Co se na Facebooku nabízelo

Mezi zaznamenanými nabídkami byla živá zvířata, například lemuři kata, malpy a další opice nebo šimpanzi. Vedle nich se objevovaly také části zvířecích těl, včetně rohů nosorožců a šupin luskounů .

Velká část inzerátů se týkala druhů chráněných úmluvou CITES, tedy mezinárodní dohodou regulující obchod s ohroženými druhy. Celých 84 % facebookových nálezů bylo spojeno s druhy uvedenými v příloze I CITES, která zahrnuje nejpřísněji chráněná zvířata. V 58,3 % případů šlo o ohrožené nebo kriticky ohrožené druhy .

Hlavním místem, kde se nabídky objevovaly, byly facebookové skupiny. Připadalo na ně 76 % zaznamenané aktivity . Podle autorů proto Facebook není jen jednou z mnoha platforem, ale stal se „ústřední veřejnou infrastrukturou“, přes kterou se nelegální obchod soustřeďuje, vyhledává a rozšiřuje .

Problém není jen v moderování, tvrdí zpráva

Autoři zprávy a další odborníci tvrdí, že potíž nespočívá pouze v tom, že by moderátoři přehlíželi jednotlivé příspěvky. Podle jejich argumentu je obchod podporován samotným uspořádáním platformy .

• Uzavřené a soukromé skupiny: Prodejci mohou vytvářet skryté skupiny, jejichž obsah není viditelný při běžném procházení Facebooku a hůře se dostává k moderátorům .
• Anonymní nebo pseudonymní účty: Prodej může probíhat bez ověření skutečné identity, což ztěžuje dohledání pachatelů i jejich stíhání .
• Nástroje pro zpeněžení obsahu: Funkce tržiště, reklamní infrastruktura a další vestavěné nástroje usnadňují nabídku, propagaci i uzavírání obchodů ve velkém měřítku .
• Doporučovací algoritmy: Systémy doporučování podle zjištění výzkumníků upozorňují na nelegální nabídky i uživatele, kteří aktivně nehledali konkrétní zvířata, ale zajímají se o související obsah .
• Nedostatečné vícejazyčné moderování: Pouze přibližně 12 % nelegálních nabídek bylo v angličtině. Kritici proto upozorňují, že zaměření moderování na anglický obsah může nechávat většinu nabídek v jiných jazycích bez dostatečné kontroly .
• Selhání automatických kontrol: Výzkumníci někdy po nahlášení příspěvků dostali automatickou odpověď, že obsah neporušuje pravidla Facebooku, přestože podle nich šlo o zjevné porušení zásad .

Jedna z autorek zprávy, Simone Haysom, pro Mongabay uvedla: „Potřebujeme regulaci s reálnými zuby. Samoregulace nefungovala a pravděpodobně nikdy nebude plně úspěšná“ .

Jak reaguje Meta

Meta se ke konkrétním zjištěním zprávy GI-TOC veřejně obsáhle nevyjádřila. Na dotaz serveru Mongabay společnost neodpověděla .

Firma však poukazuje na své zapojení do Coalition to End Wildlife Trafficking Online, koalice zaměřené na ukončení online obchodu s volně žijícími zvířaty. Meta uvádí, že díky této spolupráci mezi lety 2018 a 2025 odstranila 63,3 milionu zakázaných nabídek a zablokovala podezřelé nelegální prodejce . Společnost také uvádí, že využívá automatické nástroje k odhalování obsahu a varovná okna u některých vyhledávacích výrazů .

V samostatném případu Meta po společném vyšetřování serverů Mongabay a Bellingcat uzavřela devět facebookových skupin v Indonésii. Vyšetřování v nich odhalilo otevřený prodej vzácných a chráněných zvířat . Mluvčí společnosti tehdy uvedl: „Špatní aktéři své taktiky neustále mění, aby se vyhnuli vymáhání pravidel. Proto spolupracujeme s odborníky, abychom těmto hrozbám dokázali předcházet“ .

Výzva k přísnějším pravidlům

GI-TOC přesto dochází k závěru, že dobrovolná samoregulace platforem selhala. Zpráva volá po silnější mezinárodní koordinaci a po povinnostech, které by byly pro platformy právně vymahatelné .

Mezi navrhovaná opatření patří lepší odhalování obsahu ve více jazycích, rychlé kanály pro hlášení od důvěryhodných odborníků, přístup nezávislých výzkumníků k datům a větší transparentnost doporučovacích algoritmů. Autoři je popisují jako základ odpovědného řízení rizik platforem, který by mohl být využit i u dalších forem online škod .

