Už teď to bolí: 213–307 miliard dolarů ročně

Fragmentace není jen budoucí hrozbou – už nyní si vybírá měřitelnou daň. Zpráva WEF odhaduje, že geopolitická roztříštěnost stojí globální ekonomiku 213 až 307 miliard dolarů ročně na ztraceném HDP . Zároveň přidává 0,2–0,3 procentního bodu ke globální inflaci, čímž narušuje kupní sílu ve většině ekonomik . Tyto náklady pramení ze sníženého objemu obchodu, omezených přeshraničních kapitálových toků a ztráty ekonomické efektivity, kterou kdysi integrované trhy poskytovaly .

Šíří se i mezi spojenci

Překvapivým zjištěním je, že fragmentace se již neomezuje jen na geopolitické rivaly, jako jsou Spojené státy a Čína. Zpráva varuje, že se rozšířila i mezi tradičně spojenecké ekonomiky. Obchodní bariéry, politiky finančního „de-riskování“ a opatření v oblasti ekonomické bezpečnosti se množí i mezi zeměmi stejného geopolitického bloku . Tento trend urychluje oslabování multilaterálních institucí, jako jsou Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka a Světová obchodní organizace (WTO), jejíž role v řešení sporů upadá. Státy se proto stále více spoléhají na bilaterální dohody a platby v místních měnách .

Dopad na reálné mzdy amerických pracovníků podle kvalifikace

Zpráva přináší podrobné odhady dopadu na reálné mzdy amerických pracovníků. Vyšší kvalifikace paradoxně znamená větší absolutní pokles:

• Nízkokvalifikovaní pracovníci: reálné mzdy o 0,33 % nižší
• Středně kvalifikovaní pracovníci: reálné mzdy o 0,49 % nižší
• Vysoce kvalifikovaní pracovníci: reálné mzdy o 0,58 % nižší

To, že vysoce kvalifikovaní američtí pracovníci čelí nejprudšímu poklesu, se vysvětluje jejich větší provázaností s globálně integrovanými odvětvími – jako jsou finance, technologie a pokročilá výroba – která jsou fragmentací zasažena nejvíce .

Proč rozvíjející se trhy doplatí nejvíce (případová studie Afrika)

Země mimo hlavní geopolitické bloky čelí neúměrně vysokým ekonomickým ztrátám. Zpráva odhaduje 10,7% zásah do růstu HDP pro nezařazené země oproti 6,4 % pro země v bloku . Rozvíjející se trhy jsou zranitelné ze tří hlavních důvodů:

• Vyšší závislost na volném obchodu a přeshraničních kapitálových tocích, což je činí citlivějšími na narušení.
• Nedostatek diverzifikovaných ekonomických záchytných bodů, tedy méně domácích průmyslových odvětví nebo velkých vnitřních trhů, na které by se mohly spolehnout.
• Uvíznutí mezi soupeřícími bloky, což vede ke sníženým investicím, narušení transferu technologií a vyšším nákladům na financování .

Dopad je již nyní patrný v Africe. Výhled Africké rozvojové banky na rok 2025 uvádí, že celosvětová nejistota vyvolaná cly vedla ke snížení prognóz růstu o 0,2–0,4 procentního bodu, a to na 3,9 % v roce 2025 a 4,0 % v roce 2026 . Pracovní dokument MMF zjistil, že Subsaharská Afrika je obzvláště zranitelná, protože její obchodní a finanční vazby jsou méně diverzifikované, což ztěžuje absorpci šoků z omezených obchodních vztahů . Zpráva WEF zdůrazňuje, že nezařazené země, včetně těch v Africe, čelí nejstrmějším ztrátám produkce v jakémkoli scénáři oddělení .

Pět politických opatření, která WEF doporučuje

Zpráva identifikuje pět konkrétních kroků, které mohou tvůrci politik podniknout k řízení a zmírnění fragmentace :

1. Stanovit společné záruky na ochranu finančního systému: Chránit právní stát, zajistit nezávislou měnovou politiku, omezit zabavování svrchovaných aktiv a chránit vládní data před neoprávněným přístupem .
2. Odolat další fragmentaci systému: Udržet otevřené kanály pro přeshraniční platby, korespondenční bankovnictví a infrastrukturu finančních trhů .
3. Reformovat globální finanční systém: Posílit multilaterální instituce (MMF, Světová banka, WTO) a aktualizovat jejich rámce tak, aby odrážely současnou geopolitickou realitu .
4. Podporovat interoperabilitu mezi vznikajícími bloky: Zajistit, aby nová finanční infrastruktura a platební systémy (např. digitální měny, alternativní zúčtovací systémy) spojovaly, nikoli rozdělovaly .
5. Investovat do inkluzivní ekonomické odolnosti: Podporovat rozvíjející se ekonomiky a zranitelné skupiny obyvatel prostřednictvím cílené pomoci, transferu technologií a budování kapacit, aby se snížilo asymetrické břemeno fragmentace .

Hlavní poselství zprávy je jasné: globální ekonomika překročila bod zlomu. Bez cílených politických zásahů budou náklady na rozdělení dále růst pro všechny ekonomiky – ale nejvíce pro ty, které jsou nejméně schopné šok absorbovat.

