Nejde o jistotu, ale o projekci založenou na současných trendech a předpokladech . První signály se však objevují už nyní: některé podniky utrácejí za AI programování tisíce dolarů měsíčně na jednoho člověka a zavádějí pevné limity.
Gartner upozorňuje na dvě sílící tendence :
Pokles ceny jednotlivých tokenů proto nemusí znamenat nižší celkový účet. Pokud nástroje používají více vývojářů, déle a s vyšší mírou autonomie, celková spotřeba může růst rychleji než cena za jednotku . Tyagi zároveň uvedl, že náklady mohou dále zvyšovat investice do infrastruktury a tlak na ziskovost provozovatelů modelů .
Nejkonkrétnějším příkladem je Uber. Firma podle dostupných zpráv vyčerpala celý rozpočet na AI programovací nástroje pro rok 2026 už do dubna . Následně zavedla limit 1 500 dolarů měsíčně na zaměstnance a jeden nástroj. Omezení se týká agentních programovacích platforem, například Claude Code od Anthropic a Cursoru .
Tempo adopce bylo výrazné: v březnu 2026 používalo Claude Code podle zveřejněných údajů 84 % inženýrů Uberu, zatímco na konci roku 2025 to bylo 32 % . Před zavedením limitů se měsíční náklady na jednoho inženýra pohybovaly zhruba mezi 500 a 2 000 dolary .
Problém nebyl jen v samotné ceně, ale také v otázce návratnosti. Provozní ředitel Uberu měl podle zpráv říct: „Souvislost mezi výdaji na AI a hodnotou pro zákazníka zatím není.“
Případ společnosti Accenture upozorňuje na to, že největší spotřebu nemusí vytvářet samotní vývojáři. Podle uniklé nahrávky a navazujícího zpravodajství spotřebovávali nejvíce tokenů zaměstnanci mimo technické týmy, kteří AI využívali například k převodu PDF dokumentů do prezentací .
Accenture proto plánuje produkt s názvem „Token IQ“. Ten má vedení pomoci zjistit, zda výdaje na AI přinášejí odpovídající návratnost . Lekce pro firmy je jednoduchá: náklady se mohou skrývat i mimo IT oddělení a mimo nástroje, které podnik původně považoval za hlavní zdroj spotřeby.
Problém není jen v rychlém růstu účtů. Mnoho organizací nedokáže průběžně zjistit, za co přesně platí. Průzkum KPMG Global AI Pulse za druhé čtvrtletí 2026, který zahrnoval více než 2 100 vedoucích pracovníků z 20 zemí, zjistil, že pouze 26 % organizací má přehled o nákladech na provoz AI v reálném čase .
Dalších:
Steve Chase, globální šéf AI ve společnosti KPMG, popsal situaci jako významné riziko finanční neprůhlednosti. Někteří klienti podle něj vyčerpali roční rozpočty na tokeny a cloud během několika měsíců; u jednoho klienta se spotřeba tokenů zvýšila šestinásobně .
Tradiční IT rozpočty se s takovým modelem vyrovnávají obtížně. U serverů nebo licencí lze náklady často plánovat dopředu, zatímco tokenové účtování se mění podle počtu požadavků, délky kontextu, použitého modelu a míry autonomie agentů .
Gartner prosazuje disciplinovaný provozní model místo volně dostupných nástrojů bez rozpočtových pravidel. Doporučení se objevují v červnové zprávě i v březnovém dokumentu 10 Best Practices for Optimizing Generative and Agentic AI Costs .
Firmy by měly určit, kdy má AI programovací agent smysl a jakou míru samostatnosti mu povolit. Gartner navrhuje rozdělit práci do tří režimů: práci vedenou vývojářem, práci vývojáře s agentem a plně agentní provedení .
Jednodušší a časté úkoly, jako je psaní testů, refaktoring, tvorba základní struktury kódu nebo dokumentace, by měly být směrovány na menší a levnější specializované modely. Ne každý úkol vyžaduje nejvýkonnější dostupný model .