Co se na Facebooku nabízelo

Mezi zaznamenanými nabídkami byla živá zvířata, například lemuři kata, malpy a další opice nebo šimpanzi. Vedle nich se objevovaly také části zvířecích těl, včetně rohů nosorožců a šupin luskounů .

Velká část inzerátů se týkala druhů chráněných úmluvou CITES, tedy mezinárodní dohodou regulující obchod s ohroženými druhy. Celých 84 % facebookových nálezů bylo spojeno s druhy uvedenými v příloze I CITES, která zahrnuje nejpřísněji chráněná zvířata. V 58,3 % případů šlo o ohrožené nebo kriticky ohrožené druhy .

Hlavním místem, kde se nabídky objevovaly, byly facebookové skupiny. Připadalo na ně 76 % zaznamenané aktivity . Podle autorů proto Facebook není jen jednou z mnoha platforem, ale stal se „ústřední veřejnou infrastrukturou“, přes kterou se nelegální obchod soustřeďuje, vyhledává a rozšiřuje .

Problém není jen v moderování, tvrdí zpráva

Autoři zprávy a další odborníci tvrdí, že potíž nespočívá pouze v tom, že by moderátoři přehlíželi jednotlivé příspěvky. Podle jejich argumentu je obchod podporován samotným uspořádáním platformy .

• Uzavřené a soukromé skupiny: Prodejci mohou vytvářet skryté skupiny, jejichž obsah není viditelný při běžném procházení Facebooku a hůře se dostává k moderátorům .
• Anonymní nebo pseudonymní účty: Prodej může probíhat bez ověření skutečné identity, což ztěžuje dohledání pachatelů i jejich stíhání .
• Nástroje pro zpeněžení obsahu: Funkce tržiště, reklamní infrastruktura a další vestavěné nástroje usnadňují nabídku, propagaci i uzavírání obchodů ve velkém měřítku .
• Doporučovací algoritmy: Systémy doporučování podle zjištění výzkumníků upozorňují na nelegální nabídky i uživatele, kteří aktivně nehledali konkrétní zvířata, ale zajímají se o související obsah .
• Nedostatečné vícejazyčné moderování: Pouze přibližně 12 % nelegálních nabídek bylo v angličtině. Kritici proto upozorňují, že zaměření moderování na anglický obsah může nechávat většinu nabídek v jiných jazycích bez dostatečné kontroly .
• Selhání automatických kontrol: Výzkumníci někdy po nahlášení příspěvků dostali automatickou odpověď, že obsah neporušuje pravidla Facebooku, přestože podle nich šlo o zjevné porušení zásad .

Jedna z autorek zprávy, Simone Haysom, pro Mongabay uvedla: „Potřebujeme regulaci s reálnými zuby. Samoregulace nefungovala a pravděpodobně nikdy nebude plně úspěšná“ .

Jak reaguje Meta

Meta se ke konkrétním zjištěním zprávy GI-TOC veřejně obsáhle nevyjádřila. Na dotaz serveru Mongabay společnost neodpověděla .

Firma však poukazuje na své zapojení do Coalition to End Wildlife Trafficking Online, koalice zaměřené na ukončení online obchodu s volně žijícími zvířaty. Meta uvádí, že díky této spolupráci mezi lety 2018 a 2025 odstranila 63,3 milionu zakázaných nabídek a zablokovala podezřelé nelegální prodejce . Společnost také uvádí, že využívá automatické nástroje k odhalování obsahu a varovná okna u některých vyhledávacích výrazů .

V samostatném případu Meta po společném vyšetřování serverů Mongabay a Bellingcat uzavřela devět facebookových skupin v Indonésii. Vyšetřování v nich odhalilo otevřený prodej vzácných a chráněných zvířat . Mluvčí společnosti tehdy uvedl: „Špatní aktéři své taktiky neustále mění, aby se vyhnuli vymáhání pravidel. Proto spolupracujeme s odborníky, abychom těmto hrozbám dokázali předcházet“ .

Výzva k přísnějším pravidlům

GI-TOC přesto dochází k závěru, že dobrovolná samoregulace platforem selhala. Zpráva volá po silnější mezinárodní koordinaci a po povinnostech, které by byly pro platformy právně vymahatelné .

Mezi navrhovaná opatření patří lepší odhalování obsahu ve více jazycích, rychlé kanály pro hlášení od důvěryhodných odborníků, přístup nezávislých výzkumníků k datům a větší transparentnost doporučovacích algoritmů. Autoři je popisují jako základ odpovědného řízení rizik platforem, který by mohl být využit i u dalších forem online škod .