Ruské velvyslanectví incident popsalo jako „pokus o zastrašení“ diplomatického personálu a uvedlo, že nešlo pouze o vandalismus . Švédská policie podle dostupných informací nikoho neidentifikovala ani nezadržela .

Následující den si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo švédskou velvyslankyni v Moskvě Christinu Johannessonovou. Moskva zároveň zaslala švédskému ministerstvu zahraničí protestní nótu .

Přehled incidentů od roku 2024

Červencový útok je podle dostupných zpráv nejnovějším a nejzávažnějším případem v sérii dronových útoků a vandalismu proti ruským diplomatickým objektům ve Švédsku. Série měla začít přibližně v květnu 2024 a do listopadu 2025 bylo hlášeno více než 20 podobných incidentů .

Klíčové události

• 29. listopadu 2024 – Dron přeletěl nad ruským velvyslanectvím ve Stockholmu a shodil na pozemek barvu. Policie případ označila za vandalismus; žádné zatčení tehdy neoznámila .
• 25. května 2025 – Dron shodil poblíž hlavního vchodu nádoby s barvou. Ruské velvyslanectví upozornilo, že skleněná nádoba mohla při pádu někoho vážně zranit .
• 17. června 2025 – Barva dopadla na pozemek ruského obchodního zastoupení. Ambasáda obvinila švédské úřady ze „systematické nečinnosti“ . Obchodní zastoupení je podle ruské strany součástí diplomatické mise .
• 5.–6. července 2025 – Další dronový útok proti obchodnímu zastoupení ve Stockholmu vedl Moskvu k předvolání švédského chargé d’affaires, tedy diplomatického zástupce nižšího než velvyslanec .
• 21. srpna 2025 – Dron znovu shodil barvu na areál ruské obchodní delegace. Ambasáda událost označila za třetí podobný útok během dvou měsíců .
• 7. září 2025 – Další dron v časných ranních hodinách vypustil barvu nad ruským velvyslanectvím ve Stockholmu. Policie místo prověřila, pilota však nenašla .
• 8. listopadu 2025 – Dron přeletěl nad vilou ruské obchodní delegace na ostrově Lidingö u Stockholmu a shodil na objekt barvu a neznámou lepkavou látku. Nikdo nebyl zraněn a budova nemusela být evakuována . Událost byla popsána jako součást série více než 20 incidentů od května 2024 .

Kdo za útoky stojí?

K žádnému z těchto útoků se nepřihlásil žádný jednotlivec ani organizace. Švédská policie opakovaně uváděla, že nemá identifikované podezřelé .

Ruské velvyslanectví incidenty označuje za systematické a tvrdí, že švédské úřady nedokázaly opakovaným útokům zabránit . Moskva také argumentuje tím, že Švédsko má jako hostitelská země podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 povinnost zajistit ochranu a nedotknutelnost diplomatických misí .

Z dostupných zdrojů však nevyplývá, kdo drony ovládal ani zda všechny případy skutečně souvisejí s jednou organizovanou kampaní. Policie pachatele veřejně neurčila.

Incidenty na pozadí napětí mezi Ruskem a Švédskem

Dronové útoky se odehrávají v době výrazného zhoršení rusko-švédských vztahů. Švédsko vstoupilo do NATO v březnu 2024, čímž se jeho bezpečnostní postavení v severní Evropě zásadně změnilo. Moskva tento krok opakovaně kritizovala a hrozila odvetnými opatřeními.

Napětí dále zvýšil incident v průlivu Öresund z 26. února 2026. Švédské námořnictvo tehdy podle dostupných zpráv zachytilo dron, který měl být vypuštěn z ruského plavidla určeného ke zpravodajskému průzkumu a mířil směrem k přístavu Malmö .

Každý nový útok proti ruským objektům zároveň vyvolává další diplomatickou reakci Moskvy — od protestních nót po předvolávání švédských diplomatů . Vzniká tak začarovaný kruh vzájemných obvinění mezi Moskvou a Stockholmem.

Co nejnovější útok znamená

Použití dvou dronů a zařízení napodobujícího výbušninu představuje podle popisu ruské ambasády zřetelnou změnu oproti dřívějším případům, při nichž šlo především o shazování barvy. Samotné zařízení však bylo označeno za simulované, nikoli za skutečnou funkční výbušninu .

Nejnovější incident proto působí jako eskalace především ve způsobu zastrašování, nikoli jako potvrzený teroristický útok. Pachatelé ani jejich motiv zůstávají neznámí a švédská policie dosud veřejně nepřipsala odpovědnost žádné skupině.

