Rusko si předvolalo švédskou velvyslankyni. Důvodem byl dron s maketou bomby na ambasádě ve Stockholmu

Nikdo nebyl zraněn . Ruský velvyslanec Sergej Beljajev to označil za „záměrný pokus zastrašit ruské diplomaty“ . Ruská mise popsala incident jako „nejen provokaci, ale otevřený pokus o zastrašení“ svých zaměstnanců .

Proč si Rusko předvolalo švédskou velvyslankyni

Rusko si předvolalo švédskou velvyslankyni Kristinu Johanssonovou na ruské ministerstvo zahraničí v Moskvě v pondělí 6. července – čtyři dny po incidentu . Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Švédsko, že nezajistilo bezpečnost ambasády, a připomnělo Švédsku jeho závazky podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 . Moskva požadovala, aby Švédsko „identifikovalo pachatele systematických útoků na ruské diplomatické mise“ a zabránilo budoucím incidentům .

Jak Švédsko incident vyšetřovalo

Švédská policie vyšetřovala událost z 2. července jako vandalismus a trestný čin proti leteckému zákonu . Hlídka dorazila na místo na stockholmském ostrově Kungsholmen, ale nepodařilo se jí vypátrat pilota dronu . Mluvčí policie potvrdil, že nebylo provedeno žádné zatčení a nebyli identifikováni žádní podezřelí . Švédské úřady incident nekvalifikovaly jako teroristický útok nebo přímý akt agrese, ale jako trestný čin a narušení vzdušného prostoru.

Vzorec dronových incidentů od roku 2024

Incident z 2. července je nejnovější v řadě opakovaných narušení drony na ruských diplomatických místech ve Švédsku. Zdokumentované incidenty zahrnují:

Ve všech případech nebyli operátoři dronů identifikováni a nedošlo k žádnému zatčení . Rusko opakovaně obvinilo švédské úřady, že tato narušení nevyšetřují ani jim nebrání . Ruská ambasáda nahlásila za předchozí dva roky více než 25 incidentů souvisejících s drony .

Nepodložená ruská obvinění týkající se pobaltských vzdušných koridorů

Samostatně, na jaře a v létě 2026, Rusko opakovaně a nepodloženě tvrdilo, že pobaltské státy – Lotyšsko, Litva a Estonsko – záměrně poskytují vzdušné koridory pro ukrajinské drony k útokům na ruské území.

• V květnu 2026 ruský náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin tvrdil, že Rusko má „ověřená data“, že Lotyšsko a další pobaltské státy otevírají svůj vzdušný prostor pro ukrajinské drony, ale nikdy nepředložil důkazy .
• Moskva obvinila pobaltské národy, že nechávají ukrajinské drony procházet vzdušným prostorem NATO, aby dosáhly cílů v Rusku .
• Všechny tři pobaltské státy tato tvrzení rázně popřely a označily je za „dezinformační kampaň“ Kremlu, jejímž cílem je odvést pozornost od ruské války na Ukrajině . Ministři zahraničí pobaltských zemí prohlásili, že obvinění jsou „neopodstatněná“ a „vykonstruovaná“ .

Co se ve skutečnosti stalo: Podle informací agentur Reuters, AP a BBC ukrajinské dálkové drony vypuštěné na cíle v Rusku se v důsledku ruského rušení GPS a elektronického boje nedopatřením odchýlily do pobaltského vzdušného prostoru – nikoli kvůli nějakému záměrnému povolení . Ukrajina nad těmito náhodnými průniky vyjádřila lítost . Nadace Konrada Adenauera uvedla, že vzhledem k tomu, že Ukrajina vypouští stovky dálkových dronů směrem na severozápad Ruska, je počet náhodných odchylek do pobaltského vzdušného prostoru relativně malý .

Shrnutí

Předvolání švédské velvyslankyně 6. července 2026 bylo přímou reakcí na útok dronů z 2. července, při kterém dva drony – jeden nesoucí červenou barvu, druhý maketu bomby – vnikly do areálu ruské ambasády. Švédsko incident vyšetřovalo jako vandalismus a porušení leteckého zákona, nikoli jako terorismus. Událost zapadá do známého vzorce opakovaných, nevyřešených dronových incidentů na ruských diplomatických místech ve Švédsku od konce roku 2024. Současné ruské obvinění, že pobaltské státy umožňují využívat svůj vzdušný prostor pro ukrajinské dronové útoky, všechny tři pobaltské vlády i Ukrajina popírají a je v rozporu se zprávami, že průniky dronů byly náhodné a způsobené ruským elektronickým bojem.