Ruská palivová krize se prohlubuje. Putin nařizuje obranu i odvetnou eskalaci

Putinova dvojí reakce: ochrana doma a odveta

Ruský prezident Vladimir Putin na ukrajinské údery reaguje dvěma směry. Dne 23. června 2026 nařídil vládě a bezpečnostním složkám přijmout opatření, která mají omezit následky útoků na ruskou civilní infrastrukturu. Za hlavní odpovědnost označil ministerstvo obrany a další bezpečnostní orgány, vláda má současně přijmout vlastní kroky ke snížení škod . Putin přitom připustil, že ukrajinské útoky poškozují ruská zařízení a zasahují zásobování.

Druhá část reakce je výrazně konfrontačnější. Už 12. června Putin prohlásil, že Rusko zesílí odvetné údery proti ukrajinské infrastruktuře, aby Ukrajinu odradilo od útoků na ruské civilní cíle . Následná rozsáhlá vlna raketových a dronových útoků z noci na 14. až 15. června podle ukrajinského letectva zahrnovala nejméně 70 raket a zasáhla mimo jiné Kyjev, Dnipro a Charkov .

Putin zároveň připustil, že ukrajinské útoky poškozují ruskou ekonomiku a společnost. Tvrdil však, že se ekonomika rychle zotaví . O palivové krizi byl informován 23. června a veřejně uvedl, že podle něj neohrozí ruské válečné úsilí .

Jak vážná je ruská palivová krize?

Problém nevzniká jen u čerpacích stanic. Ukrajinské drony opakovaně útočí na rafinerie, sklady paliv, železniční a silniční trasy i další logistickou infrastrukturu. Výsledkem je kombinace nižší výroby a obtížnější distribuce.

• Rychlé geografické šíření: Počet ruských regionů s nedostatkem benzinu vzrostl během pěti dnů z 15 na více než 25; zasaženo bylo také šest okupovaných ukrajinských území . Do konce června nezávislý server The Bell informoval o přídělech v celkem 53 regionech včetně okupovaných oblastí . Omezení se dotkla i Moskvy a Petrohradu. Síť čerpacích stanic Tatněfť v některých regionech prodává nejvýše 20 litrů benzinu na zákazníka .

• Krym na hranici ochromení: V okupovaném Krymu se prodej paliv místy prakticky zastavil. V Sevastopolu platí od konce května limit 20 litrů a benzin AI-95 byl převeden na kupony, přičemž přednost má veřejná doprava .

• Pokles rafinace: Průmyslové zdroje citované agenturou Reuters uvádějí, že výroba benzinu ve třetím červnovém týdnu klesla přibližně o čtvrtinu oproti stejnému období předchozího roku . Odhady celkového poklesu ruské rafinační kapacity se pohybují mezi 20 a 30 procenty . Energy Intelligence na začátku června odhadovala, že mimo provoz byla téměř třetina kapacity, tedy přibližně 2,14 milionu barelů denně . Některé analýzy však upozorňují, že celostátní pokles výroby může být mírnější a nejhorší situace se soustřeďuje v oblastech poblíž fronty a okupovaných území .

• Vládní zásahy: Vicepremiér Alexandr Novak uvedl, že Rusko zvažuje zákaz vývozu nafty a případný dovoz paliv, zejména kvůli zásobování Krymu . Ruské železnice vytvořily zvláštní pracovní skupinu pro řízení přepravy paliv .

• Dopad na ceny a zemědělství: V některých významných zemědělských oblastech zdražila nafta oproti jarním úrovním o 40 až 90 procent . Centrální banka varovala před rychlejším růstem inflace v důsledku palivové krize a válečných výdajů . Pokud se situace rychle nestabilizuje, může ohrozit také průběh sklizně v roce 2026 .

Válka se přesouvá hlouběji do ruského zázemí

Ukrajinská strategie spočívá v útocích na cíle hluboko na ruském území, včetně Moskvy, a na energetickou a dopravní infrastrukturu. Cílem je ukázat zranitelnost ruského týlu, zvýšit ekonomické náklady války a přimět Kreml k jednání do podzimu 2026 . Analytici z Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že opakované útoky odhalují slabiny ruské protivzdušné obrany .

Tlak se projevuje i na frontě. Několik analýz včetně hodnocení ISW a Critical Threats dospívá k závěru, že výkonnost ruských sil klesá, přestože jednotlivé zdroje používají odlišné metody mapování bojové situace . Ruská armáda sice pokračuje v postupných útočných operacích, zároveň ale čelí rostoucím logistickým problémům .

Moskva odpovídá pokračujícími dálkovými údery na ukrajinská města. Podle monitorovací mise OSN bylo v květnu 2026 v důsledku konfliktu zabito nejméně 274 civilistů a dalších 1 763 zraněno. Šlo o nejvyšší počet civilních obětí od dubna 2022 .

Diplomatická cesta zůstává uzavřená

Vojenská eskalace zatím nevede k průlomu v jednáních. Dne 4. června poslal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Putinovi otevřený dopis s návrhem okamžitého příměří na současné frontové linii a osobního setkání v třetí zemi . Putin návrh odmítl a ministr zahraničí Sergej Lavrov následně znovu potvrdil tvrdou pozici Kremlu .

Američany podporovaná mírová iniciativa, která počítala s dohodou do června 2026, se mezitím zastavila na nevyřešených podmínkách . Diplomatická stagnace tak kontrastuje s rychlými změnami na bojišti a v ruském zázemí.

Co z toho plyne

Palivová krize, vojenské údery a zablokovaná diplomacie nejsou oddělené události. Ukrajinské útoky na ruskou rafinační a logistickou infrastrukturu zvyšují tlak na zásobování, ceny i kritická odvětví, například zemědělství. Putin se snaží současně omezit domácí dopady útoků a odradit Ukrajinu další eskalací úderů proti jejím městům a infrastruktuře.

Z dostupných zpráv však nevyplývá, že by palivový nedostatek ruské válečné úsilí bezprostředně zastavil. Jeho význam spočívá spíše v tom, že konflikt stále výrazněji dopadá na běžné fungování Ruska a zužuje prostor pro ekonomické i logistické manévrování Kremlu. Diplomatická jednání přitom zůstávají bez výsledku a obě strany své postoje dále zostřují.