Státy Perského zálivu urychlují budování ropovodů, aby se vyhnuly Hormuzskému průlivu

Státy Perského zálivu urychleně rozšiřují stávající ropovody a budují nové pevninské exportní trasy, aby se vyhnuly Hormuzskému průlivu. Důvodem jsou měsíce konfliktů, které narušily námořní dopravu. Příměří mezi USA a Íránem z 18. června 2026 sice formálně znovu otevřelo tuto vodní cestu, ale důvěra zůstává křehká – dopravci jsou opatrní, pojišťovny potřebují čas na přenastavení sazeb a investice do infrastruktury navzdory klidu zbraní dále zrychlují .

Příměří ze 18. června formálně znovu otevřelo Hormuzský průliv a umožnilo první průjezdy tankerů, ale obnovení důvěry v lodní dopravu a pojištění potrvá týdny. Zálivské státy mezitím pokračují v miliardových investicích do rozšiřování ropovodů – Saúdská Arábie vylepšuje svůj východozápadní ropovod Petroline, Spojené arabské emiráty dokončují zhruba z 50 % ropovod do Fudžajry a Irák vede předběžná jednání o nových koridorech. Příměří vnímají jen jako dočasnou úlevu, nikoli důvod k zastavení dlouhodobé diverzifikace exportních tras .

Klíčové projekty obchvatných ropovodů

Saúdská Arábie – východozápadní ropovod (Petroline)

Kapacita: Ropovod Petroline, dlouhý přibližně 1 200 kilometrů, spojuje ropná pole ve východní provincii Saúdské Arábie s přístavem Janbú na Rudém moři. Po nedávných modernizacích dosahuje odhadované kapacity 7 milionů barelů denně (bpd) . Během krize sloužil jako hlavní alternativní exportní trasa a pracoval na plný výkon, přičemž export z Janbú dosahoval asi 5 milionů bpd .

Stav: Již funkční, Petroline je klíčovým aktivem postaveným v 80. letech jako reakce na předchozí narušení dopravy. Dokáže však pokrýt jen asi dvě třetiny běžného objemu, který království proplouvá Hormuzským průlivem .

Rozšíření: Saúdská společnost Aramco aktivně zvažuje výrazné navýšení kapacity, která by překonala současné limity. Posuzuje možnosti zvýšení kapacity a rozšíření terminálů, aby fakticky odstranila úzká místa v exportu .

SAE – Ropovod Abú Zabí (ADCOP) / východozápadní ropovod

Kapacita: Ropovod ADCOP, známý také jako ropovod Habšán-Fudžajra, měří 380 kilometrů a vede z ropného pole Habšán do východního přístavu Fudžajra v Ománském zálivu, čímž zcela obchází Hormuzský průliv. Jeho současná kapacita je přibližně 1,5 milionu bpd . SAE také vybudovaly v Fudžajře podzemní zásobníky na 42 milionů barelů ropy .

Nové rozšíření: V květnu 2026 korunní princ šejk Chálid bin Muhammad bin Zájid oznámil zrychlené rozšíření iniciativy Východ-západ s cílem zdvojnásobit exportní kapacitu Fudžajry do roku 2027 . Generální ředitel ADNOC Sultán Ahmad al-Džábir v rozhovoru pro Atlantic Council potvrdil, že projekt je již zhruba z 50 % hotov, a prohlásil: „V současnosti prochází nepřiměřená část globálních dodávek energie omezeným počtem úzkých hrdel“ .

Ropovod pro rafinované produkty: SAE také dokončují svůj první specializovaný ropovod pro rafinované produkty do Fudžajry, jehož dokončení bylo oznámeno začátkem června 2026. Tento pevninský ropovod bude vyvážet benzin, naftu a letecký petrolej, čímž odstraní překážky pro export rafinovaných produktů, které způsobilo omezené proplouvání průlivem .

Irák – projekty ropovodů Basra–Hadísa–Akaba / strategické projekty

Stávající infrastruktura: Ropovod Irák–Turecko (přes Kirkúk–Ceyhan) nabízí omezenou obchvatnou kapacitu, ale je často narušován politickými a bezpečnostními problémy .

Nové návrhy: Pokračují jednání o ropovodu z Iráku přes Saúdskou Arábii a Jordánsko do jordánského přístavu Akaba na Rudém moři, stejně jako o širší ropovodné síti vedoucí z Iráku do Ománu přes státy Zálivu . Odhadované náklady na ropovodnou síť z Iráku do Ománu, která by obešla jak Hormuzský průliv, tak i průliv Báb el-Mandeb, činí až 55 milionů dolarů .

