Meziroční růst úvěrů nefinančním podnikům v květnu zrychlil na 4 %, zatímco v dubnu činil 3,4 % a v březnu 3,2 % . Jde o nejrychlejší tempo růstu za tři roky a zároveň o pokračování postupného zrychlování, které je patrné od začátku roku 2026 .
Zrychlil také široký peněžní agregát M3, a to z 2,7 % v dubnu na 3,2 % v květnu . M3 zahrnuje mimo jiné oběživo a vklady a používá se jako jeden z ukazatelů vývoje peněz v ekonomice.
Úvěry domácnostem rostly pomaleji, přesto se jejich tempo mírně zlepšilo. V květnu meziročně vzrostly o 3,1 %, oproti 3,0 % v dubnu. Celkový objem úvěrů domácnostem dosáhl 7,194 bilionu eur . Kombinovaný růst úvěrů soukromému sektoru zůstal na 3,5 % .
Ještě v lednu vypadala situace slaběji. Růst úvěrů firmám tehdy zpomalil na 2,8 %, což bylo nejméně od června 2025, zatímco úvěry domácnostem rostly stabilním tempem 3,0 % . Květnová čísla tak představují zřetelný obrat oproti slabšímu začátku roku.
Průzkum ECB o poskytování bankovních úvěrů za první čtvrtletí, zveřejněný 28. dubna 2026, ukazuje z pohledu nabídky úvěrů mnohem větší obezřetnost . Banky uvedly, že zpřísnily úvěrové standardy pro firmy i domácnosti. Hlavními důvody byly vnímaná rizika a nižší ochota podstupovat riziko .
Konkrétní výsledky průzkumu:
Banky zároveň uvedly, že zpřísnily celkové úvěrové podmínky pro firmy a spotřebitelské úvěry. Přispěly k tomu především vyšší úrokové sazby u úvěrů a větší vnímaná rizika . Pro druhé čtvrtletí očekávaly další zpřísnění ve všech hlavních kategoriích, mimo jiné kvůli geopolitickému napětí, vývoji cen energií a vyšším nákladům na financování .
Rozpor mezi takzvanými „tvrdými“ údaji o objemu úvěrů a výsledky bankovního průzkumu může mít několik vysvětlení. Z dostupných dat ale nelze určit, které z nich hraje hlavní roli.
Jinými slovy: vyšší objem úvěrů automaticky neznamená, že financování je dostupnější pro všechny dlužníky. Může jít také o kombinaci silnější poptávky, čerpání existujících úvěrů a přesunu úvěrování směrem k méně rizikovým klientům.
Další varovný signál přinesla Zpráva ECB o finanční stabilitě z května 2026 . ECB uvedla, že kvalita aktiv bank v eurozóně se může zhoršit, pokud se makrofinanční podmínky výrazně zhorší, zejména v důsledku konfliktu na Blízkém východě .
Podíl nesplácených úvěrů zůstává v souhrnu blízko historických minim. Určité zhoršení je však patrné u úvěrů malým a středním podnikům a u spotřebitelských úvěrů, přičemž mezi jednotlivými zeměmi existují výrazné rozdíly . V posledních čtvrtletích také prudce vzrostl počet firemních insolvencí. ECB současně nenašla důkazy o plošném podceňování úvěrového rizika firem ze strany bank .
To podporuje opatrnější interpretaci květnových čísel. Celkový růst úvěrů může vypadat zdravě, ale nemusí zachycovat zranitelnost menších podniků a domácností, které jsou citlivější na vyšší náklady financování a geopolitickou nejistotu.
Výsledky průzkumu ECB o poskytování bankovních úvěrů za druhé čtvrtletí 2026 mají být zveřejněny 21. července 2026 . Půjde o důležitý test toho, zda obezřetný postoj bank přetrvává, nebo začíná polevovat.
Pokud průzkum znovu ukáže zpřísňování, zatímco objem úvěrů zůstane vysoký, rozdíl mezi oběma ukazateli se ještě prohloubí. Jestliže banky naopak začnou hlásit uvolňování standardů, mohlo by to naznačovat, že předchozí zpřísnění bylo jen dočasné.
Zatím tedy data ECB vysílají smíšený signál: na povrchu síla, v pozadí opatrnost. Úvěry firmám rostou výrazným tempem, ale průzkum mezi bankami i zpráva o finanční stabilitě upozorňují na rizika, která se mohou naplno projevit ve druhé polovině roku 2026.