Nepromarniže ukrajinské „okno příležitosti“

Koncem června 2026 zazněla na dvou evropských půdách shodná, ale přesto rozdílná výzva: Ukrajina si otevřela omezené okno příležitosti změnit průběh války – ovšem názory na to, jak ho využít, se výrazně liší.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna vystoupil 19.–20. června 2026 na Kielské bezpečnostní konferenci s jasným varováním: Evropa nesmí skočit na návnadu Kremlu a nabídnout se jako neutrální zprostředkovatel mírových rozhovorů. Podle Tsahkny Moskva cíleně využívá západních obav z eskalace a falešných nadějí na diplomacii k rozdělení aliance. Řešením není jednání, ale tvrdší sankce a větší vojenská podpora .

O pět dní později, 25. června 2026, na Konferenci o obnově Ukrajiny (URC 2026) v polském Gdaňsku, zvolila náměstkyně generálního tajemníka NATO Radmila Šekerinská jiný tón. Přiznala, že Ukrajina díky své vynalézavosti, zkušenostem a nové bojové strategii otevřela „okno příležitosti“ – ale dodala, že „nezůstane otevřené věčně“ a je nutné ho neprodleně uchopit . Její apel směřoval k urychlení vojenské pomoci a využití přechodné taktické výhody .

Co přesně každý z nich řekl?

Tsahkna byl ve svém projevu ostrý. Podle estonského ministerstva zahraničí prohlásil, že „k rozdělení Západu Moskva aktuálně zneužívá obav z eskalace a planých nadějí na diplomacii“ . Varoval, že jakákoli ochota Evropy hrát roli neutrálního prostředníka by hrála přímo do rukou Kremlu .

Šekerinská na URC 2026 uvedla, že Ukrajina dokázala obrátit vývoj války – důkazem jsou podle ní údery na Moskvu a Petrohrad . „Taková okna příležitosti jsou vytvářena za cenu mnoha obětí, ale nezůstanou otevřená věčně. Mým hlavním vzkazem je, že musíme tuto šanci využít,“ řekla . V oficiálním prohlášení NATO zdůraznila měnící se dynamiku na bojišti a nutnost posílit vojenskou podporu Ukrajiny .

Širší kontext tlakové kampaně

Varování Tsahkny a Šekerinské nezazněla ve vzduchoprázdnu. Konec června 2026 byl ve znamení několika paralelních tlaků na Rusko:

• Zesílené ukrajinské údery do hloubi Ruska. Krátce před konferencí URC vypustila Ukrajina desítky dronů směrem na Moskvu, zasáhla čtvrtou největší ruskou rafinerii a spustila 40denní tlakovou kampaň zahrnující údery na ruskou vojenskou infrastrukturu a energetické cíle .
• 21. balík sankcí EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla 9. června 2026 dosud nejkomplexnější sankční balík, který cílí na ruské energetické příjmy, téměř 90 bank, kryptoměnové platformy, plavidla stínové flotily a vývoz ruského LNG. Součástí je i dočasné zmrazení mechanismu cenového stropu na ropu .
• Neústupný postoj Ruska. Moskva trvale odmítá jednání, dokud Kyjev nezastaví veškerou západní vojenskou pomoc, neukončí mobilizaci, neuzná územní zisky a nezaváže se k trvalé neutralitě a demilitarizaci. Kyjev a jeho spojenci tyto podmínky odmítají jako kapitulaci .

Dvě koleje jedné strategie?

Z konferencí vystupuje obraz dvojkolejné strategie, v níž se rýsuje vnitřní napětí:

1. Vojenský a ekonomický tlak jako hlavní nástroj. Ukrajinské hloubkové údery mají degradovat ruskou bojeschopnost a příjmy z ropy . Sankce EU míří na finanční a energetickou infrastrukturu, která financuje ruskou armádu . Obojí má zúžit Rusku manévrovací prostor a udržet „okno příležitosti“, o kterém mluvila Šekerinská .
2. Rozdílné názory na to, kdy – a zda vůbec – jednat. Tsahknův projev v Kielu představuje jestřábí postoj: jednat teď by znamenalo odměnit agresi a oslabit vlastní páku . Tento postoj je v napětí se signály z některých evropských metropolí, které naznačují, že pokud se okno zavře, může být nutné přistoupit na zmrazení frontové linie.

Jak Šekerinská řekla o týden dříve na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (18. června 2026), celé jednání se neslo v duchu „okna příležitosti“ s cílem zvýšit tlak na Rusko, aby „snad konečně usedlo k jednacímu stolu a začalo hrát férově“ .