„Putinovi přátelé od nás slyšeli, že ukončení války je možné,“ řekl podle zveřejněných zpráv. Zároveň zdůraznil: „Rusko musí z Ukrajiny odejít se svou válkou – my nechceme válku.“ Podle dostupných informací návrh počítá také s možností schůzky v neutrální zemi .

Navazuje tím na otevřený dopis z 4. června, v němž Zelenskyj Putinovi navrhl přímé jednání, úplné příměří po dobu rozhovorů a výměnu zajatců . „Ukrajina navrhuje tuto válku ukončit. Musí se to stát čestně, důstojně a s garancemi, že se válka znovu nerozpoutá,“ uvedl tehdy ukrajinský prezident .

Rusko hlásí 660 dronů

V noci z 25. na 26. června Ukrajina podnikla rozsáhlý útok drony na ruské území. Ruské ministerstvo obrany jej označilo za největší noční dronový útok od začátku plnohodnotné invaze .

Moskva tvrdí, že její protivzdušná obrana zachytila nebo zničila 660 ukrajinských dronů nad 12 ruskými regiony, okupovaným Krymem, Azovským a Černým mořem . Mezi zasažené oblasti podle ruských úřadů patřil také moskevský region a průmyslové objekty v Tulské oblasti, včetně významného chemického závodu . NPR a další média útok popsala jako jeden z největších dronových úderů, které Kyjev během války podnikl .

Číslo 660 pochází z ruského oficiálního hlášení a nezávisle nebylo možné ověřit každý údaj o zachycených dronech. Rozsah útoku však podle dostupných zpráv představoval výraznou eskalaci dálkových úderů.

Současně přišel ruský útok na Kyjev

Ve stejné noci, kdy probíhal dronový útok na ruské regiony, úřady v Kyjevě informovaly o ruském útoku balistickými střelami . Paralelní údery tak vytvořily ostrý kontrast: veřejné signály o možných jednáních doprovázelo pokračování útoků na obou stranách.

Putinovy podmínky: jednání pouze podle Istanbulu

Ruský prezident Vladimir Putin 23. června prohlásil, že Moskva je připravena jednat s Ukrajinou pouze na základě návrhů vzniklých během istanbulských jednání v roce 2022 .

Podle zveřejněných popisů tento rámec počítal mimo jiné s tím, že by Ukrajina:

• opustila ambici vstoupit do NATO a přijala trvalou neutralitu,
• zřekla se jaderných zbraní,
• omezila počet vojáků na 85 000,
• omezila přítomnost zahraničních jednotek a zbraní na svém území .

Putin zároveň odkázal na „současnou realitu na bojišti“ a na údajné dohody se Spojenými státy z Anchorage z augsuta 2025 . Institut pro studium války (ISW) jeho formulaci vyhodnotil jako prosazování maximalistických požadavků, které by ve výsledku znamenaly ukrajinskou kapitulaci, nikoli kompromis .

Čtyřicetidenní „ovlivňovací operace“

Už 25. června Zelenskyj schválil čtyřicetidenní strategickou „ovlivňovací operaci“ ukrajinské bezpečnostní služby SBU. Jejím deklarovaným cílem je vyvinout na Rusko tlak, aby válku ukončilo .

Konkrétní taktika a cíle zůstávají utajené. Oznámení však hovoří o dlouhém a středním dosahu úderů, sankčních opatřeních a výsledcích speciálních jednotek SBU . Ukrajina v posledních měsících využívá drony k útokům na ruskou energetickou, vojenskou a průmyslovou infrastrukturu; cílem je zvýšit náklady války hluboko za frontovou linií .

Dronový útok z 26. června časově bezprostředně následoval po oznámení operace. Dostupné zdroje jej s touto strategií spojují, nelze však s jistotou potvrdit, že každý jednotlivý úder byl její přímou součástí .

Dvě koleje jedné strategie

Vývoj lze číst jako koordinaci dvou vzájemně propojených směrů:

• Diplomatická kolej: Zelenskyj veřejně deklaruje ochotu k přímému jednání, posílá návrhy přes západní partnery i státy, které mají vztahy s Putinem, a představuje iniciativu jako nabídku čestného ukončení války .
• Vojenská kolej: čtyřicetidenní operace má pomocí dálkových úderů a dalších nástrojů zvýšit tlak na ruskou protivzdušnou obranu, logistiku a průmyslovou infrastrukturu .

Kyjev tím vysílá jednoduchý signál: o míru je připraven jednat, ale nechce vyjednávat z pozice, v níž by Rusko mohlo diktovat podmínky bez dalších nákladů. Moskva naopak podmiňuje rozhovory návratem k istanbulskému rámci z roku 2022 a odvolává se na současný stav na bojišti .

Výsledkem je situace, kdy diplomatické iniciativy a vojenská eskalace neprobíhají odděleně, ale současně. Zda tato kombinace přiměje Rusko k reálnému jednání, nebo povede k dalšímu zesílení útoků, zůstává otevřené. Jisté je, že i během veřejných mírových signálů pokračovaly ruské údery proti ukrajinským městům, včetně balistického útoku na Kyjev .

