Útok vedl také k dočasnému omezení provozu na moskevských letištích Domodědovo, Vnukovo a Šeremetěvo .

O den dříve, 24. června, proběhla samostatná vlna čítající více než 300 dronů, která podle místních úřadů vyřadila elektřinu v Sevastopolu, největším městě Krymu . Ruské ministerstvo obrany v souvislosti s touto operací uvedlo, že sestřelilo 323 bezpilotních letounů a že útok zasáhl téměř 20 regionů . Tento údaj se tedy týká jiné události než následná zpráva o 660 dronech nad 12 regiony.

Rafinerie Slavnefť-JANOS: opakovaný cíl hluboko v Rusku

Rafinerie Slavnefť-JANOS v Jaroslavli má podle dostupných údajů roční kapacitu přibližně 15 milionů tun a leží více než 700 kilometrů od ukrajinské hranice. V roce 2026 se stala opakovaným cílem:

• 28. března: Na území závodu byl zaznamenán zásah a následný požár .
• 25.–26. dubna: Drony zasáhly jednotku vakuové destilace, kde vypukl rozsáhlý požár .
• 19.–22. května: Jaroslavská oblast čelila několika nočním útokům. Gubernátor Michail Jevrajev potvrdil, že region byl vystaven masivnímu dronovému útoku .
• 14. června: Prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil o zásazích ve vzdálenosti přes 700 kilometrů od hranice .
• 27.–28. června: Zelenskyj potvrdil zásah rafinerií v Jaroslavli a Slavjansku .

V dostupných zdrojích není popsán zásah rafinerie Slavnefť-JANOS z 5.–6. července. Nejnovějším doloženým útokem na jaroslavský závod zůstává událost z 27.–28. června .

Ani veřejná vyjádření gubernátora Jevrajeva, která jsou v podkladech citována, nepotvrzují červencový útok v Jaroslavli. Týkají se operací z května a června .

Krym: výpadky proudu ano, jednotný blackout 5.–6. července potvrzen není

Na Krymu a v okupovaných oblastech došlo na přelomu června a července k několika výpadkům elektřiny:

• 24. června: Dronový útok vyřadil proud v Sevastopolu .
• 30. června: Rozsáhlé výpadky zasáhly okupovaný Krym poté, co byly podle dostupných zpráv zasaženy elektrické rozvodny .
• 5. července: Při útoku byl podle Ruskem dosazeného krymského gubernátora Sergeje Aksjonova jeden člověk zabit a dva lidé, včetně desetiletého dítěte, zraněni . Téže noci se podle jednoho z dostupných zdrojů stalo terčem ukrajinských dronů letiště Gvardějskoje na Krymu .

Zdroje však nespojují do jediné operace útok z 5.–6. července, plošný výpadek elektřiny na celém Krymu, zásah rafinerie Slavnefť-JANOS a nasazení více než 500 dronů ve 20 regionech. Největší doložená vlna čítající 660 dronů se podle ruského hlášení týkala 12 regionů, nikoli 20 .

„Dálkové sankce“ jako ukrajinská strategie

Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě označuje hluboké ukrajinské údery za „dálkové sankce“. Tímto označením Kyjev popisuje útoky na ruské energetické, vojenské a průmyslové kapacity, jejichž cílem má být zvýšení nákladů na pokračování války.

• 23. června: Zelenskyj prohlásil, že „ukrajinská přesnost funguje“, a poděkoval Silám bezpilotních systémů, Bezpečnostní službě Ukrajiny a vojenské rozvědce GUR .
• 14. června: Uvedl, že ukrajinské síly dosáhly dobrých výsledků při uplatňování dálkových sankcí proti důležitým zařízením vzdáleným více než 700 kilometrů od hranice .
• 26. června: Ukrajina oznámila čtyřicetidenní operaci zaměřenou na tlak na Rusko, aby ukončilo válku .
• 8. dubna: Zelenskyj řekl, že k úvahám o stažení z války přimějí Rusko pouze významné finanční ztráty .

Jde o politické a strategické rámování ze strany ukrajinského vedení, nikoli o nezávisle ověřený důkaz, že samotné útoky již změnily ruské rozhodování o válce.

Jaké údaje uvádějí ukrajinské síly bezpilotních systémů

Ukrajinské Síly bezpilotních systémů v roce 2026 hlásí rychlý růst operací v ruském týlu. Podle jejich vlastních statistik:

• počet hlubokých úderů uvnitř Ruska vzrostl o 1 150 % ;
• v květnu 2026 bezpilotní jednotky zasáhly téměř 180 000 potvrzených nepřátelských cílů, což představovalo nárůst o 12,7 % oproti dubnu ;
• od začátku roku zasáhly 194 ruských systémů protivzdušné obrany, včetně radarů a logistických prvků ;
• Ukrajina podle velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského držela poměrnou převahu ve FPV dronech 1,5 ku 1 ;
• v červnu operátoři provedli 2 359 misí Deep Strike na vzdálenost 500 až 2 000 kilometrů a zasáhli 172 objektů vojensko-průmyslového a palivově-energetického sektoru .

