Observatoř NASA Neil Gehrels Swift vstoupila do zemské atmosféry 4. listopadu 2026 v 7:39 ráno východoamerického času, tedy ve 12:39 UTC. K návratu došlo nad severní Sumatrou v Indonésii. Americké vesmírné síly (U.S. Space Force) událost sledovaly a NASA následně potvrdila její čas i polohu. Nekontrolovaný návrat ukončil téměř 22 let dlouhou misi, která měla původně trvat dva roky.
18
Návrat nad Sumatrou neukazuje místo dopadu trosek
NASA uvedla, že Swift vstoupil do atmosféry přibližně na souřadnicích 3,4° severní šířky a 98,6° východní délky. Tyto údaje označují místo vstupu do atmosféry, nikoli potvrzené místo, kam mohly dopadnout případné přeživší části družice.
18
Předpovědi počítaly s tím, že případné trosky by mohly dopadnout v pásu kolem rovníku, zhruba mezi 20,6° severní a 20,6° jižní šířky. Většinu této oblasti pokrývá oceán, pás ale prochází i nad pevninou.
3
5
Časové odhady se s klesající oběžnou dráhou měnily a měly široké rozpětí. NASA 2. listopadu citovala předpověď amerických vesmírných sil na přibližně 8:30 UTC 4. listopadu s nejistotou 11 hodin. Společnost Aerospace Corporation odhadovala návrat na 9:11 UTC s nejistotou přibližně 12 hodin. Skutečný návrat ve 12:39 UTC spadal do obou těchto časových oken.
5
12
18
Specialista na sledování družic Jonathan McDowell uvedl čas a místo návratu na základě dat amerických vesmírných sil. Dostupné zprávy ale neobsahují úplný přehled toho, jak se jeho předchozí odhady měnily, ani dost podrobností pro srovnání s upozorněními indonéského výzkumného ústavu BRIN.
10
15
NASA odhadla pravděpodobnost, že událost někomu na Zemi ublíží, přibližně na 1 ku 2 100. Jde o odhad rizika pro lidi na celém světě v souvislosti s návratem, nikoli o pravděpodobnost pro každého jednotlivce.
Většina observatoře o hmotnosti přibližně 1 450 kilogramů měla při průletu atmosférou shořet. Vedoucí vědecký pracovník mise Brad Cenko uvedl, že některé husté wolframové součásti a části zrcadel by mohly přežít. Dostupné zprávy však nepotvrzují, že byly nějaké trosky nalezeny.
18
Klesající dráha a neúspěšný pokus o záchranu
Swift postupně klesal, protože odpor zbytků atmosféry jeho oběžnou dráhu snižoval. NASA uvedla, že 20. října se observatoř nacházela asi 275 kilometrů nad Zemí. V takové výšce už nedokázala dostatečně stabilizovat své teleskopy a vědecká pozorování krátce nato skončila.
16
17
K rostoucímu odporu atmosféry v posledních letech přispěla intenzivní sluneční aktivita. NASA připravila pokus o záchranu, který měl Swift dostat na vyšší oběžnou dráhu. Soukromá loď LINK však po startu narazila na problémy a plán nevyšel. Observatoř tak zůstala bez zamýšleného zásahu, který by její dráhu zvýšil. Dostupné zdroje nepopisují všechny technické podrobnosti selhání LINK, proto nelze spolehlivě určit konkrétní příčinu.
13
14
Dvouletý plán, téměř 22 let pozorování
Swift odstartoval 20. listopadu 2004. Jeho původním úkolem bylo dva roky studovat gama záblesky, mimořádně energetické kosmické události. Ve vesmíru nakonec pracoval téměř 22 let. NASA uvádí, že zachytil více než 2 000 gama záblesků a zkoumal přes 1 400 supernov. Pozoroval také hvězdy roztrhané černými dírami, aktivní galaxie, asteroidy a komety a podílel se na přehlídce celé oblohy v rentgenovém záření.
19
I v posledním období provozu sledoval stovky vědeckých cílů, mimo jiné pozůstatky hvězdných výbuchů, aktivní supermasivní černé díry ve vzdálených galaxiích a komety. Poslední pozorování provedl 20. října 2026.
17
19
Návrat do atmosféry ukončil činnost samotné observatoře, ne však využití jejích dat. V archivu NASA zůstávají téměř 22 let měření kosmických záblesků, spektra z různých vlnových délek a více než 1,5 milionu snímků, které mohou vědci dál studovat.
19