Hlavní překážka: Irák má ze tří hlavních producentů v Zálivu nejméně rozvinuté obchvatné možnosti. Každý nový ropovod čelí významným politickým, bezpečnostním a finančním překážkám a odborníci varují, že irácké plány mají k realizaci daleko .

Další exportní strategie

• Koridor Irák–Omán–Záliv: Koncepční nadnárodní ropovodná síť, která by propojila irácká ropná pole s ománskými přístavy v Arabském moři a zcela obešla Hormuz .
• Středomořský koridor: Podle některých zpráv zvažují státy Zálivu politicky citlivou pevninskou trasu do izraelského přístavu Haifa ve Středomoří. Ta však čelí značným diplomatickým překážkám a nebyla formálně potvrzena .
• Plovoucí skladování a překládka z lodi na loď: Tyto metody byly během uzavírky používány jako taktická řešení, ale nepředstavují dlouhodobé strategické řešení .

Příměří z 18. června a krátkodobá důvěra

Co se stalo 18. června:

• USA a Írán podepsaly memorandum o porozumění (MoU) a americké Centrální velení (CENTCOM) prohlásilo námořní blokádu za ukončenou s tím, že „Hormuz jsou mezinárodní vody. Průjezd je volný“ .
• Večer 18. června a během 19. června propluly průlivem první saúdské tankery s ropou od 28. února. V prvním 24hodinovém okně jimi prošlo odhadem 10 milionů barelů ropy . USA podle viceprezidenta J. D. Vance povolily průchod nejméně 12 plavidlům přes svou blokádu .

Důvěra se obnovuje pomalu:

• Dopravci v Asii a Evropě uvedli, že obnovení důvěry a návrat k normální plavbě potrvá týdny, a to i přes uzavřené příměří . Zotavení vyžaduje odminování, normalizaci pojistných sazeb a trvale bezpečný průchod .
• Pojistný trh zůstává opatrný; válečné přirážky na průjezd Hormuzem po dohodě sice klesly, ale nevrátily se k normálu. Pojišťovny chtějí před úpravou sazeb vidět trvale bezpečný průjezd .
• Již 20. června – dva dny po znovuotevření – Írán údajně oznámil, že je průliv opět uzavřen, a varoval plavidla, aby se této trase vyhýbala. USA uzavření popřely a trvaly na tom, že vodní cesta je přístupná . Tento protichůdný signál podtrhuje křehkost celého příměří.

Dlouhodobé investice do infrastruktury pokračují:

• Odborníci se shodují, že i přes příměří se státy Zálivu nemohou plně spolehnout na to, že Hormuz zůstane otevřený, a strategická nutnost budovat obchvatné kapacity je nyní pevně zakotvena v jejich energetické politice . Badr Džaafar, zvláštní vyslanec SAE pro obchod a filantropii, napsal v deníku Financial Times, že státy Zálivu se nikdy „nevrátí k postoji strategické závislosti na úzkém průlivu ovládaném nepředvídatelným sousedem“ .
• Zrychlené rozšiřování ropovodu v SAE a studie modernizace Petrolinu v Saúdské Arábii dokazují, že investiční momentum i přes příměří nezpomalilo .
• Analytici však varují, že nové ropovody jsou velmi nákladné, jejich výstavba trvá roky a v nejlepším případě závislost na Hormuzu sníží, nikoli však zcela odstraní. Průlivem denně proplouvá zhruba 20 milionů barelů ropy a zemního plynu, tedy přibližně pětina celosvětové spotřeby. Pevninské trasy nemohou kapacitně konkurovat námořní přepravě .

Shrnutí: Příměří z 18. června formálně znovu otevřelo Hormuzský průliv a umožnilo první průjezdy tankerů, ale obnovení důvěry v lodní dopravu a pojištění potrvá týdny. Státy Zálivu mezitím pokračují v miliardových investicích do rozšiřování ropovodů – Saúdská Arábie vylepšuje Petroline, SAE dokončují ropovod do Fudžajry (zhruba z 50 %) a Irák vede předběžná jednání o nových koridorech. Příměří vnímají jen jako dočasnou úlevu, nikoli důvod k zastavení dlouhodobé diverzifikace exportních tras.