Při náletu zahynula jedna žena – těhotná manželka trenéra fotbalového týmu . Podle záznamů OSN se jednalo o těhotnou ženu
. Sedm lidí bylo zraněno, mezi nimi pět dětí, uváděly první zprávy
. Běloruské ministerstvo zdravotnictví později informovalo o osmi zraněných, včetně šesti dětí, z nichž dvě byla ve vážném stavu
. Šest lidí zůstalo v následujících dnech hospitalizováno v Brjanské oblasti
.
Běloruské ministerstvo zahraničí útok odsoudilo jako "další teroristický čin namířený proti civilistům" a požadovalo od Ukrajiny "vyčerpávající vysvětlení" . Minsk požádal o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby protestoval proti tomu, co označil za úmyslný "teroristický útok" Ukrajiny proti svým občanům, včetně dětí
. Rusko iniciativu Běloruska oficiálně podpořilo a Rada bezpečnosti OSN zasedání svolala na 26. června
. Na jednání vyzval zástupce Ruska při OSN mezinárodní společenství k odsouzení kroků Kyjeva
.
Úřadující stálý zástupce Ruska při OSN Anna Jevstignějevová potvrdila oficiální podporu Moskvy žádosti Běloruska a vyzvala mezinárodní společenství, aby incident "okamžitě a zásadně posoudilo" .
Ruský Vyšetřovací výbor zahájil trestní řízení pro terorismus a obvinil z útoku Ozbrojené síly Ukrajiny . Kreml útok odsoudil jako úmyslný "teroristický čin" proti civilistům
. Úřadující guvernér Brjanské oblasti Jegor Kovalčuk jej označil za "plánovanou operaci" s tím, že autobus byl zjevně civilním vozidlem bez jakéhokoli vojenského označení
. Rusko rovněž podpořilo žádost Běloruska o mimořádné zasedání RB OSN a využilo této platformy k odsouzení Kyjeva
.
V Minsku se 19. června konala mimořádná schůze Rady stálých zplnomocněných zástupců členských států SNS, která útok projednávala . Stálý představitel Běloruska při orgánech SNS Igor Nazaruk prohlásil, že si Bělorusko "vyhrazuje právo přijmout vůči ukrajinské straně odpovídající opatření" na ochranu životů a bezpečnosti svých občanů
.
Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric odsoudil "jakékoli útoky na civilisty a civilní infrastrukturu" s tím, že takové útoky jsou "zakázány mezinárodním humanitárním právem" .
Postoj Ruska: Rusko jednoznačně prohlásilo, že autobus zasáhl ukrajinský dron a že šlo o úmyslný útok Ozbrojených sil Ukrajiny .
Postoj Běloruska (Lukašenko & Rada bezpečnosti): Alexandr Lukašenko 18. června prohlásil, že dron byl "ukrajinského původu", zároveň však dodal, že Minsk "nechce unáhleně vyvozovat závěry" a incident označil za "provokaci" s cílem zatáhnout Bělorusko přímo do války s Ukrajinou . Nařídil tajemníkovi Rady bezpečnosti Alexandru Volfovičovi, aby zjistil plnou pravdu o tom, co se stalo
.
Postoj Ukrajiny (Generální štáb, SBU, Zelenskyj):
Útok se nepodařilo nezávisle ověřit . Rusko a Bělorusko uvádějí ukrajinský původ dronu; Ukrajina zase cituje zachycený ruský dokument, který naznačuje, že se v oblasti v daný čas nenacházely žádné ukrajinské drony
. Otázka odpovědnosti tak zůstává nevyřešena.