Na konci června index znovu uzavřel výše a za celé čtvrtletí si připsal 10 %. Podle agentury Reuters šlo o jeho nejsilnější kvartální výsledek za více než pět let. Hlavními tahouny byly technologické firmy a lepší očekávání spojená s umělou inteligencí .

Růst pokračoval i po konci kvartálu. Dne 3. července STOXX 600 vystoupal na nové maximum 652,77 bodu. Pomohly mu především cyklické akcie, například německý průmyslový koncern Siemens, zatímco investoři odsunuli očekávání bezprostředního zvýšení sazeb americkou centrální bankou .

Slabá americká data změnila očekávání ohledně Fedu

Jedním z nejvýraznějších impulsů přišel z USA. Podle amerického Úřadu pro statistiku práce přibylo v červnu v nezemědělských sektorech pouze 57 000 pracovních míst. Trh přitom očekával zhruba 110 000 . Zároveň byla data za předchozí dva měsíce dohromady revidována o 74 000 pracovních míst směrem dolů .

Zpráva naznačila, že americký trh práce ztrácí část své dynamiky. Investoři proto začali méně věřit tomu, že Federální rezervní systém brzy přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb. Data CME FedWatch po zveřejnění zprávy ukazovala 75,6% pravděpodobnost, že Fed na červencovém zasedání sazby ponechá beze změny .

Pro evropské akcie je vývoj v USA důležitý, protože vyšší americké sazby obvykle zvyšují výnosy bezpečných aktiv a mohou snižovat atraktivitu akcií. Slabší data tak paradoxně trh podpořila: zmírnila obavy z dalšího zpřísňování měnové politiky.

Inflace v eurozóně ochladla

Druhý příznivý makroekonomický signál přišel z eurozóny. Bleskový odhad Eurostatu ukázal, že meziroční inflace v červnu klesla na 2,8 % z květnových 3,2 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce kolísavé ceny energií a potravin, se snížila na 2,4 % .

K poklesu celkové inflace přispělo také zlevnění ropy na úrovně před vypuknutím konfliktu. Kombinace nižších cen energií, slabšího růstu cen a méně přesvědčivých amerických statistik vedla investory k závěru, že tlak na další růst sazeb ve světě polevuje.

ECB sazby překvapivě zvýšila

Příběh evropské měnové politiky však nebyl příběhem o snižování sazeb. Evropská centrální banka 11. června 2026 zvýšila všechny tři klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba se tím dostala na 2,25 %, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,40 % a mezní zápůjční facilita na 2,65 % .

Šlo o první zvýšení sazeb ECB od roku 2023. Banka rozhodnutí odůvodnila přetrvávající inflací ve službách a odolností ekonomiky . Ještě v prosinci 2025 přitom všech 96 ekonomů oslovených v průzkumu Reuters očekávalo, že ECB ponechá sazby do konce roku 2026 beze změny .

Příznivý impuls pro evropské akcie tedy nevzešel z uvolnění politiky ECB, ale především ze slabších očekávání ohledně Fedu a z ochlazování inflace v eurozóně.

Technologie a umělá inteligence převzaly vedení

Technologické akcie patřily k nejvýkonnějším částem trhu. Dne 30. června technologický sektor STOXX 600 vzrostl o 2,5 % a podle Reuters zaznamenal nejlepší kvartální růst od roku 2001 .

Investoři se po předchozím výprodeji znovu vrátili k příběhu umělé inteligence. Očekávání spojená s poptávkou po výpočetní technice, softwaru a datových centrech pomohla nastartovat růst nejen technologických titulů, ale postupně i širšího trhu .

Růst se rozšířil na banky, průmysl i obranu

Růst nebyl omezen jen na technologie. S postupem čtvrtletí se více dařilo cyklickým akciím, tedy firmám citlivějším na vývoj ekonomiky. Dne 3. července pomohly k novému rekordu mimo jiné průmyslové společnosti v čele se Siemensem .

Už únorové rekordy, které vytvořily výchozí kontext pro další růst v první polovině roku, podpořily banky a obranné firmy. Dne 18. února STOXX 600 posílil o 0,8 % na 626,36 bodu právě díky růstu bankovních a obranných akcií .

Příměří mezi USA a Íránem snížilo geopolitické riziko

Významným katalyzátorem se 15. června stala předběžná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení konfliktu a znovuotevření Hormuzského průlivu .

Hormuzský průliv je klíčová námořní trasa pro přepravu ropy a jeho uzavření by mohlo výrazně narušit dodávky energií. Uvolnění napětí proto snížilo obavy z dalšího růstu cen ropy a z nového inflačního šoku. Trh tento vývoj přivítal růstem akcií a poklesem rizikové přirážky spojené s evropskými aktivy.

easyJet a Castlelake: velká transakce, která vyvrcholila až po konci kvartálu

Jedním z nejvýraznějších firemních příběhů spojených s evropským trhem byla nabídka na převzetí britské nízkonákladové aerolinky easyJet. Americká investiční společnost Castlelake svůj zájem zveřejnila v květnu 2026 .

