Videohry, při kterých se člověk zároveň pohybuje, se označují jako exergaming. Mohou spojovat cvičení s úkoly, které zapojují pozornost a myšlení. U lidí s demencí se zkoumá, zda taková aktivita pomáhá kognici, náladě nebo tělesné kondici. Zatím ale není dost jistých důkazů, aby bylo možné slibovat konkrétní účinky.
Co naznačují studie
- Kognitivní funkce: Cochraneův přehled z roku 2024 uvádí možné zlepšení celkových kognitivních funkcí, například myšlení či paměti. Jistota důkazů je však velmi nízká a příslušná analýza zahrnovala pouze dvě studie se 113 účastníky.
14
- Nálada: Systematický přehled z roku 2025, který zahrnul šest studií a 235 lidí s různými stadii demence, zjistil celkové zlepšení depresivních příznaků. Výsledky jednotlivých studií se ale výrazně lišily, takže není jisté, jak velký a spolehlivý tento přínos je.
9
- Pohyb a každodenní soběstačnost: Dosavadní výzkum jasně nepotvrzuje, že by exergaming zlepšoval chůzi, rovnováhu nebo schopnost zvládat běžné činnosti, například nakupování či placení účtů.
12
13
Na co dát pozor při čtení výsledků
Některé přehledy spojují výzkum u lidí s demencí s výzkumem u lidí s mírnou kognitivní poruchou. Jde o odlišné skupiny, a společné výsledky proto nelze automaticky považovat za důkaz účinku přímo u demence.
12
2
Pokud zvažujete pohybové videohry pro sebe nebo blízkého člověka, proberte to s lékařem či fyzioterapeutem a zvažte individuálně upravený, případně dohlížený pokus. Realistickým cílem může být příjemná aktivita; současný výzkum zatím nedává důvod očekávat, že sama o sobě prokazatelně zvýší samostatnost.