Může Zelenského týdenní ultimátum spustit ruskou jadernou ochranu Běloruska?

„Pokud to neudělá, vyřešíme to sami,“ prohlásil Zelenskyj. Nespecifikoval přitom, jakou podobu by případný ukrajinský zásah měl . Svůj požadavek formuloval jako volbu pro Minsk: pokud se Bělorusko nechce do války zapojit, mělo by ruská zařízení odstranit a vypnout . Přibližný konec týdenní lhůty tak připadá na 26. června 2026 .

Moskva odkazuje na smlouvu o bezpečnostních zárukách

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov reagoval 23. června. Na diskusi věnované řešení války na Ukrajině uvedl, že Moskva je připravena použít „všechny mechanismy stanovené svazovou smlouvou“ k zajištění bezpečnosti Běloruska a Svazového státu .

Lavrov obvinil Kyjev, že Minsku hrozí možnými údery proti vojenskému vybavení u hranice, a zopakoval, že Rusko přijme „všechna nezbytná opatření“ podle bezpečnostní dohody s Běloruskem .

Odkazovaným dokumentem je Smlouva mezi Ruskem a Běloruskem o bezpečnostních zárukách v rámci Svazového státu. Byla podepsána v Minsku 6. prosince 2024 a obě země ji ratifikovaly na začátku roku 2025 . Dohoda zavazuje strany k obraně vzájemné suverenity a územní celistvosti s využitím všech dostupných vojenských prostředků .

Proč se mluví o jaderné eskalaci

Nejde pouze o běžný pakt o vzájemné obraně. Podle dostupných popisů smlouva přináší dvě zásadní změny:

1. Rozšiřuje ruský jaderný deštník nad Bělorusko. Při ratifikaci byla dohoda popsána jako rozšíření ruské jaderné ochrany na Bělorusko a jako další prohloubení vojenské integrace . Ruské jaderné zbraně mohou být podle ustanovení smlouvy použity v reakci na použití jaderných zbraní nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či Bělorusku. Dokument zároveň hovoří o agresi konvenčními zbraněmi, která by představovala kritickou hrozbu pro suverenitu nebo územní celistvost jedné ze stran .

2. Začleňuje Bělorusko do ruského systému jaderného odstrašení. Na běloruském území už byly rozmístěny taktické jaderné zbraně. Ruské ministerstvo zahraničí během Lavrovovy pracovní návštěvy v Minsku 13.–15. června uvedlo, že tyto zbraně „spolehlivě chrání západní hranice Svazového státu a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti“ . Podle Kremlu byl navíc v Bělorusku už v prosinci 2025 uveden do pohotovosti raketový systém Orešnik .

To neznamená, že by jakýkoli ukrajinský útok automaticky vedl k použití jaderných zbraní. Znamená to však, že Moskva má v právním a vojenském rámci dohody nástroj, kterým může případný útok na Bělorusko prezentovat jako útok na svého spojence.

Co zaznělo z Kremlu

Kreml 22. června potvrdil, že prezident Vladimir Putin a Lukašenko se mají v blízké době setkat právě kvůli Zelenského ultimátu . Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ultimátum odsoudil a obvinil Zelenského a Ukrajinu z ohrožování běloruské „suverenity“ .

„Samotná hrozba samozřejmě nemůže nevzbuzovat obavy. Jde o přímou hrozbu suverenitě sousední země. Považujeme to za velmi nebezpečné prohlášení,“ řekl Peskov .

Lukašenkovo mlčení a dosavadní politika

K 23. červnu 2026 Lukašenko na ultimátum veřejně přímo nereagoval. Minsk však ukrajinský požadavek na odstranění retranslačních zařízení odmítl a signalizoval, že hodlá na svém postoji trvat . Podle bezpečnostního přehledu z 22. června čelí Bělorusko současně „akutnímu diplomatickému a vojenskému tlaku“ z Ukrajiny i Ruska .

Lukašenkova dosavadní pozice je rozporuplná. Dne 4. března 2025 podepsal bezpečnostní smlouvu s Ruskem do běloruského práva, čímž přijal závazky vzájemné obrany . Zároveň se v minulosti snažil udržet Bělorusko formálně mimo ruskou válku v plném rozsahu, přestože ruským silám umožnil využívat běloruské území a infrastrukturu. V roce 2022 tak Rusko mohlo přes Bělorusko zahájit invazi na Ukrajinu ze severu .

Varování běloruské opozice v exilu

Běloruský Sjednocený přechodný kabinet, exilový opoziční orgán vedený Svjatlanou Cichanouskou, 22. června varoval, že Lukašenko možná připravuje přímé zapojení země do ruské války proti Ukrajině. Opozice kvůli tomu předala zprávu ukrajinskému ministerstvu zahraničí .

Třicetistránkový dokument tvrdí, že Lukašenkův režim zemi „systematicky připravuje na vstup do ruské války“. Autoři v něm sledují právní, vojenské i politické kroky, které podle nich ukazují na přechod k válečnému nastavení . Mezi uváděné signály patří:

• ústavní změny rušící status Běloruska jako neutrálního a nejaderného státu,
• dvojnásobné zvýšení náboru nových vojáků z povolání,
• pětinásobné zvýšení vojenských výdajů ve státním rozpočtu,
• militarizace společnosti .

Cichanouská už v květnu uvedla, že Lukašenkova rétorika se mění: „Připravujeme se na válku“ . Lukašenka zároveň označila za válečného zločince kvůli tomu, že Rusku poskytl běloruské území od prvních dnů invaze . Tato tvrzení pocházejí od exilové opozice a představují její hodnocení situace, nikoli nezávisle potvrzený důkaz, že se Bělorusko již rozhodlo do války přímo vstoupit.

Jaké jsou hlavní scénáře eskalace

S blížícím se koncem lhůty se sbíhají tři rizikové směry:

1. Ukrajinský zásah: Kyjev pohrozil jednostranným zásahem proti zařízení na běloruském území, pokud zůstane v provozu .
2. Ruská reakce podle smlouvy: Moskva slíbila využít „všechna opatření“ vyplývající z dohody, která zahrnuje i jaderné bezpečnostní záruky .
3. Tvrdší běloruský kurz: Minsk ultimátum odmítl a exilová opozice se domnívá, že Lukašenko může být připraven na přímější zapojení do války .

Nejcitlivějším bodem je skutečnost, že smlouva výslovně počítá s možností použití ruských jaderných zbraní při obraně Běloruska a že taktické jaderné zbraně jsou podle ruských prohlášení již rozmístěny v zemi . Případný ukrajinský úder na běloruském území, byť zaměřený pouze na komunikační infrastrukturu, by tak Moskva mohla označit za důvod k aktivaci klauzule o vzájemné obraně .

To by mohlo znamenat rozšíření války na další frontu. Samotné ruské odkazy na smlouvu však ještě nejsou důkazem, že Kreml k jadernému použití přistoupí. Ukazují především na to, jak vysoké jsou sázky: do 26. června se může rozhodnout, zda zůstane spor u diplomatického nátlaku a technických zařízení, nebo zda přeroste v přímější konflikt mezi Ukrajinou a Svazovým státem Ruska a Běloruska.