Ruské banky pod tlakem: evropská rozvědka varuje před „výbušnou“ krizí

Co uvádí evropská zpravodajská zpráva

Mezi hlavní ukazatele patří:

• Problematické podnikové úvěry: Přibližně 10 % firemních úvěrů je podle odhadu zprávy pochybných. Jde o výrazný nárůst oproti roku 2024 .
• Nesplácené úvěry domácností: Několik velkých ruských bank vykázalo v roce 2025 podíl nesplácených úvěrů v retailovém portfoliu až 15 % .
• Osobní bankroty: V roce 2025 se v Rusku za insolventní prohlásilo více než půl milionu lidí, téměř o třetinu více než o rok dříve .

Špatné úvěry rostou napříč systémem

Další dostupná data tento trend do značné míry potvrzují. Podíl problematických aktiv v ruském bankovním systému podle některých analýz na začátku roku 2026 překročil 10 %. Tato hranice se v metodice Mezinárodního měnového fondu používá jako jeden z ukazatelů systémové bankovní krize . Překročení hranice samo o sobě neznamená okamžitý kolaps, ukazuje však na rozsáhlé zhoršení kvality úvěrového portfolia.

Podniky a domácnosti

• Firemní úvěry: Objem problematických podnikových úvěrů dosáhl na konci roku 2025 podle dostupných údajů 10,4 bilionu rublů, tedy přibližně 135,9 miliardy dolarů. To odpovídalo zhruba 11 % všech podnikových úvěrů . Ukrajinská rozvědka uváděla už v polovině roku 2025 podíl 10,4 % firemního úvěrového portfolia, v přepočtu 111,9 miliardy dolarů .
• Dluh domácností: Špatné úvěry ruských domácností přesáhly v roce 2025 částku 2,4 bilionu rublů, tedy asi 30,2 miliardy dolarů. Meziročně vzrostly přibližně o třetinu a podíl nesplácených úvěrů v retailových portfoliích se zvýšil téměř na 7 % . Nejvýrazněji se situace zhoršila u nezajištěných spotřebitelských půjček, kde podíl nesplácených úvěrů stoupl na 13 % .
• Osobní insolvence: Soudy v roce 2025 prohlásily za insolventní téměř 568 000 Rusů, což znamenalo nárůst o 31,5 % oproti roku 2024 a rekord od zavedení institutu osobního bankrotu v zemi . Přibližně v 97 % případů zahájili řízení sami dlužníci .

Nárůst počtu bankrotů nemusí odrážet pouze zhoršení finanční situace. Některé analýzy upozorňují také na jednodušší postupy a menší společenské stigma spojené s osobní insolvencí . V kombinaci s růstem špatných úvěrů však statistika ukazuje, že tlak na domácnosti je značný.

Tlak dopadá i na největší banky

Problémy se neomezují na menší finanční instituce. Sberbank, největší ruská banka, podle agentury Reuters snižuje očekávání růstu firemních úvěrů pro rok 2026 kvůli zhoršující se finanční kondici dlužníků. Banka zároveň očekává růst nákladů na úvěrové riziko a vyšší tvorbu opravných položek .

Promsvjazbank, známá jako PSB a úzce spojená se státem, vykázala za rok 2025 ztrátu. Na krytí možných úvěrových ztrát odložila téměř 300 miliard rublů, zhruba třikrát více než v roce 2024 . Nejméně tři z největších ruských bank podle dostupných informací také neveřejně zvažovaly možnosti státní podpory nebo záchranného balíčku .

Proč je válečná ekonomika pro banky rizikem

Ruské banky v posledních letech poskytovaly úvěry mimo jiné podnikům obranného průmyslu, regionálním projektům podporovaným státem a domácnostem. Evropská zpráva upozorňuje, že část těchto půjček se nemusí nikdy splatit .

Problém se může skrývat v restrukturalizovaných úvěrech. Banka může splatnost půjčky prodloužit nebo změnit podmínky, čímž se úvěr formálně neobjeví jako nesplácený. Podle ruského Centra pro makroekonomickou analýzu a krátkodobé prognózy (CMASF), think-tanku napojeného na Kreml, se proto krize může projevovat „skrytým způsobem“ — prostřednictvím zakrývání poklesu kvality aktiv, restrukturalizace po splatnosti a převahy státních finančních institucí .

CMASF už v prosinci 2025 varovalo, že Rusko by do října 2026 mohlo čelit systémové bankovní krizi, pokud bude podíl problematických aktiv dál růst a střadatelé začnou hromadně vybírat peníze .

Širší ekonomické zpomalení

Bankovní sektor čelí tlaku v době, kdy se zhoršuje i širší ekonomické prostředí. Hodnocení evropských zpravodajských služeb, o němž informoval německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung, popsalo ruskou ekonomiku kvůli jejímu válečnému nastavení jako „výbušnou“. Bankovní sektor podle něj patří k nejzranitelnějším částem ekonomiky .

Analytici zároveň tvrdí, že bankovní bilance mohou být „uměle nafouknuté“, například v důsledku odkládání přiznání skutečné kvality úvěrů . Švédské odhady citované ve stejném kontextu uvádějí skutečnou inflaci v Rusku kolem 15 %, tedy přibližně trojnásobek oficiálně uváděné hodnoty okolo 5,86 % .

Sankce a rozdílné pohledy na stav bank

Evropská unie připravuje 21. balík sankcí, který má být zaměřen také na ruské banky . Další omezení by mohla ztížit refinancování institucí, které už nyní financují strategické podniky a projekty spojené s válkou.

Ruské úřady ale riziko systémové krize odmítají. Filipp Gabunia, náměstek guvernérky ruské centrální banky, uvedl, že neexistují žádné ukazatele bankovní krize a že restrukturalizace úvěrů přinesla stabilitu .

Veřejná ujištění se tak rozcházejí s varováními některých ruských i evropských analytiků. Zatímco centrální banka zdůrazňuje odolnost systému a vytvořené rezervy, kritici upozorňují, že státní podpora, restrukturalizace úvěrů a vysoká role státních bank mohou skutečný rozsah problémů pouze oddalovat nebo skrývat.

Co se z dostupných zdrojů potvrdit nedá

Některé konkrétní údaje z původního zadání nebylo možné na základě poskytnutých zdrojů nezávisle ověřit. Týká se to 17% meziročního růstu hotovosti držené mimo banky, částky přesahující 243 miliard dolarů, konkrétní prognózy růstu ruského HDP o 0,4 % v roce 2026, podrobností o palivové krizi způsobené útoky na rafinerie, údajného příslibu prezidenta Vladimira Putina dovážet benzin z Indie i konkrétního hodnocení Kielského institutu.

Tyto informace proto nelze z dostupných podkladů spolehlivě potvrdit. Jádro varování však zůstává stejné: ruské banky jsou vystaveny rostoucímu objemu problematických úvěrů, financování válečné ekonomiky a možnému dopadu dalších západních sankcí .