Zahraniční dluh zemí s nízkými a středními příjmy se v roce 2025 zvýšil o 5,5 % na rekordních 9,4 bilionu dolarů. Nejchudší dlužníci platili za nové půjčky od soukromých věřitelů v průměru 8,2 %, nejvíc od roku 1989.
PublikovalUpraveno pomocí GPT-6 LunaObrázky vytvořeny pomocí GPT Image 2
Research answer

Create a landscape editorial hero image for this Studio Global article: What does the World Bank’s International Debt Report 2026, released on November 5, reveal about developing countries’ external debt rising 5. Article summary: The World Bank’s International Debt Report 2026 describes a recovery in access to borrowing—not a resolution of developing countries’ debt pressures: private finance returned, but debt stocks, repayment obligations and b. Topic tags: general web, code, api, security, regulation. Style: premium digital editorial illustration, source-backed research mood, clean composition, high detail, modern web publication hero. Use reference image context only for broad subject, composition, and topical grounding; do not copy the exact image. Avoid: logos, brand marks, copyrighted characters, real person likenesses, fake screenshots, UI text, readable text, watermarks, charts
Světová banka ve zprávě International Debt Report 2026, zveřejněné 5. listopadu, popisuje návrat soukromých věřitelů a oživení emisí dluhopisů. Nejde ale o konec dluhových potíží: závazky i splátky zůstávají vysoké a pro nejchudší země je nové financování mimořádně drahé. Snazší přístup k půjčkám tedy automaticky neznamená dostupnější peníze na rozvoj.3
4
11
Zahraniční dluh zemí s nízkými a středními příjmy vzrostl v roce 2025 o 5,5 % na rekordních 9,4 bilionu dolarů. Šlo o nejrychlejší růst od roku 2021 a zhruba čtyřnásobek průměrného tempa z let 2022 až 2024. U zemí způsobilých pro financování od Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která podporuje nejchudší státy, dluh stoupl ještě výrazněji: o 8,1 % na 1,3 bilionu dolarů.3
11
Země způsobilé k podpoře IDA platily za nové půjčky od soukromých věřitelů v průměru 8,2 %. Tak vysoké náklady nebyly od roku 1989. U nových dluhopisů činil průměrný úrok 9,4 %.3
Rozdíl mezi úročením soukromých a oficiálních půjček se u těchto zemí zvětšil z 3,4 procentního bodu v roce 2016 na 5,5 bodu. U dlužníků, kteří čerpají financování za méně zvýhodněných podmínek, naopak průměrný výnos nových dluhopisů klesl z 5,8 % na 5,5 %.3
Emise dluhopisů veřejných subjektů vzrostly téměř o 35 % na 251 miliard dolarů. Refinancování umožnilo rozložit splátky do delšího období, celkový objem nesplaceného dluhu však výrazně nesnížilo. V řadě případů nové půjčky nahradily starší závazky, ale za vyšší úrok. Emisní aktivita pokračovala i do poloviny srpna 2026.3
11
Země s nízkými a středními příjmy zaplatily v roce 2025 na jistině a úrocích 1,4 bilionu dolarů. Celková částka vzrostla už pátý rok po sobě; platby soukromým věřitelům se zvýšily o 13,7 % na 363 miliard dolarů. V letech 2022 až 2025 tyto země zaplatily na jistině a úrocích o 436 miliard dolarů více, než získaly v novém financování.3
4
Čisté dlouhodobé dluhové toky se přesto zlepšily: po odlivu 118 miliard dolarů v roce 2024 následoval v roce 2025 příliv 45 miliard. Obrat za jediný rok ale nevymazal předchozí finanční odliv.3
Více než čtvrtinu z nárůstu veřejného a veřejně zaručeného zahraničního dluhu o 303 miliard dolarů vysvětluje slabší dolar a přepočet hodnoty závazků. U několika velkých příjemců zvýhodněného financování byl tento kurzový vliv vyšší než splátky jistiny. Nárůst dluhu vyjádřeného v dolarech tak neznamená pouze to, že si země nově půjčily další peníze.3
Světová banka varuje, že vysoké náklady na obsluhu dluhu mohou vytlačovat výdaje na vzdělávání, infrastrukturu, zdravotnictví a tvorbu pracovních míst. Vyhodnocení situace komplikují také méně transparentní věřitelé, složitější finanční nástroje a záruky. Bez jasného přehledu o závazcích je obtížnější posoudit udržitelnost dluhu i to, zda vypůjčené peníze skutečně pomáhají tam, kde jsou nejvíc potřeba.3
4
11
Zpráva tak zachycuje dvojí obraz: financování je znovu dostupnější, ale jeho cena a rostoucí splátky dál zatěžují především nejchudší dlužníky. Samotný návrat věřitelů proto ještě neznamená návrat k levnému a udržitelnému financování.3
4
Studio Global AI
This page includes a source-backed answer you can continue inside Studio Global.
Zahraniční dluh zemí s nízkými a středními příjmy se v roce 2025 zvýšil o 5,5 % na rekordních 9,4 bilionu dolarů.
Zahraniční dluh zemí s nízkými a středními příjmy se v roce 2025 zvýšil o 5,5 % na rekordních 9,4 bilionu dolarů. Nejchudší dlužníci platili za nové půjčky od soukromých věřitelů v průměru 8,2 %, nejvíc od roku 1989.
Obnovený přístup na dluhopisové trhy přinesl možnost refinancovat závazky, nikoli však jejich výrazné snížení.