„Putinovi přátelé od nás slyšeli, že ukončení války je možné,“ řekl podle zveřejněných zpráv. Zároveň zdůraznil: „Rusko musí z Ukrajiny odejít se svou válkou – my nechceme válku.“ Podle dostupných informací návrh počítá také s možností schůzky v neutrální zemi .

Navazuje tím na otevřený dopis z 4. června, v němž Zelenskyj Putinovi navrhl přímé jednání, úplné příměří po dobu rozhovorů a výměnu zajatců . „Ukrajina navrhuje tuto válku ukončit. Musí se to stát čestně, důstojně a s garancemi, že se válka znovu nerozpoutá,“ uvedl tehdy ukrajinský prezident .

Rusko hlásí 660 dronů

V noci z 25. na 26. června Ukrajina podnikla rozsáhlý útok drony na ruské území. Ruské ministerstvo obrany jej označilo za největší noční dronový útok od začátku plnohodnotné invaze .

Moskva tvrdí, že její protivzdušná obrana zachytila nebo zničila 660 ukrajinských dronů nad 12 ruskými regiony, okupovaným Krymem, Azovským a Černým mořem . Mezi zasažené oblasti podle ruských úřadů patřil také moskevský region a průmyslové objekty v Tulské oblasti, včetně významného chemického závodu . NPR a další média útok popsala jako jeden z největších dronových úderů, které Kyjev během války podnikl .

Číslo 660 pochází z ruského oficiálního hlášení a nezávisle nebylo možné ověřit každý údaj o zachycených dronech. Rozsah útoku však podle dostupných zpráv představoval výraznou eskalaci dálkových úderů.

Současně přišel ruský útok na Kyjev

Ve stejné noci, kdy probíhal dronový útok na ruské regiony, úřady v Kyjevě informovaly o ruském útoku balistickými střelami . Paralelní údery tak vytvořily ostrý kontrast: veřejné signály o možných jednáních doprovázelo pokračování útoků na obou stranách.

Putinovy podmínky: jednání pouze podle Istanbulu

Ruský prezident Vladimir Putin 23. června prohlásil, že Moskva je připravena jednat s Ukrajinou pouze na základě návrhů vzniklých během istanbulských jednání v roce 2022 .

Podle zveřejněných popisů tento rámec počítal mimo jiné s tím, že by Ukrajina:

• opustila ambici vstoupit do NATO a přijala trvalou neutralitu,
• zřekla se jaderných zbraní,
• omezila počet vojáků na 85 000,
• omezila přítomnost zahraničních jednotek a zbraní na svém území .

Putin zároveň odkázal na „současnou realitu na bojišti“ a na údajné dohody se Spojenými státy z Anchorage z augsuta 2025 . Institut pro studium války (ISW) jeho formulaci vyhodnotil jako prosazování maximalistických požadavků, které by ve výsledku znamenaly ukrajinskou kapitulaci, nikoli kompromis .

Čtyřicetidenní „ovlivňovací operace“

Už 25. června Zelenskyj schválil čtyřicetidenní strategickou „ovlivňovací operaci“ ukrajinské bezpečnostní služby SBU. Jejím deklarovaným cílem je vyvinout na Rusko tlak, aby válku ukončilo .

Konkrétní taktika a cíle zůstávají utajené. Oznámení však hovoří o dlouhém a středním dosahu úderů, sankčních opatřeních a výsledcích speciálních jednotek SBU . Ukrajina v posledních měsících využívá drony k útokům na ruskou energetickou, vojenskou a průmyslovou infrastrukturu; cílem je zvýšit náklady války hluboko za frontovou linií .

Dronový útok z 26. června časově bezprostředně následoval po oznámení operace. Dostupné zdroje jej s touto strategií spojují, nelze však s jistotou potvrdit, že každý jednotlivý úder byl její přímou součástí .

Dvě koleje jedné strategie

Vývoj lze číst jako koordinaci dvou vzájemně propojených směrů:

• Diplomatická kolej: Zelenskyj veřejně deklaruje ochotu k přímému jednání, posílá návrhy přes západní partnery i státy, které mají vztahy s Putinem, a představuje iniciativu jako nabídku čestného ukončení války .
• Vojenská kolej: čtyřicetidenní operace má pomocí dálkových úderů a dalších nástrojů zvýšit tlak na ruskou protivzdušnou obranu, logistiku a průmyslovou infrastrukturu .

Kyjev tím vysílá jednoduchý signál: o míru je připraven jednat, ale nechce vyjednávat z pozice, v níž by Rusko mohlo diktovat podmínky bez dalších nákladů. Moskva naopak podmiňuje rozhovory návratem k istanbulskému rámci z roku 2022 a odvolává se na současný stav na bojišti .

Výsledkem je situace, kdy diplomatické iniciativy a vojenská eskalace neprobíhají odděleně, ale současně. Zda tato kombinace přiměje Rusko k reálnému jednání, nebo povede k dalšímu zesílení útoků, zůstává otevřené. Jisté je, že i během veřejných mírových signálů pokračovaly ruské údery proti ukrajinským městům, včetně balistického útoku na Kyjev .