Podle informací měl kanál zajistit bezpečný průjezd obchodních plavidel a zabránit nedorozuměním na moři . Dohoda byla výsledkem týdnů jednání ve Švýcarsku, která přinesla 14bodovou předběžnou dohodu a 60denní příměří
.
Již následující den, 27. června, přišlo kategorické popření ze strany IRGC. Brigádní generál Mohebbi, mluvčí gard, na sociálních sítích prohlásil, že zprávy o přímé lince mezi Íránem a USA jsou „kategoricky nepravdivé“ a „důrazně odmítnuté“ . Zprávy označil za „čisté lži“ s dodatkem: „K tomu nedošlo a ani nedojde. Hormuzský průliv je íránské území a s Amerikou nemá vůbec nic společného“
.
Tím vznikl jasný a nevyřešený faktický rozpor: mediátoři a řada zpravodajských serverů tvrdili, že linka existuje; íránské vojenské vedení tvrdilo, že ne.
Dne 25. června zasáhl íránský dron nebo raketa nákladní loď M/V Ever Lovely v Hormuzském průlivu . Následující den, 26. června, Spojené státy provedly odvetné nálety na íránská skladiště raket a dronů a pobřežní radarová stanoviště
. Prezident Trump označil íránský útok za „pošetilé porušení“ příměří
. OSN pozastavila eskortování lodí průlivem
. Institut pro studium války (ISW) uvedl, že Írán v dané chvíli používal sílu k udržení kontroly nad vodní cestou
.
Dne 26. června mediátoři a zpravodajské agentury informovali, že komunikační linka mezi USA a Íránem v Hormuzském průlivu byla aktivována, aby se předešlo incidentům. Dne 27. června to Íránské revoluční gardy odmítly jako nepravdu. Celá situace se přitom odehrávala na pozadí probíhajících amerických úderů na íránské cíle a křehkého, zhoršujícího se příměří. Rozpor zůstává nevyřešený a jeho ověření závisí na tom, kterému zdroji důvěřovat – zda mediátorům a mezinárodním médiím, nebo íránskému vojenskému vedení.
Comments
0 comments