Na jednáních OSN v září 2026 rozvojové země žádaly větší vliv na to, jak se umělá inteligence vyvíjí a jaká pravidla pro ni platí. Pokud budou rozhodovat především bohaté státy a technologické firmy, mohou se chudší země stát pouhými uživateli systémů, které nezohledňují jejich potřeby. Výsledkem by podle nich mohlo být i prohloubení globálních nerovností.
1
Příležitost, ale ne automatická výhra
Umělá inteligence může zvýšit produktivitu a pomoci zlepšovat veřejné služby. Přínosy ale nejsou zaručené: pokud budou nástroje, infrastruktura i odborné znalosti soustředěné jen v některých zemích, rozdíl mezi těmi, kdo AI vyvíjejí, a těmi, kdo ji pouze používají, se může dál zvětšovat. V debatách zaznívaly také obavy o důvěru a bezpečnost.
12
13
Světová banka upozornila na další možné riziko: AI může ohrozit některá vstupní pracovní místa ve službách, například v call centrech nebo v oblasti softwaru, financí a podnikových služeb. Právě na podobné práci jsou některé rozvojové ekonomiky závislé.
13
Bez elektřiny a internetu zůstane AI mimo dosah
Aby se z potenciálu stala skutečná výhoda, nestačí samotný software. Země potřebují spolehlivou elektřinu, dostupné internetové připojení a výpočetní infrastrukturu. Důležité je také vzdělávání a příprava lidí, kteří dokážou AI vytvářet, upravovat pro místní podmínky i bezpečně používat.
7
12
Rozsah digitální propasti ukazuje údaj OSN: 2,2 miliardy lidí zůstávaly bez přístupu k internetu. Generální tajemník OSN António Guterres navíc upozornil na roztříštěné financování a geografické mezery v budování kapacit pro AI.
12
15
7
Spor o pravidla: spolupráce, nebo volnější ruka?
Představitelé zemí globálního Jihu chtěli mít větší slovo při tvorbě společných pravidel. Guterres zdůrazňoval, že vedle opatření jednotlivých států je nezbytná také mezinárodní koordinace. K vládám se s výzvou ke spolupráci na bezpečnostních pojistkách obrátili i představitelé technologických firem.
1
4
5
Donald Trump se vydal opačným směrem: varování před riziky AI zlehčoval, odmítal nové mezinárodní omezení a prosazoval označení „superinteligence“. Zároveň uvedl, že americké úřady mohou dohlížet na vývoj a v případě potřeby zasáhnout.
6
13
15
Jádrem sporu tak nebylo jen to, jak rychle se má AI vyvíjet. Šlo také o to, kdo bude určovat její pravidla a zda budou mít země s menší technologickou a ekonomickou mocí skutečný vliv na rozhodnutí, která se jich týkají.