Tato čísla pocházejí z ukrajinských oficiálních nebo provládních vyjádření a představují deklarované výsledky. Ne všechny údaje lze z veřejně dostupných podkladů nezávisle ověřit.

Putin připustil „jistý nedostatek“ paliva

Dne 28. června ruský prezident Vladimir Putin poprvé připustil, že Rusko čelí „jistému nedostatku“ paliva. Slíbil zároveň posílit ochranu ropných zařízení a zvýšit výrobu pohonných hmot .

Podle dostupných zpráv vedla kombinace útoků na energetickou infrastrukturu a omezení v rafinérském sektoru k nedostatku paliva, delším frontám u čerpacích stanic a zavádění přídělových opatření v několika regionech . Samotné zdroje však neposkytují úplný rozklad toho, jak velkou část problémů způsobily konkrétní dronové zásahy a jakou roli hrály další faktory na ruském trhu s palivy.

Co tedy lze říct s jistotou?

Dostupné důkazy potvrzují několik vzájemně souvisejících událostí: mimořádně rozsáhlý útok 660 dronů z 25.–26. června, samostatnou vlnu více než 300 dronů s výpadky v Sevastopolu, opakované zásahy rafinerie Slavnefť-JANOS, výpadky elektřiny na okupovaném Krymu, ukrajinskou strategii „dálkových sankcí“, růst počtu hlubokých úderů o 1 150 % a Putinovo přiznání nedostatku paliva.

Nepotvrzují však jednu konkrétní operaci z 5.–6. července, která by současně zahrnovala více než 500 dronů, 20 ruských regionů, zásah jaroslavské rafinerie a blackout celého Krymu. Toto tvrzení pravděpodobně spojuje parametry několika reálných útoků z konce června a začátku července, případně vychází z událostí, které v době dostupného vyhledávání ještě nebyly dostatečně zdokumentovány.

Útok vedl také k dočasnému omezení provozu na moskevských letištích Domodědovo, Vnukovo a Šeremetěvo .

O den dříve, 24. června, proběhla samostatná vlna čítající více než 300 dronů, která podle místních úřadů vyřadila elektřinu v Sevastopolu, největším městě Krymu . Ruské ministerstvo obrany v souvislosti s touto operací uvedlo, že sestřelilo 323 bezpilotních letounů a že útok zasáhl téměř 20 regionů . Tento údaj se tedy týká jiné události než následná zpráva o 660 dronech nad 12 regiony.

Rafinerie Slavnefť-JANOS: opakovaný cíl hluboko v Rusku

Rafinerie Slavnefť-JANOS v Jaroslavli má podle dostupných údajů roční kapacitu přibližně 15 milionů tun a leží více než 700 kilometrů od ukrajinské hranice. V roce 2026 se stala opakovaným cílem:

• 28. března: Na území závodu byl zaznamenán zásah a následný požár .
• 25.–26. dubna: Drony zasáhly jednotku vakuové destilace, kde vypukl rozsáhlý požár .
• 19.–22. května: Jaroslavská oblast čelila několika nočním útokům. Gubernátor Michail Jevrajev potvrdil, že region byl vystaven masivnímu dronovému útoku .
• 14. června: Prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil o zásazích ve vzdálenosti přes 700 kilometrů od hranice .
• 27.–28. června: Zelenskyj potvrdil zásah rafinerií v Jaroslavli a Slavjansku .

V dostupných zdrojích není popsán zásah rafinerie Slavnefť-JANOS z 5.–6. července. Nejnovějším doloženým útokem na jaroslavský závod zůstává událost z 27.–28. června .

Ani veřejná vyjádření gubernátora Jevrajeva, která jsou v podkladech citována, nepotvrzují červencový útok v Jaroslavli. Týkají se operací z května a června .

Krym: výpadky proudu ano, jednotný blackout 5.–6. července potvrzen není

Na Krymu a v okupovaných oblastech došlo na přelomu června a července k několika výpadkům elektřiny:

• 24. června: Dronový útok vyřadil proud v Sevastopolu .
• 30. června: Rozsáhlé výpadky zasáhly okupovaný Krym poté, co byly podle dostupných zpráv zasaženy elektrické rozvodny .
• 5. července: Při útoku byl podle Ruskem dosazeného krymského gubernátora Sergeje Aksjonova jeden člověk zabit a dva lidé, včetně desetiletého dítěte, zraněni . Téže noci se podle jednoho z dostupných zdrojů stalo terčem ukrajinských dronů letiště Gvardějskoje na Krymu .