Zahraniční dluh zemí s nízkými a středními příjmy se v roce 2025 zvýšil o 5,5 % na rekordních 9,4 bilionu dolarů. Nejchudší dlužníci platili za nové půjčky od soukromých věřitelů v průměru 8,2 %, nejvíc od roku 1989.
PublikovalUpraveno pomocí GPT-6 LunaObrázky vytvořeny pomocí GPT Image 2
Research answer

Create a landscape editorial hero image for this Studio Global article: What does the World Bank’s International Debt Report 2026, released on November 5, reveal about developing countries’ external debt rising 5. Article summary: The World Bank’s International Debt Report 2026 describes a recovery in access to borrowing—not a resolution of developing countries’ debt pressures: private finance returned, but debt stocks, repayment obligations and b. Topic tags: general web, code, api, security, regulation. Style: premium digital editorial illustration, source-backed research mood, clean composition, high detail, modern web publication hero. Use reference image context only for broad subject, composition, and topical grounding; do not copy the exact image. Avoid: logos, brand marks, copyrighted characters, real person likenesses, fake screenshots, UI text, readable text, watermarks, charts
Světová banka ve zprávě International Debt Report 2026, zveřejněné 5. listopadu, popisuje návrat soukromých věřitelů a oživení emisí dluhopisů. Nejde ale o konec dluhových potíží: závazky i splátky zůstávají vysoké a pro nejchudší země je nové financování mimořádně drahé. Snazší přístup k půjčkám tedy automaticky neznamená dostupnější peníze na rozvoj.3
4
11
Zahraniční dluh zemí s nízkými a středními příjmy vzrostl v roce 2025 o 5,5 % na rekordních 9,4 bilionu dolarů. Šlo o nejrychlejší růst od roku 2021 a zhruba čtyřnásobek průměrného tempa z let 2022 až 2024. U zemí způsobilých pro financování od Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která podporuje nejchudší státy, dluh stoupl ještě výrazněji: o 8,1 % na 1,3 bilionu dolarů.3
11
Země způsobilé k podpoře IDA platily za nové půjčky od soukromých věřitelů v průměru 8,2 %. Tak vysoké náklady nebyly od roku 1989. U nových dluhopisů činil průměrný úrok 9,4 %.3
Rozdíl mezi úročením soukromých a oficiálních půjček se u těchto zemí zvětšil z 3,4 procentního bodu v roce 2016 na 5,5 bodu. U dlužníků, kteří čerpají financování za méně zvýhodněných podmínek, naopak průměrný výnos nových dluhopisů klesl z 5,8 % na 5,5 %.3
Emise dluhopisů veřejných subjektů vzrostly téměř o 35 % na 251 miliard dolarů. Refinancování umožnilo rozložit splátky do delšího období, celkový objem nesplaceného dluhu však výrazně nesnížilo. V řadě případů nové půjčky nahradily starší závazky, ale za vyšší úrok. Emisní aktivita pokračovala i do poloviny srpna 2026.3
11
Země s nízkými a středními příjmy zaplatily v roce 2025 na jistině a úrocích 1,4 bilionu dolarů. Celková částka vzrostla už pátý rok po sobě; platby soukromým věřitelům se zvýšily o 13,7 % na 363 miliard dolarů. V letech 2022 až 2025 tyto země zaplatily na jistině a úrocích o 436 miliard dolarů více, než získaly v novém financování.3
4
Čisté dlouhodobé dluhové toky se přesto zlepšily: po odlivu 118 miliard dolarů v roce 2024 následoval v roce 2025 příliv 45 miliard. Obrat za jediný rok ale nevymazal předchozí finanční odliv.3
Více než čtvrtinu z nárůstu veřejného a veřejně zaručeného zahraničního dluhu o 303 miliard dolarů vysvětluje slabší dolar a přepočet hodnoty závazků. U několika velkých příjemců zvýhodněného financování byl tento kurzový vliv vyšší než splátky jistiny. Nárůst dluhu vyjádřeného v dolarech tak neznamená pouze to, že si země nově půjčily další peníze.3
Světová banka varuje, že vysoké náklady na obsluhu dluhu mohou vytlačovat výdaje na vzdělávání, infrastrukturu, zdravotnictví a tvorbu pracovních míst. Vyhodnocení situace komplikují také méně transparentní věřitelé, složitější finanční nástroje a záruky. Bez jasného přehledu o závazcích je obtížnější posoudit udržitelnost dluhu i to, zda vypůjčené peníze skutečně pomáhají tam, kde jsou nejvíc potřeba.3
4
11
Zpráva tak zachycuje dvojí obraz: financování je znovu dostupnější, ale jeho cena a rostoucí splátky dál zatěžují především nejchudší dlužníky. Samotný návrat věřitelů proto ještě neznamená návrat k levnému a udržitelnému financování.3
4
Studio Global AI
This page includes a source-backed answer you can continue inside Studio Global.
Zahraniční dluh zemí s nízkými a středními příjmy se v roce 2025 zvýšil o 5,5 % na rekordních 9,4 bilionu dolarů.
Zahraniční dluh zemí s nízkými a středními příjmy se v roce 2025 zvýšil o 5,5 % na rekordních 9,4 bilionu dolarů. Nejchudší dlužníci platili za nové půjčky od soukromých věřitelů v průměru 8,2 %, nejvíc od roku 1989.
Obnovený přístup na dluhopisové trhy přinesl možnost refinancovat závazky, nikoli však jejich výrazné snížení.