Rozhodčí se přitom po kontroverzním verdiktu ocitl pod novou veřejnou kontrolou. V roce 2023 byl v Brazílii vyšetřován po obviněních majitele Botafoga, podle něhož měl udělovat „nepravidelné červené karty“ v tamní nejvyšší soutěži . Claus i jeho videorozhodčí byli vyslechnuti, úřady však nenašly pochybení a CBF ho očistila . Rozhodčí nedostal formální trest a zůstal v elitním okruhu FIFA; už dříve působil také na mistrovství světa 2022 .
Kontroverze vypukla v 64. minutě zápasu třetího kola vyřazovací fáze mistrovství světa 2026. Balogun, který už předtím vstřelil úvodní gól, se přetahoval o míč s bosenským obráncem Tarikem Muharemovićem. Jeho noha sklouzla po zadní části soupeřova lýtka až na chodidlo .
Claus nejprve nechal hru pokračovat. Po doporučení videorozhodčího VAR se ale vydal k monitoru u hřiště a původní verdikt změnil na přímou červenou kartu za „závažný nedovolený zákrok“ . Balogun verdikt viditelně nechápal. Vyloučení pro něj znamenalo automatický jednozápasový trest a původně by kvůli němu nemohl nastoupit v osmifinále proti Belgii .
Rozhodnutí kritizovali trenér USA Mauricio Pochettino i kapitán Christian Pulisic. Pochettino prohlásil: „Pro mě to nikdy nebyla červená karta. Nikdy tam nebyl úmysl na hráče došlápnout“ . Pulisic verdikt označil za „směšný“ . Bývalý rozhodčí Premier League Mark Clattenburg zase uvedl, že situace podle něj nesplňovala kritéria pro červenou kartu .
Do sporu se následně vložil Donald Trump. Později potvrdil, že telefonicky kontaktoval prezidenta FIFA Gianniho Infantina a požádal o přezkoumání případu. „Jediné, co jsem udělal, bylo, že jsem požádal o přezkum. Nenařídil jsem jim, aby to změnili. Nemohu diktovat jeho rozhodnutí,“ řekl Trump .
Dne 5. července disciplinární komise FIFA pozastavila Balogunův automatický trest. Americký útočník tak mohl nastoupit proti Belgii. Trump rozhodnutí přivítal na sociální síti Truth Social slovy: „Děkuji FIFA, že udělala správnou věc a napravila velkou křivdu!“
Podle dostupných zpráv šlo o mimořádně neobvyklý krok — poprvé od roku 1962 měl hráč nastoupit v utkání, v němž by za běžných okolností pykal za vyloučení . FIFA se odvolávala na možnost přijmout výjimečné předběžné opatření podle článku 27 svého disciplinárního řádu a trvala na tom, že disciplinární panel rozhodl nezávisle .
Rozhodnutí se nelíbilo Belgii, která měla být soupeřem USA. FIFA následně odmítla belgickou námitku proti Balogunově způsobilosti nastoupit .
Případ se neodehrával ve vzduchoprázdnu. Vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií byly už před turnajem silně napjaté:
Spor kolem Balogunova vyloučení spojil sportovní pravidla s vysokou politikou. Trump případ popsal jako žádost o běžný přezkum, zatímco FIFA zdůrazňovala nezávislost svého disciplinárního rozhodnutí. CBF mezitím hájila integritu brazilského rozhodčího a Belgie zpochybňovala postup, který umožnil americkému útočníkovi nastoupit.
Jisté je, že Clausova červená karta se stala symbolem mnohem širšího střetu. Na mistrovství světa 2026 se v jediném případu protnuly spory o VAR, pravomoci FIFA, prezidentský vliv i dlouhodobě vyhrocené vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií.