Írán přišel se sedmidenním plánem, který měl propojit příměří v regionu s obnovením plavby Hormuzským průlivem a návratem k rozhovorům o íránském jaderném programu. Nabídka měla začít platit až po souhlasu Spojených států. Teherán výměnou požadoval, aby Washington zrušil námořní blokádu íránských přístavů, uvolnil sankce na prodej íránské ropy a souhlasil s příměřím, které by se týkalo i Libanonu.
1
2
Co plán sliboval
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí uvedl, že po splnění podmínek by se průliv mohl znovu otevřít a běžná námořní doprava obnovit do sedmi dnů. Jaderné rozhovory se podle návrhu měly obnovit poté, co se průliv otevře — samotný plán tedy jaderný spor neřešil, ale měl vytvořit prostor pro další jednání.
1
2
Hormuzský průliv je klíčovou námořní trasou pro přepravu energetických surovin. Jeho uzavření proto nekomplikuje jen vztahy mezi Washingtonem a Teheránem, ale narušuje i širší energetické toky.
11
20
Proč Trump nabídku odmítl
Donald Trump 26. září řekl, že íránský návrh odmítl a že „by nebyl přijatelný“, aniž své rozhodnutí podrobněji vysvětlil. Tvrdil také, že Írán chce průliv otevřít naléhavě kvůli ekonomickým problémům a ztrátě příjmů.
4
6
8
Ve veřejném odmítnutí ale nemusí být poslední slovo. Trump následně uvedl, že očekává obnovení jednání s Teheránem v následujícím týdnu; podle zpráv se mohla další nepřímá jednání uskutečnit prostřednictvím katarských prostředníků.
9
19
Írán na podmínkách trvá
Teherán nabídku přes Katar předal, ale po Trumpově veřejném odmítnutí dál trval na svých podmínkách. Íránští představitelé zároveň uvedli, že dosud neobdrželi formální zprávu USA, která by plán odmítala.
4
13
Právě jaderná otázka představuje zásadní rozpor: vysoký íránský představitel agentuře Reuters řekl, že Írán nehodlá ve svém jaderném programu ustoupit ani v případě, že Spojené státy návrh na otevření průlivu přijmou. To výrazně komplikuje případnou širší dohodu.
3
Proč se může dál vyjednávat — a proč je dohoda nejistá
Konflikt trvá téměř sedm měsíců a situace kolem Hormuzského průlivu zůstává ve slepé uličce. Katar předává návrhy mezi oběma stranami a další nepřímé rozhovory se znovu jeví jako možné.
6
9
11
Obě strany mají důvod hledat cestu ven z patové situace: omezená doprava průlivem narušuje energetické toky a Spojené státy čelí tlaku kvůli vysokým cenám energií před listopadovými volbami do Kongresu. Írán zase usiluje o úlevu pro svůj ropný obchod a o zrušení blokády přístavů.
10
12
Zároveň však zůstává velký rozdíl v tom, co obě strany považují za přijatelné. Írán podmiňuje otevření průlivu splněním svých požadavků a odmítá ústupky v jaderném programu; Trump návrh veřejně zavrhl. Nejbližším realistickým vývojem tak může být další vyjednávání, nikoli jistá dohoda nebo trvalé příměří.
2
3
6
9