Představenstvo easyJetu postupně odmítlo čtyři nabídky, včetně návrhu v hodnotě 4,7 miliardy liber při ceně 625 pencí za akcii a pozdější nabídky za 6,50 libry na akcii, která firmu oceňovala přibližně na 4,93 miliardy liber .

Dne 5. července, tedy již po skončení druhého čtvrtletí, Castlelake předložil vylepšenou nabídku ve výši 6,90 libry za akcii. Ta easyJet ocenila na 5,5 miliardy liber, respektive 7,34 miliardy dolarů. Představenstvo aerolinek s ní v zásadě souhlasilo . Nabídka představovala prémii 73 % proti závěrečné ceně akcií z 29. května, kdy Castlelake svůj zájem poprvé zveřejnil .

Akcie easyJetu 6. července vyskočily o 10 % na nejvyšší úroveň za čtyři roky . Zůstaly však na 6,14 libry, tedy pod nabídkovou cenou 6,90 libry. To naznačuje, že část investorů stále pochybovala o dokončení transakce . Mezi překážky patří pravidla EU týkající se vlastnictví leteckých společností a také nutnost získat souhlas akcionářů .

Co se nepodařilo ověřit

V dostupných podkladech se nepodařilo nezávisle potvrdit tvrzení, že JPMorgan a Barclays během tohoto období zvýšily své cílové hodnoty pro STOXX 600.

Stejně tak zůstávají bez přímého zdrojového potvrzení konkrétní zprávy o tom, že Sodexo zvýšilo výhled tržeb, Bayer konsolidoval svůj byznys Roundup, SKF uzavřela dohodu o společném podniku nebo Nordea překonala odhady zisku. Tyto informace proto nelze na základě dostupných důkazů prezentovat jako ověřené.

Hlavní závěr

Evropské akcie ve 2. čtvrtletí 2026 těžily z neobvykle příznivé kombinace faktorů: technologického růstu taženého umělou inteligencí, ochlazující inflace, slabších amerických dat a ústupu geopolitického rizika na Blízkém východě. STOXX 600 za kvartál přidal 10 %, což byl jeho nejlepší výsledek za více než pět let .

Přesto nešlo o jednoduchý příběh očekávaného uvolňování měnové politiky. ECB sazby zvýšila a další vývoj bude záviset na tom, zda se inflace skutečně stabilizuje a zda americký trh práce nezačne slábnout výrazněji. Nabídka na easyJet navíc ukázala, že vedle makroekonomiky dokážou evropské akcie výrazně ovlivnit i velké firemní transakce – byť tato konkrétní dohoda vyvrcholila až v červenci.

Na konci června index znovu uzavřel výše a za celé čtvrtletí si připsal 10 %. Podle agentury Reuters šlo o jeho nejsilnější kvartální výsledek za více než pět let. Hlavními tahouny byly technologické firmy a lepší očekávání spojená s umělou inteligencí .

Růst pokračoval i po konci kvartálu. Dne 3. července STOXX 600 vystoupal na nové maximum 652,77 bodu. Pomohly mu především cyklické akcie, například německý průmyslový koncern Siemens, zatímco investoři odsunuli očekávání bezprostředního zvýšení sazeb americkou centrální bankou .

Slabá americká data změnila očekávání ohledně Fedu

Jedním z nejvýraznějších impulsů přišel z USA. Podle amerického Úřadu pro statistiku práce přibylo v červnu v nezemědělských sektorech pouze 57 000 pracovních míst. Trh přitom očekával zhruba 110 000 . Zároveň byla data za předchozí dva měsíce dohromady revidována o 74 000 pracovních míst směrem dolů .

Zpráva naznačila, že americký trh práce ztrácí část své dynamiky. Investoři proto začali méně věřit tomu, že Federální rezervní systém brzy přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb. Data CME FedWatch po zveřejnění zprávy ukazovala 75,6% pravděpodobnost, že Fed na červencovém zasedání sazby ponechá beze změny .

Pro evropské akcie je vývoj v USA důležitý, protože vyšší americké sazby obvykle zvyšují výnosy bezpečných aktiv a mohou snižovat atraktivitu akcií. Slabší data tak paradoxně trh podpořila: zmírnila obavy z dalšího zpřísňování měnové politiky.

Inflace v eurozóně ochladla

Druhý příznivý makroekonomický signál přišel z eurozóny. Bleskový odhad Eurostatu ukázal, že meziroční inflace v červnu klesla na 2,8 % z květnových 3,2 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce kolísavé ceny energií a potravin, se snížila na 2,4 % .

K poklesu celkové inflace přispělo také zlevnění ropy na úrovně před vypuknutím konfliktu. Kombinace nižších cen energií, slabšího růstu cen a méně přesvědčivých amerických statistik vedla investory k závěru, že tlak na další růst sazeb ve světě polevuje.

ECB sazby překvapivě zvýšila

Příběh evropské měnové politiky však nebyl příběhem o snižování sazeb. Evropská centrální banka 11. června 2026 zvýšila všechny tři klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba se tím dostala na 2,25 %, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,40 % a mezní zápůjční facilita na 2,65 % .

