V noci z neděle 1. na pondělí 2. listopadu 2026 čelily kybernetickým útokům varovné aplikace na Ukrajině a v Rusku. Uživatelům posílaly falešná upozornění na jaderné či jiné nebezpečí; úřady nepotvrdily, že by k takovému útoku skutečně došlo. Zda spolu oba incidenty souvisely, není jasné.
5
9
Jaké falešné zprávy dostávali lidé
Ukrajinská aplikace Vzdušný poplach, kterou miliony lidí používají k informacím o ruských raketách a dronech, zobrazovala varování před jaderným a chemickým nebezpečím v Kyjevě a dalších oblastech. Některé zprávy varovaly také před boji v ulicích. Jedna z nich nepravdivě tvrdila, že byla nasazena ruská hypersonická střela Orešnik. Ukrajinské letectvo potvrdilo napadení aplikace a vyzvalo lidi, aby zachovali klid.
2
3
14
O několik hodin později ruské ministerstvo pro mimořádné situace oznámilo, že jeho varovnou aplikaci zasáhl „masivní kybernetický útok“, který vedl k šíření nepravdivých informací. Podle zpráv dostávali falešná upozornění na jadernou hrozbu mimo jiné obyvatelé Belgorodské, Orelské, Voroněžské a Rostovské oblasti.
15
7
Co je známo o výpadku a odpovědnosti
Ukrajinská služba byla po neoprávněném zásahu dočasně pozastavena. Během její nedostupnosti doporučilo ukrajinské ministerstvo pro digitální transformaci sledovat nouzová upozornění v telefonu, sirény a oficiální kanály letectva.
5
12
Ukrajinské strategické komunikační instituce z útoku obvinily Rusko. Dostupné zprávy ale nepřinášejí nezávisle ověřené technické důkazy, které by určily pachatele.
14
15
Jedna falešná zpráva zmiňovala skupinu Hitcore. Ruský telegramový kanál Mash uvedl, že se k útoku přihlásili její údajní představitelé; toto tvrzení se nepodařilo nezávisle ověřit.
12 K útoku na ruskou aplikaci se přihlásilo hnutí Atesh s tvrzením, že ho provedli proukrajinští hackeři. Ani toto připsání odpovědnosti není ověřené. Oznámení ruského ministerstva potvrzuje, že došlo k narušení aplikace, nikoli to, kdo za ním stál.
4
15
Z dostupných informací proto nelze uzavřít, že šlo o koordinované útoky nebo o prokázanou odvetnou akci. Zda spolu oba incidenty souvisely, zůstává nejasné.
9
Proč falešná upozornění představují problém
Ukrajinci se na aplikaci spoléhají při informování o přilétajících ruských raketách a dronech. Falešné poplachy mohou lidi zbytečně přimět k ukrytí a zároveň oslabit důvěru v další varování, která mohou být skutečná.
2 Během výpadku proto ukrajinské úřady doporučily řídit se oficiálními kanály, nouzovými upozorněními v telefonu a sirénami.
12
Incidenty se odehrály také v době, kdy v neděli skončilo dosud nejdelší místní příměří ve válce, v okolí Ruskem kontrolovaného Olešky v Chersonské oblasti. Zprávy uvádějí, že šestidenní klid zbraní začal v úterý 27. října a Kyjev uvedl, že Rusko odmítlo jeho prodloužení.
15
14