Ruské velvyslanectví incident popsalo jako „pokus o zastrašení“ diplomatického personálu a uvedlo, že nešlo pouze o vandalismus . Švédská policie podle dostupných informací nikoho neidentifikovala ani nezadržela .

Následující den si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo švédskou velvyslankyni v Moskvě Christinu Johannessonovou. Moskva zároveň zaslala švédskému ministerstvu zahraničí protestní nótu .

Přehled incidentů od roku 2024

Červencový útok je podle dostupných zpráv nejnovějším a nejzávažnějším případem v sérii dronových útoků a vandalismu proti ruským diplomatickým objektům ve Švédsku. Série měla začít přibližně v květnu 2024 a do listopadu 2025 bylo hlášeno více než 20 podobných incidentů .

Klíčové události

• 29. listopadu 2024 – Dron přeletěl nad ruským velvyslanectvím ve Stockholmu a shodil na pozemek barvu. Policie případ označila za vandalismus; žádné zatčení tehdy neoznámila .
• 25. května 2025 – Dron shodil poblíž hlavního vchodu nádoby s barvou. Ruské velvyslanectví upozornilo, že skleněná nádoba mohla při pádu někoho vážně zranit .
• 17. června 2025 – Barva dopadla na pozemek ruského obchodního zastoupení. Ambasáda obvinila švédské úřady ze „systematické nečinnosti“ . Obchodní zastoupení je podle ruské strany součástí diplomatické mise .
• 5.–6. července 2025 – Další dronový útok proti obchodnímu zastoupení ve Stockholmu vedl Moskvu k předvolání švédského chargé d’affaires, tedy diplomatického zástupce nižšího než velvyslanec .
• 21. srpna 2025 – Dron znovu shodil barvu na areál ruské obchodní delegace. Ambasáda událost označila za třetí podobný útok během dvou měsíců .
• 7. září 2025 – Další dron v časných ranních hodinách vypustil barvu nad ruským velvyslanectvím ve Stockholmu. Policie místo prověřila, pilota však nenašla .
• 8. listopadu 2025 – Dron přeletěl nad vilou ruské obchodní delegace na ostrově Lidingö u Stockholmu a shodil na objekt barvu a neznámou lepkavou látku. Nikdo nebyl zraněn a budova nemusela být evakuována . Událost byla popsána jako součást série více než 20 incidentů od května 2024 .

Kdo za útoky stojí?

K žádnému z těchto útoků se nepřihlásil žádný jednotlivec ani organizace. Švédská policie opakovaně uváděla, že nemá identifikované podezřelé .

Ruské velvyslanectví incidenty označuje za systematické a tvrdí, že švédské úřady nedokázaly opakovaným útokům zabránit . Moskva také argumentuje tím, že Švédsko má jako hostitelská země podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 povinnost zajistit ochranu a nedotknutelnost diplomatických misí .

Z dostupných zdrojů však nevyplývá, kdo drony ovládal ani zda všechny případy skutečně souvisejí s jednou organizovanou kampaní. Policie pachatele veřejně neurčila.

Incidenty na pozadí napětí mezi Ruskem a Švédskem

Dronové útoky se odehrávají v době výrazného zhoršení rusko-švédských vztahů. Švédsko vstoupilo do NATO v březnu 2024, čímž se jeho bezpečnostní postavení v severní Evropě zásadně změnilo. Moskva tento krok opakovaně kritizovala a hrozila odvetnými opatřeními.

Napětí dále zvýšil incident v průlivu Öresund z 26. února 2026. Švédské námořnictvo tehdy podle dostupných zpráv zachytilo dron, který měl být vypuštěn z ruského plavidla určeného ke zpravodajskému průzkumu a mířil směrem k přístavu Malmö .

Každý nový útok proti ruským objektům zároveň vyvolává další diplomatickou reakci Moskvy — od protestních nót po předvolávání švédských diplomatů . Vzniká tak začarovaný kruh vzájemných obvinění mezi Moskvou a Stockholmem.

Co nejnovější útok znamená

Použití dvou dronů a zařízení napodobujícího výbušninu představuje podle popisu ruské ambasády zřetelnou změnu oproti dřívějším případům, při nichž šlo především o shazování barvy. Samotné zařízení však bylo označeno za simulované, nikoli za skutečnou funkční výbušninu .

Nejnovější incident proto působí jako eskalace především ve způsobu zastrašování, nikoli jako potvrzený teroristický útok. Pachatelé ani jejich motiv zůstávají neznámí a švédská policie dosud veřejně nepřipsala odpovědnost žádné skupině.