Šlo o první zvýšení sazeb ECB od roku 2023. Banka rozhodnutí odůvodnila přetrvávající inflací ve službách a odolností ekonomiky . Ještě v prosinci 2025 přitom všech 96 ekonomů oslovených v průzkumu Reuters očekávalo, že ECB ponechá sazby do konce roku 2026 beze změny .

Příznivý impuls pro evropské akcie tedy nevzešel z uvolnění politiky ECB, ale především ze slabších očekávání ohledně Fedu a z ochlazování inflace v eurozóně.

Technologie a umělá inteligence převzaly vedení

Technologické akcie patřily k nejvýkonnějším částem trhu. Dne 30. června technologický sektor STOXX 600 vzrostl o 2,5 % a podle Reuters zaznamenal nejlepší kvartální růst od roku 2001 .

Investoři se po předchozím výprodeji znovu vrátili k příběhu umělé inteligence. Očekávání spojená s poptávkou po výpočetní technice, softwaru a datových centrech pomohla nastartovat růst nejen technologických titulů, ale postupně i širšího trhu .

Růst se rozšířil na banky, průmysl i obranu

Růst nebyl omezen jen na technologie. S postupem čtvrtletí se více dařilo cyklickým akciím, tedy firmám citlivějším na vývoj ekonomiky. Dne 3. července pomohly k novému rekordu mimo jiné průmyslové společnosti v čele se Siemensem .

Už únorové rekordy, které vytvořily výchozí kontext pro další růst v první polovině roku, podpořily banky a obranné firmy. Dne 18. února STOXX 600 posílil o 0,8 % na 626,36 bodu právě díky růstu bankovních a obranných akcií .

Příměří mezi USA a Íránem snížilo geopolitické riziko

Významným katalyzátorem se 15. června stala předběžná dohoda mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení konfliktu a znovuotevření Hormuzského průlivu .

Hormuzský průliv je klíčová námořní trasa pro přepravu ropy a jeho uzavření by mohlo výrazně narušit dodávky energií. Uvolnění napětí proto snížilo obavy z dalšího růstu cen ropy a z nového inflačního šoku. Trh tento vývoj přivítal růstem akcií a poklesem rizikové přirážky spojené s evropskými aktivy.

easyJet a Castlelake: velká transakce, která vyvrcholila až po konci kvartálu

Jedním z nejvýraznějších firemních příběhů spojených s evropským trhem byla nabídka na převzetí britské nízkonákladové aerolinky easyJet. Americká investiční společnost Castlelake svůj zájem zveřejnila v květnu 2026 .

Představenstvo easyJetu postupně odmítlo čtyři nabídky, včetně návrhu v hodnotě 4,7 miliardy liber při ceně 625 pencí za akcii a pozdější nabídky za 6,50 libry na akcii, která firmu oceňovala přibližně na 4,93 miliardy liber .

Dne 5. července, tedy již po skončení druhého čtvrtletí, Castlelake předložil vylepšenou nabídku ve výši 6,90 libry za akcii. Ta easyJet ocenila na 5,5 miliardy liber, respektive 7,34 miliardy dolarů. Představenstvo aerolinek s ní v zásadě souhlasilo . Nabídka představovala prémii 73 % proti závěrečné ceně akcií z 29. května, kdy Castlelake svůj zájem poprvé zveřejnil .

Akcie easyJetu 6. července vyskočily o 10 % na nejvyšší úroveň za čtyři roky . Zůstaly však na 6,14 libry, tedy pod nabídkovou cenou 6,90 libry. To naznačuje, že část investorů stále pochybovala o dokončení transakce . Mezi překážky patří pravidla EU týkající se vlastnictví leteckých společností a také nutnost získat souhlas akcionářů .

Co se nepodařilo ověřit

V dostupných podkladech se nepodařilo nezávisle potvrdit tvrzení, že JPMorgan a Barclays během tohoto období zvýšily své cílové hodnoty pro STOXX 600.

Stejně tak zůstávají bez přímého zdrojového potvrzení konkrétní zprávy o tom, že Sodexo zvýšilo výhled tržeb, Bayer konsolidoval svůj byznys Roundup, SKF uzavřela dohodu o společném podniku nebo Nordea překonala odhady zisku. Tyto informace proto nelze na základě dostupných důkazů prezentovat jako ověřené.

Hlavní závěr

Evropské akcie ve 2. čtvrtletí 2026 těžily z neobvykle příznivé kombinace faktorů: technologického růstu taženého umělou inteligencí, ochlazující inflace, slabších amerických dat a ústupu geopolitického rizika na Blízkém východě. STOXX 600 za kvartál přidal 10 %, což byl jeho nejlepší výsledek za více než pět let .

Přesto nešlo o jednoduchý příběh očekávaného uvolňování měnové politiky. ECB sazby zvýšila a další vývoj bude záviset na tom, zda se inflace skutečně stabilizuje a zda americký trh práce nezačne slábnout výrazněji. Nabídka na easyJet navíc ukázala, že vedle makroekonomiky dokážou evropské akcie výrazně ovlivnit i velké firemní transakce – byť tato konkrétní dohoda vyvrcholila až v červenci.