Takzvané context engineering znamená přesněji připravovat vstupní informace pro AI systém. Pokud model dostává méně nerelevantních či opakovaných dat, spotřebuje méně tokenů a může pracovat efektivněji .
Kešování může omezit opakované výpočty, dávkové zpracování snížit režii požadavků a průběžný monitoring ukázat, který vývojář, tým nebo projekt spotřebovává nejvíce tokenů .
Gartner doporučuje vytvořit vrstvu řízení podobnou přístupu FinOps, který se používá pro kontrolu cloudových nákladů. Měla by zahrnovat sledování spotřeby v reálném čase, rozpočty na uživatele a automatické odhalování neobvyklých nárůstů .
Gartner zároveň neříká, že AI programování nepřináší hodnotu. Výrazné zrychlení se podle dostupného shrnutí týká především přesně vymezených úkolů, jako je psaní testů, refaktoring, tvorba základního kódu, dokumentace a jednoduché opravy chyb .
U architektonických rozhodnutí, nového ladění chyb a uvažování napříč více systémy je zlepšení menší . Firmy by proto měly nejprve odhadnout, jak velká část práce jejich týmu spadá do skupiny s vysokým přínosem, a AI nasazovat přednostně tam.
Éra nekontrolovaných výdajů na AI programovací nástroje končí. Nástroje mohou u dobře definovaných úkolů zvýšit produktivitu, bez jasných pravidel ale mohou náklady růst rychleji než přínosy .
Příklady Uberu, Accenture i výsledky průzkumu KPMG ukazují, že nejde jen o cenu jednotlivých tokenů. Rozhodující je, kdo AI používá, k jakým úkolům, s jakou mírou autonomie a zda firma dokáže spotřebu průběžně měřit. Gartner proto nedoporučuje ústup od AI, ale zacházet s ní jako s plnohodnotným nákladovým střediskem — s dohledem, vhodným směrováním modelů a pevnými limity.
Nejde o jistotu, ale o projekci založenou na současných trendech a předpokladech . První signály se však objevují už nyní: některé podniky utrácejí za AI programování tisíce dolarů měsíčně na jednoho člověka a zavádějí pevné limity.
Gartner upozorňuje na dvě sílící tendence :
Pokles ceny jednotlivých tokenů proto nemusí znamenat nižší celkový účet. Pokud nástroje používají více vývojářů, déle a s vyšší mírou autonomie, celková spotřeba může růst rychleji než cena za jednotku . Tyagi zároveň uvedl, že náklady mohou dále zvyšovat investice do infrastruktury a tlak na ziskovost provozovatelů modelů .
Nejkonkrétnějším příkladem je Uber. Firma podle dostupných zpráv vyčerpala celý rozpočet na AI programovací nástroje pro rok 2026 už do dubna . Následně zavedla limit 1 500 dolarů měsíčně na zaměstnance a jeden nástroj. Omezení se týká agentních programovacích platforem, například Claude Code od Anthropic a Cursoru .
Tempo adopce bylo výrazné: v březnu 2026 používalo Claude Code podle zveřejněných údajů 84 % inženýrů Uberu, zatímco na konci roku 2025 to bylo 32 % . Před zavedením limitů se měsíční náklady na jednoho inženýra pohybovaly zhruba mezi 500 a 2 000 dolary .
Problém nebyl jen v samotné ceně, ale také v otázce návratnosti. Provozní ředitel Uberu měl podle zpráv říct: „Souvislost mezi výdaji na AI a hodnotou pro zákazníka zatím není.“
Případ společnosti Accenture upozorňuje na to, že největší spotřebu nemusí vytvářet samotní vývojáři. Podle uniklé nahrávky a navazujícího zpravodajství spotřebovávali nejvíce tokenů zaměstnanci mimo technické týmy, kteří AI využívali například k převodu PDF dokumentů do prezentací .