Zdroje však nespojují do jediné operace útok z 5.–6. července, plošný výpadek elektřiny na celém Krymu, zásah rafinerie Slavnefť-JANOS a nasazení více než 500 dronů ve 20 regionech. Největší doložená vlna čítající 660 dronů se podle ruského hlášení týkala 12 regionů, nikoli 20 .

„Dálkové sankce“ jako ukrajinská strategie

Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě označuje hluboké ukrajinské údery za „dálkové sankce“. Tímto označením Kyjev popisuje útoky na ruské energetické, vojenské a průmyslové kapacity, jejichž cílem má být zvýšení nákladů na pokračování války.

• 23. června: Zelenskyj prohlásil, že „ukrajinská přesnost funguje“, a poděkoval Silám bezpilotních systémů, Bezpečnostní službě Ukrajiny a vojenské rozvědce GUR .
• 14. června: Uvedl, že ukrajinské síly dosáhly dobrých výsledků při uplatňování dálkových sankcí proti důležitým zařízením vzdáleným více než 700 kilometrů od hranice .
• 26. června: Ukrajina oznámila čtyřicetidenní operaci zaměřenou na tlak na Rusko, aby ukončilo válku .
• 8. dubna: Zelenskyj řekl, že k úvahám o stažení z války přimějí Rusko pouze významné finanční ztráty .

Jde o politické a strategické rámování ze strany ukrajinského vedení, nikoli o nezávisle ověřený důkaz, že samotné útoky již změnily ruské rozhodování o válce.

Jaké údaje uvádějí ukrajinské síly bezpilotních systémů

Ukrajinské Síly bezpilotních systémů v roce 2026 hlásí rychlý růst operací v ruském týlu. Podle jejich vlastních statistik:

• počet hlubokých úderů uvnitř Ruska vzrostl o 1 150 % ;
• v květnu 2026 bezpilotní jednotky zasáhly téměř 180 000 potvrzených nepřátelských cílů, což představovalo nárůst o 12,7 % oproti dubnu ;
• od začátku roku zasáhly 194 ruských systémů protivzdušné obrany, včetně radarů a logistických prvků ;
• Ukrajina podle velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského držela poměrnou převahu ve FPV dronech 1,5 ku 1 ;
• v červnu operátoři provedli 2 359 misí Deep Strike na vzdálenost 500 až 2 000 kilometrů a zasáhli 172 objektů vojensko-průmyslového a palivově-energetického sektoru .

Tato čísla pocházejí z ukrajinských oficiálních nebo provládních vyjádření a představují deklarované výsledky. Ne všechny údaje lze z veřejně dostupných podkladů nezávisle ověřit.

Putin připustil „jistý nedostatek“ paliva

Dne 28. června ruský prezident Vladimir Putin poprvé připustil, že Rusko čelí „jistému nedostatku“ paliva. Slíbil zároveň posílit ochranu ropných zařízení a zvýšit výrobu pohonných hmot .

Podle dostupných zpráv vedla kombinace útoků na energetickou infrastrukturu a omezení v rafinérském sektoru k nedostatku paliva, delším frontám u čerpacích stanic a zavádění přídělových opatření v několika regionech . Samotné zdroje však neposkytují úplný rozklad toho, jak velkou část problémů způsobily konkrétní dronové zásahy a jakou roli hrály další faktory na ruském trhu s palivy.

Co tedy lze říct s jistotou?

Dostupné důkazy potvrzují několik vzájemně souvisejících událostí: mimořádně rozsáhlý útok 660 dronů z 25.–26. června, samostatnou vlnu více než 300 dronů s výpadky v Sevastopolu, opakované zásahy rafinerie Slavnefť-JANOS, výpadky elektřiny na okupovaném Krymu, ukrajinskou strategii „dálkových sankcí“, růst počtu hlubokých úderů o 1 150 % a Putinovo přiznání nedostatku paliva.

Nepotvrzují však jednu konkrétní operaci z 5.–6. července, která by současně zahrnovala více než 500 dronů, 20 ruských regionů, zásah jaroslavské rafinerie a blackout celého Krymu. Toto tvrzení pravděpodobně spojuje parametry několika reálných útoků z konce června a začátku července, případně vychází z událostí, které v době dostupného vyhledávání ještě nebyly dostatečně zdokumentovány.