BIS je mnohem znepokojenější. Uzavření Hormuzského průlivu označuje za „vážný energetický šok“, který posunul inflaci „vysoko nad cíle“ . Varuje, že vleklý konflikt by mohl narušit inflační očekávání a vyvolat dopady na finanční trhy a fiskální problémy
. BIS řadí válku na Blízkém východě mezi čtyři hlavní „tlakové body“ ohrožující globální stabilitu
.
Obě zprávy vnímají inflaci jako ústřední výzvu, ale míra jejich znepokojení se radikálně liší.
J.P. Morgan očekává, že nejbližší údaje o inflaci „budou trochu horké“ kvůli skokovému růstu cen energií a dopadům na dodavatelské řetězce . Ve střednědobém horizontu by podle ní vyšší cla a nižší imigrace měly inflaci zchladit a firma předpokládá, že Fed letos sníží sazby 2–3krát
. Její tón je ve znamení lepkavé, ale zvládnutelné inflace.
BIS je výrazně znepokojenější. Tvrdí, že energetický šok posunul inflaci „vysoko nad cíle“, a varuje, že by se mohla uchytit nová „inflační psychologie“, kdy se mzdové a cenové růsty vzájemně posilují . Vnímá rostoucí inflační rizika jako prvotřídní hrozbu vyžadující okamžitou politickou disciplínu
.
Právě v pohledu na investice do umělé inteligence se oba výhledy rozcházejí nejdramatičtěji.
J.P. Morgan je k AI vesměs pozitivní. Ve svém polovičním výhledu uvádí, že kapitálové výdaje na AI „nadále podporují aktivitu“ a že vládní výdaje se zrychlují . Konstatuje, že „strukturální argument pro AI zůstává nedotčen“, ale upozorňuje, že expozice na úrovni indexu koncentruje riziko do úzkého okruhu megakapitalizačních titulů
. AI je zde vnímána jako motor růstu, nikoli jako zátěž.
BIS zastává opačný názor. Varuje, že investiční boom v AI je „možná neudržitelný“ a že jeho prasknutí by mohlo mít vážné dopady na růst a úvěrové trhy . BIS výslovně označuje krach AI bubliny za jednu z nejvíce alarmujících hrozeb pro globální prosperitu
.
Strategové J.P. Morgan Global Research vedení Fabiem Bassim v březnu 2026 snížili cílovou hodnotu indexu S&P 500 pro konec roku 2026 na 7 200 bodů z původních 7 500, s odkazem na nabídkový šok z íránského konfliktu a omezenější potenciál růstu rizikových aktiv . Dřívější výroční výhled firmy na rok 2026 předpovídal dvouciferné zisky na rozvinutých i rozvíjejících se trzích
, ale poloviční revize odráží dopad války.
BIS nezveřejňuje explicitní cíle pro akciové indexy, ale její celkový rámec rizik implikuje významné riziko poklesu pro riziková aktiva, pokud se materializuje některý z jejích čtyř tlakových bodů – válka na Blízkém východě, krach AI, fiskální stres nebo finanční křehkost .
Poloviční výhled J.P. Morgan na rok 2026 je opatrně konstruktivní. Vidí odolnou ekonomiku podporovanou investicemi do AI a bohatstvím spotřebitelů, se zvládnutelnou (i když lepkavou) inflací, ale kvůli nejistotě z íránské války snížil akciové cíle. BIS je rozhodně znepokojenější a varuje, že odolnost vystřídalo několik akutních tlakových bodů – vážný energetický šok, možná přehřáté a neudržitelné kapitálové výdaje na AI a rostoucí fiskálně-finanční zranitelnosti – které vyžadují okamžitou politickou disciplínu.