Pouyanné označil za životaschopné alternativní exportní trasy ve Spojených arabských emirátech (SAE), Iráku a přes Sýrii . Dále varoval, že pokud blokáda „perdure encore deux ou trois mois“ (potrvá ještě dva až tři měsíce), Francie by vstoupila do éry energetických nedostatků – scénář, který již postihl některé asijské země
.
Hormuzský průliv je fakticky uzavřen od konce února 2026. Spojené státy a Izrael zahájily 28. února 2026 leteckou válku proti Íránu; Írán následně zablokoval průliv a zastavil téměř veškerou komerční dopravu . Do konce března 2026 informovaly BBC i Bloomberg o masivním uvíznutí posádek
. K 17. červnu 2026 – po téměř čtyřech měsících – byla sice oznámena předběžná dohoda mezi USA a Íránem o znovuotevření, ale bezpečný průjezd byl i k tomuto datu nejistý
. Krátké znovuotevření 21. dubna 2026 bylo následující den anulováno
.
Důležitá oprava: Průliv byl uzavřen koncem února 2026, nikoli v březnu 2025, jak se někdy uvádí. Datum březen 2025 není podloženo žádným ověřeným zdrojem.
Potvrzeno. Američtí činitelé uvedli, že k začátku května 2026 uvízlo více než 1 550 obchodních lodí a přes 22 500 námořníků . BBC informovala o zhruba 20 000 uvízlých námořnících k začátku června
; Bloomberg citoval odhad zhruba 40 000 námořníků uvízlých na obou stranách průlivu, přičemž zhruba polovina (20 000) zůstala na palubách místo evakuace
. Údaj 1 550/22 500 je nejpřesnějším oficiálním číslem.
Podmínky pro uvízlé posádky jsou zoufalé. Námořníci čelí nedostatku potravin a pitné vody, neustálé hrozbě raket a min a psychické zátěži z uvíznutí ve válečné zóně bez jasného konce . USA spustily operaci „Project Freedom“ s cílem obnovit tok obchodu za pomoci námořních a leteckých sil, které by doprovázely lodě průlivem, ale bezpečný průjezd stále není zaručen
.
Potvrzeno. Hormuzským průlivem prošlo v roce 2025 zhruba 20 milionů barelů denně ropy a ropných produktů, což představuje asi 25 % globálního námořního obchodu s ropou a 20 % celosvětové spotřeby ropy . Přibližně 80 % těchto toků směřovalo na asijské trhy
. Mezi hlavní exportéry závislé na této trase patřila Saúdská Arábie (5,43 mil. b/d ropy), Irák (3,32 mil. b/d), SAE (2,02 mil. b/d ropy + 1,22 mil. b/d produktů) a Kuvajt
.
Obraz je složitější, než by napovídalo jediné číslo. Zdroje uvádějí širokou škálu kapacit v závislosti na datu a provozním stavu:
Důležité upozornění: Přístavní terminál v Janbu na Rudém moři má kombinovanou nakládací kapacitu pouze zhruba 4 miliony barelů denně, což omezuje efektivní exportní kapacitu saúdského ropovodu, i když samotné potrubí zvládne 7 mil. b/d . Toto přístavní úzké hrdlo je hlavním omezením pro to, kolik ropy se touto cestou skutečně podaří dopravit.
I při plné nouzové kapacitě dokáží kombinované obchvatné systémy přepravit maximálně ~8,8 milionu barelů denně, což zanechává propast zhruba 11 milionů barelů denně (nebo více) oproti běžnému průtoku 20 mil. b/d . Tato propast je jádrem krize: odhadem 11–15 milionů barelů ropy denně zůstává fakticky uvězněno v Perském zálivu a nemůže se dostat na světové trhy
.
Druhý ropovod SAE (Západ-Východ): Výstavba nového ropovodu o kapacitě 1,5 mil. b/d byla zahájena v prvním čtvrtletí roku 2025 . SAE v květnu 2026 potvrdily, že projekt je zhruba z 50 % hotov a byl kvůli krizi urychlen; očekává se, že by mohl být v provozu začátkem roku 2027
.
Saúdská Arábie: Kapacita na trase Východ-Západ je již na 7 mil. b/d a je využívána na plné nouzové maximum. Jakékoli další rozšíření by bylo přírůstkové, ale v dostupných zdrojích nejsou uvedeny žádné konkrétní nové saúdské projekty nad rámec současného skokového navýšení.
Irák: Irák je zmiňován jako potenciální přispěvatel k budoucímu zvýšení kapacity, ale konkrétní čísla pro irácké obchvatné ropovody nebyla v dostupných výsledcích vyhledávání nezávisle ověřena . Irácký dříve zakonzervovaný ropovod IPSA do Saúdské Arábie má teoretickou kapacitu 1,65 mil. b/d
.
Společný budoucí cíl 12–13 mil. b/d: Trajektorie na tři až pět let se zdá být v souladu s přidáním emirátského ropovodu (1,5 mil. b/d) k současné kapacitě ~8,8 mil. b/d plus případným iráckým a saúdským rozšířením. Zdrojový materiál je však méně explicitní, pokud jde o jediný přesný společný cílový údaj, a tuto projekci je třeba považovat spíše za informovaný odhad než za potvrzený cíl.