Bitcoin v červnu 2026 spadl pod 59 000 dolarů. Co stojí za propadem o 54 %?

Bitcoin se koncem června 2026 propadl pod hranici 59 000 dolarů. Z historického maxima kolem 126 000 dolarů, kterého dosáhl na začátku října 2025, tak podle dostupných údajů ztratil přibližně 54 % hodnoty . Nešlo o jediný šok. Na pokles se postupně nabalily změny očekávání ohledně měnové politiky, odlivy kapitálu z ETF, nucené likvidace i psychologický zásah v podobě prvního prodeje bitcoinů společností Strategy od roku 2022.

Fed sazby nezvýšil, trh ale dostal jestřábí signál

Americký Federální rezervní systém 17. června ponechal základní úrokovou sazbu v pásmu 3,50–3,75 %. Rozhodnutí bylo jednomyslné, poměrem 12:0, a šlo o první zasedání měnového výboru FOMC pod nově jmenovaným předsedou Fedu Kevinem Warshem .

Samotné ponechání sazeb beze změny trhy nepřekvapilo. Zásadní změnu však ukázal takzvaný bodový graf, tedy přehled očekávání jednotlivých členů měnového výboru. Devět z 18 představitelů nyní předpokládá alespoň jedno zvýšení sazeb v roce 2026 a šest z nich očekává dvě zvýšení. V březnu přitom žádný z nich zvýšení pro letošní rok nepředpokládal .

Warshův tón na tiskové konferenci tento posun ještě podtrhl. Trh tak začal přecházet od očekávání brzkého uvolňování politiky k obavám z režimu „vyšší sazby po delší dobu“ . Bitcoin po zasedání klesl přibližně z 66 000 na 63 000 dolarů .

Další vlna prodejů přišla 25. června po zveřejnění květnových údajů o indexu PCE, který je pro Fed klíčovým ukazatelem inflace. Celková inflace podle uvedených údajů dosáhla 4,1 %, což posílilo sázky na další zpřísnění měnové politiky a přispělo k rozsáhlým likvidacím pozic. Bitcoin se tehdy přiblížil hranici 58 000 dolarů .

Prognóza Bank of America přidala tlak

Jestřábí náladu následně zesílila Bank of America. Ta 22. června změnila svůj dříve mírnější výhled a předpověděla tři zvýšení sazeb po 25 bazických bodech — v září, říjnu a prosinci 2026 .

Podle této prognózy by se cílové pásmo sazby federálních fondů dostalo na 4,25–4,50 % a ke snížení sazeb by nedošlo dříve než v roce 2028 . Banka svůj obrat zdůvodnila přetrvávající inflací, kterou označila za „jednoznačně horší“, a odolným pracovním trhem .

Vyšší sazby obvykle zvyšují atraktivitu úročených aktiv a zároveň zdražují kapitál. Pro bitcoin, který nenese pravidelný výnos, to znamená vyšší alternativní náklady držby. Jakmile investoři přestanou očekávat levnější peníze, riziková aktiva včetně kryptoměn často čelí silnějšímu prodejnímu tlaku .

Z rekordních 126 000 dolarů na přibližně 58 000

Bitcoin dosáhl historického maxima kolem 126 000 dolarů na začátku října 2025. Růst tehdy podporovaly přílivy peněz do bitcoinových ETF a optimismus ohledně regulace .

Poté však přišel prudký obrat. Říjnový propad souvisel s šokem kolem cel a likvidací pákových pozic; v dalších měsících tlak zesilovaly zhoršující se makroekonomické podmínky a odlivy z ETF . Koncem června 2026 se bitcoin obchodoval na nejnižších úrovních od roku 2024 .

Při ceně kolem 58 000 dolarů to představovalo přibližně 54% pokles od maxima. Bitcoin tak v roce 2026 ztratil více než 30 % a zároveň se dostal do pásma, které trh naposledy viděl o dva roky dříve .

