatření: Fyzická likvidace je primární obrana

Drony s optickým vláknem nelze rušit elektronickým bojem, takže fyzické zničení je primárním protiopatřením ^LA. Současná strategie spoléhá na vrstvenou fyzickou obranu, protože dosud neexistuje jediné škálovatelné řešení ^L.

Ruční zbraně a brokovnice

Lowy Institute uvádí, že brokovnice jsou v praxi osvědčenou možností pro sestřelování dronů s optickým vláknem ^L. Ukrajinské jednotky také používají specializované palebné týmy s ručními zbraněmi k fyzické likvidaci ^J.

Protidronové sítě

Charkovské úřady instalují sítě nad severní dálnici města specificky k zachycování dronů s optickým vláknem ^GV. NPR potvrzuje, že se sítě používají ve stále větším měřítku; ukrajinská vláda plánuje do konce roku 2026 nainstalovat přibližně 4 000 km protidronových sítí podél frontových tras ^N. Tyto sítě fyzicky zamotají drony a zastaví jejich vrtule ^N.

Systémy na přestřižení kabelu

Ukrajinská společnost U-FORCE vyvinula systém „Barrier UF“, který fyzicky přestřihuje optické vlákno, čímž odpojuje dron od operátora ^M. Je nasazován až 500 metrů od chráněných pozic ^M.

Stíhací drony (Interceptor Drones)

Stíhací drony se ukázaly jako jeden z nejnákladověji efektivních aktivních protiopatření proti hrozbě dronů ^J. Jsou kinetickým řešením, které může zasáhnout drony s optickým vláknem, aniž by potřebovalo detekovat jejich rádiové signály ^Y.

High-tech řešení ve vývoji

Automatické věže s umělou inteligencí vybavené radarem a kamerovými senzory jsou ve vývoji, ale jsou zatím drahé a nejsou široce nasazeny ^L. NATO také vyhlásilo inovační výzvu k nalezení škálovatelných řešení pro detekci, sledování a neutralizaci FPV dronů s optickým vláknem ^J.

Závěr: Zatím neexistuje jediné univerzální protiopatření. Současná strategie spoléhá na vrstvenou fyzickou obranu – sítě, brokovnice, přestřihovače kabelů a stíhací drony – v kombinaci s maskováním a rozptýlením aktiv ^LA.