Už teď to bolí: 213–307 miliard dolarů ročně

Fragmentace není jen budoucí hrozbou – už nyní si vybírá měřitelnou daň. Zpráva WEF odhaduje, že geopolitická roztříštěnost stojí globální ekonomiku 213 až 307 miliard dolarů ročně na ztraceném HDP . Zároveň přidává 0,2–0,3 procentního bodu ke globální inflaci, čímž narušuje kupní sílu ve většině ekonomik . Tyto náklady pramení ze sníženého objemu obchodu, omezených přeshraničních kapitálových toků a ztráty ekonomické efektivity, kterou kdysi integrované trhy poskytovaly .

Šíří se i mezi spojenci

Překvapivým zjištěním je, že fragmentace se již neomezuje jen na geopolitické rivaly, jako jsou Spojené státy a Čína. Zpráva varuje, že se rozšířila i mezi tradičně spojenecké ekonomiky. Obchodní bariéry, politiky finančního „de-riskování“ a opatření v oblasti ekonomické bezpečnosti se množí i mezi zeměmi stejného geopolitického bloku . Tento trend urychluje oslabování multilaterálních institucí, jako jsou Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka a Světová obchodní organizace (WTO), jejíž role v řešení sporů upadá. Státy se proto stále více spoléhají na bilaterální dohody a platby v místních měnách .

Dopad na reálné mzdy amerických pracovníků podle kvalifikace

Zpráva přináší podrobné odhady dopadu na reálné mzdy amerických pracovníků. Vyšší kvalifikace paradoxně znamená větší absolutní pokles:

• Nízkokvalifikovaní pracovníci: reálné mzdy o 0,33 % nižší
• Středně kvalifikovaní pracovníci: reálné mzdy o 0,49 % nižší
• Vysoce kvalifikovaní pracovníci: reálné mzdy o 0,58 % nižší

To, že vysoce kvalifikovaní američtí pracovníci čelí nejprudšímu poklesu, se vysvětluje jejich větší provázaností s globálně integrovanými odvětvími – jako jsou finance, technologie a pokročilá výroba – která jsou fragmentací zasažena nejvíce .

Proč rozvíjející se trhy doplatí nejvíce (případová studie Afrika)

Země mimo hlavní geopolitické bloky čelí neúměrně vysokým ekonomickým ztrátám. Zpráva odhaduje 10,7% zásah do růstu HDP pro nezařazené země oproti 6,4 % pro země v bloku . Rozvíjející se trhy jsou zranitelné ze tří hlavních důvodů:

• Vyšší závislost na volném obchodu a přeshraničních kapitálových tocích, což je činí citlivějšími na narušení.
• Nedostatek diverzifikovaných ekonomických záchytných bodů, tedy méně domácích průmyslových odvětví nebo velkých vnitřních trhů, na které by se mohly spolehnout.
• Uvíznutí mezi soupeřícími bloky, což vede ke sníženým investicím, narušení transferu technologií a vyšším nákladům na financování .

Dopad je již nyní patrný v Africe. Výhled Africké rozvojové banky na rok 2025 uvádí, že celosvětová nejistota vyvolaná cly vedla ke snížení prognóz růstu o 0,2–0,4 procentního bodu, a to na 3,9 % v roce 2025 a 4,0 % v roce 2026 . Pracovní dokument MMF zjistil, že Subsaharská Afrika je obzvláště zranitelná, protože její obchodní a finanční vazby jsou méně diverzifikované, což ztěžuje absorpci šoků z omezených obchodních vztahů . Zpráva WEF zdůrazňuje, že nezařazené země, včetně těch v Africe, čelí nejstrmějším ztrátám produkce v jakémkoli scénáři oddělení .

Pět politických opatření, která WEF doporučuje

Zpráva identifikuje pět konkrétních kroků, které mohou tvůrci politik podniknout k řízení a zmírnění fragmentace :

1. Stanovit společné záruky na ochranu finančního systému: Chránit právní stát, zajistit nezávislou měnovou politiku, omezit zabavování svrchovaných aktiv a chránit vládní data před neoprávněným přístupem .
2. Odolat další fragmentaci systému: Udržet otevřené kanály pro přeshraniční platby, korespondenční bankovnictví a infrastrukturu finančních trhů .
3. Reformovat globální finanční systém: Posílit multilaterální instituce (MMF, Světová banka, WTO) a aktualizovat jejich rámce tak, aby odrážely současnou geopolitickou realitu .
4. Podporovat interoperabilitu mezi vznikajícími bloky: Zajistit, aby nová finanční infrastruktura a platební systémy (např. digitální měny, alternativní zúčtovací systémy) spojovaly, nikoli rozdělovaly .
5. Investovat do inkluzivní ekonomické odolnosti: Podporovat rozvíjející se ekonomiky a zranitelné skupiny obyvatel prostřednictvím cílené pomoci, transferu technologií a budování kapacit, aby se snížilo asymetrické břemeno fragmentace .

Hlavní poselství zprávy je jasné: globální ekonomika překročila bod zlomu. Bez cílených politických zásahů budou náklady na rozdělení dále růst pro všechny ekonomiky – ale nejvíce pro ty, které jsou nejméně schopné šok absorbovat.