Strategy prolomila vlastní pravidlo „nikdy neprodávat“

Významný psychologický moment přišel už na konci května. Společnost Strategy, dříve známá jako MicroStrategy, prodala 32 bitcoinů za přibližně 2,5 milionu dolarů. Šlo o její první prodej bitcoinu od roku 2022; výtěžek měl posloužit k financování výplat z prioritních akcií .

Prodané množství bylo ve srovnání s celkovými rezervami firmy zanedbatelné. Strategy držela přibližně 843 000 bitcoinů v hodnotě kolem 57 miliard dolarů podle tehdejších cen . Přesto měl krok velký symbolický význam: narušil dlouhodobou strategii založenou na hesle „buy only, never sell“, tedy pouze nakupovat a nikdy neprodávat.

Akcie Strategy během dne oslabily o více než 6 % . Pro bitcoinové býky šlo především o signál, že i nejhlasitější institucionální zastánce dlouhodobého držení může být v případě finančních závazků nucen část rezerv prodat. Právě tento psychologický dopad byl důležitější než samotný objem transakce .

Další faktory, které pokles prohloubily

• Odlivy ze spotových bitcoinových ETF: Příliv kapitálu do ETF, který podporoval růst po říjnovém maximu, se obrátil. Odlivy představovaly průběžný zdroj prodejního tlaku i v roce 2026 . Konkrétní částku 4,5 miliardy dolarů se však z dostupných podkladů nepodařilo nezávisle ověřit.
• Slábnutí zlata a dalších rizikových aktiv: Jestřábí postoj Fedu zatížil vedle kryptoměn také zlato. Dostupné zdroje popisují, že bitcoin za této situace zaostával za akciemi i zlatem, přesná hranice 4 000 dolarů ale nebyla v podkladech přímo potvrzena .
• Pokles etherea: Ethereum oslabilo společně s bitcoinem po jestřábím signálu Fedu a podle uvedených podkladů ztratilo meziročně více než 35 % . Vývoj zapadal do širšího oslabování altcoinů.
• Likvidační kaskáda: Když bitcoin 25. června klesl směrem k 58 000 dolarům po inflačních datech PCE, aktivovaly se nucené likvidace pákových pozic. Ty mohou pokles krátkodobě urychlit, protože burzy automaticky uzavírají pozice obchodníků, kteří nesplňují maržové požadavky .

Co zatím nelze potvrdit

Některé často citované teze se v dostupných zdrojích nepodařilo nezávisle ověřit. Týká se to zejména údajné prognózy Galaxy Research, podle níž by bitcoin mohl ve čtvrtém čtvrtletí 2026 klesnout na 40 000 až 46 000 dolarů. Směr tohoto varování odpovídá obecně medvědímu výhledu pro případ, že Fed skutečně začne sazby zvyšovat, konkrétní prognóza však nebyla přímo doložena.

Stejně tak nebyly samostatně potvrzeny přesné údaje o poklesu zlata pod 4 000 dolarů ani částka 4,5 miliardy dolarů v odlivech ze spotových bitcoinových ETF. Tyto hodnoty je proto vhodné brát s rezervou, nikoli jako ověřená fakta.

Jak do sebe jednotlivé dílky zapadají

Nejdůležitějším spouštěčem byl jestřábí obrat Fedu po prvním zasedání vedeném Kevinem Warshem. Přestože sazby zůstaly beze změny, bodový graf naznačil možnost jejich zvýšení. Bank of America tento posun ještě zesílila prognózou tří zvýšení v roce 2026.

Bitcoin do této situace vstupoval už po pádu z maxima kolem 126 000 dolarů. Následné odlivy z ETF, likvidace pákových pozic a oslabování širšího kryptoměnového trhu zvyšovaly tlak. Prodej 32 bitcoinů společností Strategy pak narušil jeden z nejsilnějších institucionálních příběhů trhu — přesvědčení, že velcí držitelé budou bitcoin pouze hromadit.

Výsledkem byla kombinace dražších peněz, slabší likvidity a zhoršené nálady investorů. Právě souběh těchto faktorů, nikoli jediná zpráva, vysvětluje, proč bitcoin koncem června 2026 prolomil hranici 59 000 dolarů.