Ukrajinská dronová kampaň dusí okupovaný Krym. Palivo jen pro armádu, doprava na „silnici smrti“ klesla o 71 procent

Na konci června 2026 Ukrajina výrazně zesílila svou dronovou kampaň, jejímž cílem je izolovat okupovaný Krym. Systematicky ničí zásoby paliva, přerušuje klíčové pozemní spojení a vyvíjí tlak na všechny dopravní uzly. Výsledky jsou měřitelné: vojenská nákladní doprava na hlavní zásobovací silnici klesla o 71 %, prodej benzinu civilistům byl zcela zastaven, dochází k výpadkům elektřiny a z poloostrova prchají civilisté i ruští vojáci. Tento článek shrnuje ověřené informace z předních světových médií, vyjádření ukrajinských představitelů a prohlášení ruské okupační správy.

Palivová a energetická krize

Ukrajinské dronové útoky na ruské ropné rafinerie, sklady, potrubí a konvoje cisteren vyvolaly na Krymu akutní nedostatek paliva a elektřiny. Již na začátku června zavedla okupační správa v Sevastopolu přídělový systém – jeden řidič směl natankovat maximálně 20 litrů (ISW). 11. června svědci agentury Reuters hlásili, že čerpací stanice v Sevastopolu a Jevpatorii jsou zcela suché [2, 49].

22. června okupační úřady prodej pohonných hmot civilistům zcela zakázaly. Palivo smí odebírat jen státní a bezpečnostní složky [14, 56]. „Palivo bude prodáváno výhradně vládním agenturám, které zajišťují fungování a bezpečnost Krymské republiky,“ oznámil Sergej Aksjonov, Ruskem dosazený gubernátor . 24. června způsobily nové útoky výpadky proudu v Sevastopolu . Samotná okupační správa přiznala narušení dodávek, když pozastavila distribuci benzinu na přídělové lístky poté, co cisterny nestihly včas dorazit na poloostrov .

Při rozsáhlém nočním útoku 25. června ukrajinské síly zasáhly 38 cílů na Krymu, včetně energetické a ropné infrastruktury . Už 23. června byla přibližně polovina poloostrova bez elektřiny, uvedly ruské okupační úřady .

Cíl: Dálnice R-280 „Novorusko“

Ukrajinské jednotky středního doletu proměnily dálnici R-280 – poslední spolehlivou pevninskou trasu spojující Rostov na Donu s Krymem přes okupované Doněckou a Chersonskou oblast – v to, čemu ruští vojáci říkají „silnice smrti“ [3, 10].

Klíčová čísla a události:

• Pokles dopravy o 71 %: Vojenská nákladní doprava na R-280 klesla během dvou týdnů o 71 %, uvedl Robert Brovdi (volací znak „Maďar“), velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů [4, 7, 30].
• Omezení provozu: 25. června nařídil Jevhen Balyckyj, Ruskem dosazený šéf okupované Záporožské oblasti, omezení dopravy na úseku „Novoruské dálnice“ poté, co se k ní začaly dostávat ukrajinské drony .
• Útoky na Čonharský most: Ukrajina opakovaně zasáhla Čonharský most a další přechody na této trase, včetně útoku z 7. června, při němž byly použity drony FP-2 a Behemoth . Při zásahu 12. června bylo zničeno 50 vojenských nákladních vozidel vezoucích palivo a munici na Armjanském mostě .
• Levné drony: Ukrajina nasazuje polosamostatné drony v hodnotě zhruba 5 000 dolarů, které od dubna 2026 zasáhly stovky ruských zásobovacích kamionů .
• Tajný dron Morrigan: Ukrajinský 412. samostatný prapor zveřejnil podrobnosti o utajovaném dronu středního doletu „Morrigan“, který útočí na cíle podél 600 kilometrů dlouhého úseku R-280 .

Od konce května je civilní doprava na R-280 prakticky zcela zakázána – nařízení podepsal Vladimir Saldo, Ruskem jmenovaný „gubernátor“ okupované Chersonské oblasti .

Hromadný exodus přes Kerčský most

Mezi obyvateli a ruským vojskem se šíří panika. 21. června, po dronovém útoku na sklad ropy u Kerčského mostu, který na několik hodin zablokoval dopravu, bylo zaznamenáno více než 700 vozidel ve frontě na opuštění Krymu . Ukrajinští představitelé uvedli, že ruští důstojníci již evakuují své rodiny a majetek z poloostrova .

Refat Čubarov, předseda Mejlisu krymských Tatarů, vyzval Rusy, kteří se na Krymu usadili po roce 2014, aby opustili poloostrov, dokud je most ještě v provozu: „Trváme na tom, aby tito lidé opustili Krym nyní, dokud mají tuto možnost“ .

Dřívější zprávy z let 2022–2024 dokumentovaly opakované vlny útěku ruských civilistů z Krymu po útocích na Kerčský most [37, 38, 39, 40, 41], ale červnový exodus v roce 2026 byl největší od začátku plnohodnotné invaze.

Zelenskyj: Krize je neřešitelná

Prezident Volodymyr Zelenskyj 25. června 2026 oznámil, že ukrajinská zahraniční rozvědka získala interní dokumenty ruské okupační správy, které dokládají „prakticky každodenní prohlubování krize s palivy, vojenskou logistikou a správou na Krymu“ [18, 24, 27]. Zelenskyj uvedl, že dokumenty potvrzují, že okupační úřady „si neví rady“ s akcelerujícím kolapsem paliv a logistiky [18, 27]. Zachycené materiály výslovně přiznávají, že narušení způsobená ukrajinskými akcemi středního a dlouhého doletu proti ruským rafineriím jsou neodstranitelná .

To je v souladu s dřívějšími hodnoceními ISW ze 4. června, podle nichž se ruští okupační úředníci už tehdy potýkali s nedostatkem paliva .

Zelenskyj zároveň oznámil širší 40denní útočnou kampaň s cílem „ovlivnit agresorský stát“ a přimět Rusko k ukončení války . Krymskou operaci označil za „pečlivě vypočítanou“ a dodal, že správná pomoc západních partnerů by Kyjevu umožnila rychle donutit Rusko k míru .

Širší kontext kampaně

Ukrajinská kampaň se neomezuje jen na dálnici R-280 a sklady paliva. Od dubna 2026 Kyjev systematicky útočí na:

• Námořní logistiku: Trajekty přepravující ropu a vojenský materiál přes Kerčský průliv
• Mosty: Opakované údery na železniční mosty a přechody spojující Krym s pevninskou Ukrajinou
• Energetickou infrastrukturu: Skladovací zařízení plynu, elektrické rozvodny a tepelné elektrárny [11, 19]
• Systémy protivzdušné obrany: 20.–21. června byly zasaženy čtyři radarové stanice S-400 a dva systémy Pancir [19, 25]

Velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů popsal kampaň jako „logistický lockdown“, který má v Moskvě vytvořit „psychologický zlom“ . Zelenskyj 1. června prohlásil, že ukrajinské síly „jsou nyní schopny zasahovat ruskou vojenskou logistiku prakticky v celé hloubce dočasně okupovaných území“ a že „pro okupanta na jihu a východě naší země nezbývají téměř žádné bezpečné silnice“ .