Accenture proto plánuje produkt s názvem „Token IQ“. Ten má vedení pomoci zjistit, zda výdaje na AI přinášejí odpovídající návratnost . Lekce pro firmy je jednoduchá: náklady se mohou skrývat i mimo IT oddělení a mimo nástroje, které podnik původně považoval za hlavní zdroj spotřeby.
Problém není jen v rychlém růstu účtů. Mnoho organizací nedokáže průběžně zjistit, za co přesně platí. Průzkum KPMG Global AI Pulse za druhé čtvrtletí 2026, který zahrnoval více než 2 100 vedoucích pracovníků z 20 zemí, zjistil, že pouze 26 % organizací má přehled o nákladech na provoz AI v reálném čase .
Dalších:
Steve Chase, globální šéf AI ve společnosti KPMG, popsal situaci jako významné riziko finanční neprůhlednosti. Někteří klienti podle něj vyčerpali roční rozpočty na tokeny a cloud během několika měsíců; u jednoho klienta se spotřeba tokenů zvýšila šestinásobně .
Tradiční IT rozpočty se s takovým modelem vyrovnávají obtížně. U serverů nebo licencí lze náklady často plánovat dopředu, zatímco tokenové účtování se mění podle počtu požadavků, délky kontextu, použitého modelu a míry autonomie agentů .
Gartner prosazuje disciplinovaný provozní model místo volně dostupných nástrojů bez rozpočtových pravidel. Doporučení se objevují v červnové zprávě i v březnovém dokumentu 10 Best Practices for Optimizing Generative and Agentic AI Costs .
Firmy by měly určit, kdy má AI programovací agent smysl a jakou míru samostatnosti mu povolit. Gartner navrhuje rozdělit práci do tří režimů: práci vedenou vývojářem, práci vývojáře s agentem a plně agentní provedení .
Jednodušší a časté úkoly, jako je psaní testů, refaktoring, tvorba základní struktury kódu nebo dokumentace, by měly být směrovány na menší a levnější specializované modely. Ne každý úkol vyžaduje nejvýkonnější dostupný model .
Takzvané context engineering znamená přesněji připravovat vstupní informace pro AI systém. Pokud model dostává méně nerelevantních či opakovaných dat, spotřebuje méně tokenů a může pracovat efektivněji .
Kešování může omezit opakované výpočty, dávkové zpracování snížit režii požadavků a průběžný monitoring ukázat, který vývojář, tým nebo projekt spotřebovává nejvíce tokenů .
Gartner doporučuje vytvořit vrstvu řízení podobnou přístupu FinOps, který se používá pro kontrolu cloudových nákladů. Měla by zahrnovat sledování spotřeby v reálném čase, rozpočty na uživatele a automatické odhalování neobvyklých nárůstů .
Gartner zároveň neříká, že AI programování nepřináší hodnotu. Výrazné zrychlení se podle dostupného shrnutí týká především přesně vymezených úkolů, jako je psaní testů, refaktoring, tvorba základního kódu, dokumentace a jednoduché opravy chyb .
U architektonických rozhodnutí, nového ladění chyb a uvažování napříč více systémy je zlepšení menší . Firmy by proto měly nejprve odhadnout, jak velká část práce jejich týmu spadá do skupiny s vysokým přínosem, a AI nasazovat přednostně tam.
Éra nekontrolovaných výdajů na AI programovací nástroje končí. Nástroje mohou u dobře definovaných úkolů zvýšit produktivitu, bez jasných pravidel ale mohou náklady růst rychleji než přínosy .
Příklady Uberu, Accenture i výsledky průzkumu KPMG ukazují, že nejde jen o cenu jednotlivých tokenů. Rozhodující je, kdo AI používá, k jakým úkolům, s jakou mírou autonomie a zda firma dokáže spotřebu průběžně měřit. Gartner proto nedoporučuje ústup od AI, ale zacházet s ní jako s plnohodnotným nákladovým střediskem — s dohledem, vhodným směrováním modelů a pevnými limity.