Zelenského 40denní ‚ovlivňovací operace‘: Drony míří na ruskou energetiku, diplomacie zatím vázne

První potvrzené údery: Cíle hluboko v Rusku

Během několika hodin po oznámení provedly ukrajinské síly koordinovanou vlnu dálkových dronových útoků, které zasáhly tři hlavní energetické cíle na ruském území.

• Sklad ropy Poltavskaja, Krasnodarský kraj: Zasažen v noci na 25. června ukrajinskými obrannými silami ve vzdálenosti přibližně 300 kilometrů od frontové linie.
• Rafinerie Bashneft-Ufaneftekhim a Bashneft-Novoil, Ufa, Baškortostán: Zasaženy téhož rána drony SBU ve vzdálenosti zhruba 1500 kilometrů od fronty – jedná se o jeden z nejhlubších ukrajinských úderů ve válce. SBU potvrdila, že útoky způsobily požáry v primárních zpracovatelských jednotkách zařízení. Obě rafinerie vlastní společnost Rosněfť, největší ruský producent ropy.

Zelenskyj popsal tyto údery jako součást ‚důsledné a přesné odpovědi na to, že Rusko válku protahuje a útočí na ukrajinská města a komunity,‘ a kampaň označil za ‚dlouhodobé sankce.‘ Ukrajinští představitelé rovněž informovali o širších útocích na ruskou vojenskou a energetickou infrastrukturu ve stejném období, včetně masivního nočního náletu 660 dronů, který cílil na Moskvu, chemický závod Azot v Tulské oblasti a místa na okupovaném Krymu.

Diplomatický cíl: Zelenskyj tlačí na jednání, Putin říká ne

Zelenskyj spojil vojenskou eskalaci přímo s diplomatickým cílem. Začátkem června 2026 zveřejnil otevřený dopis ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, v němž navrhl osobní setkání k projednání ukončení války.

Putin nabídku veřejně odmítl 5. června na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. ‚Nevidím smysl v setkání,‘ řekl Putin. ‚Mělo by smysl jen pro ukrajinskou stranu.‘ Rovněž vyzval ruskou armádu, aby ‚odvedla svou práci,‘ čímž naznačil, že Moskva bude pokračovat ve své vojenské kampani. Toto odmítnutí prohloubilo diplomatickou slepou uličku, v níž se mírové snahy nacházely již několik měsíců.

Širší strategický kontext: Operace Pavučina a vývoj hlubokých úderů SBU

Čtyřicetidenní operace nevznikla ve vzduchoprázdnu. Staví přímo na prokázané schopnosti SBU provádět složité, dálkové a utajené údery hluboko v Rusku.

Nejvýznamnějším precedentem je Operace Pavučina (Spiderweb) provedená 1. června 2025 – přesně rok před oznámením současné kampaně. Při této operaci bylo 117 FPV dronů propašováno do Ruska ukrytých v dřevěných chatkách namontovaných na nákladních autech a poté odpáleno současně na čtyřech až pěti strategických ruských leteckých základnách. SBU uvedla, že údery poškodily nebo zničily 41 ruských strategických letounů, včetně bombardérů Tu-95 a Tu-160, a způsobily škody odhadované na 7 miliard dolarů. Plánování trvalo 18 měsíců a operaci osobně dohlížel Zelenskyj.

Operace Pavučina ukázala, že ukrajinské bezpečnostní služby mohou zasáhnout cíle tisíce kilometrů uvnitř ruského území – schopnost, kterou současná 40denní kampaň zřejmě převádí do trvalého provozu, nyní zaměřeného na energetickou infrastrukturu spíše než na jedinou kategorii cílů.

Co zdroje potvrzují a co ne

Některá tvrzení z prvotních zpráv nebylo možné pomocí poskytnutých zdrojů ověřit:

• Tvrzení, že ‚od ledna 2026 bylo zasaženo nejméně 15 ruských rafinerií,‘ poskytnuté zdroje nepodporují.
• Konkrétní role Jevhenije Chmary jako ‚pověřeného šéfa SBU‘ se objevuje v některých příspěvcích na sociálních sítích, ale není potvrzena autoritativními zpravodajskými zdroji. Vícenásobné zdroje ho označují jednoduše jako šéfa SBU.
• Tvrzení o nových amerických sankcích, více než 1 miliardě dolarů v bezpečnostní pomoci nebo závazcích ze summitu G7 v Évian nejsou v poskytnutém materiálu doložena.

Dobře zdokumentováno je: schopnost SBU provádět hluboké údery, útoky na Ufu a Krasnodar z 25. června, schválení 40denní operace a Putinovo odmítnutí Zelenského výzvy k jednání.

Klíčové shrnutí