Varování OSN: Afghánistán čelí „ztracené generaci“. Bez plného zapojení žen se země nepostaví na nohy

Během návštěvy provincie Bamján v červnu 2026 si úřednice OSN Cherevková vyslechla od afghánských žen opakovaně jednu zprávu: „když jsou možnosti žen omezené, trpí celá domácnost“ . Ženy jí svěřily, že mají hluboké obavy o své dcery, které už nemohou chodit do školy a možná nemají žádnou budoucnost. OSN upozorňuje, že bez zrušení těchto zákazů se země nemůže hospodářsky ani společensky vzpamatovat.

Zákaz práce afghánských žen v OSN

Dne 7. září 2025 bezpečnostní složky Tálibánu fyzicky zabránily afghánským zaměstnankyním OSN ve vstupu do budov OSN v Kábulu – zákaz byl později rozšířen na všechny pobočky v zemi . Toto opatření bylo sice oznámeno už v dubnu 2023, ale až do roku 2025 nebylo důsledně vymáháno .

OSN okamžitě vyzvala ke zrušení těchto restrikcí s varováním, že je ohrožena život zachraňující humanitární pomoc – včetně pomoci obětem zemětřesení . Představitel UNHCR Arafat Jamal uvedl: „Bez žen prostě nemůžeme fungovat.“ V březnu 2026 znalci OSN zákaz nadále odsuzovali jako „přímý útok na práva žen“, pro který neexistuje „žádné kulturní, náboženské ani administrativní opodstatnění“ . Zákaz zůstává v platnosti i v polovině roku 2026.

Krize navrátilců: 6 milionů lidí z Pákistánu a Íránu

Současně se odvíjí další krize – miliony Afghánců se vracejí ze sousedních zemí, což silně zatěžuje bydlení a veřejné služby. Mezi polovinou září 2023 a 30. květnem 2026 se z Íránu a Pákistánu vrátilo přibližně 6,04 milionu Afghánců . Jen v roce 2025 dorazilo 2,9 milionu navrátilců, a to v důsledku pákistánského plánu repatriace cizinců (IFRP) a podobných opatření v Íránu . V prvním čtvrtletí roku 2026 se vrátilo dalších 600 000 lidí a do konce roku se očekává ještě 1,7 milionu .

Tento masivní příliv drtí už tak křehkou zemi. Průzkum na hraničním přechodu Islám Kala v provincii Herát v červenci 2025 zjistil, že 85 % navrátilců nemělo na místě žádné přístřeší a mnozí spali pod širým nebem . OSN a nevládní organizace proto spustily záchranný plán v hodnotě 529 milionů dolarů, který má do konce roku 2026 pomoci 2,7 milionu navrátilců .

Ekonomická daň: v miliardách, ne milionech

Čtenář se ptal na „odhadovaných 84 milionů dolarů ročních nákladů“ spojených s omezením vzdělávání a zaměstnávání žen. Toto číslo je reálné a ověřitelné. Analýza UNICEF z dubna 2026 zjistila, že zákazy vzdělávání dívek a zaměstnávání žen stojí afghánskou ekonomiku odhadem 84 milionů dolarů ročně na ztracené ekonomické produktivitě, přičemž ztráty budou s časem dále růst, pokud ženy zůstanou vyloučeny ze tříd a pracovních míst . Stejná analýza varuje, že Afghánistán by do roku 2030 mohl přijít o 20 000 učitelek a 5 400 zdravotnic .

Částka 84 milionů dolarů však představuje pouze současné roční ztráty. Širší odhady ukazují na mnohem větší škody:

• Studie UNESCO (říjen 2024) odhadla, že samotný zákaz vysokoškolského vzdělávání žen by mohl do roku 2032 afghánskou ekonomiku připravit o 9,6 miliardy dolarů – což odpovídá dvěma třetinám dnešního HDP .
• Studie Světové banky (červen 2026) předpovídá „významné negativní dopady na budoucí vzdělávání žen, růst mezd a národního důchodu“ a odhaduje roční ztráty ve výši více než 1,4 miliardy dolarů .

Stručně řečeno, 84 milionů dolarů je konzervativní snímek současnosti; dlouhodobá ekonomická daň se pohybuje v miliardách.

Proč na tom záleží právě teď

Afghánistán zůstává jednou z největších humanitárních krizí světa. Odhadem 21,9 milionu lidí – asi 45 % populace – bude v roce 2026 potřebovat humanitární pomoc . OSN vyzvala k uvolnění 1,7 miliardy dolarů na pomoc téměř 18 milionům lidí v naléhavé nouzi . Bez plného zapojení žen, varuje OSN, se země ze své prohlubující se krize nevzpamatuje.

Důkazy jsou jasné: omezování žen není jen katastrofou v oblasti lidských práv – je to katastrofa ekonomická a humanitární, jejíž následky se budou sčítat po generace.