Drony už nejsou jen „hybridní hrozba“. Co znepokojuje evropské představitele?

Pojem „hybridní válka“ obvykle označuje nátlak, který nedosahuje úrovně otevřeného konvenčního konfliktu — například sabotáže, kyberútoky nebo dezinformace. Když ale drony překračují hranice a padají či explodují, někteří evropští představitelé namítají, že toto označení může stále hmatatelnější hrozbu popisovat příliš nepřímo. Jde o spor o pojmenování incidentů, nikoli o důkaz, že každý z nich byl úmyslně namířen proti zemi NATO nebo nařízen Moskvou. 312

Proč se o označení vede spor

Pojem dál běžně používají evropské vlády i média. Jeho kritici ale míní, že nevystihuje plně události s konkrétními následky — narušení vzdušného prostoru, pády dronů nebo podezření ze sabotáže. Rozdíl je důležitý: incident může být nebezpečný, i když jeho úmysl nebo původ dosud nebyl spolehlivě určen. 912

Evropští politici a analytici popisují širší souvislosti jako možný způsob, jak vyvíjet tlak na země podporující Ukrajinu a prověřovat soudržnost NATO. Jde však o hodnocení možných ruských cílů, nikoli o důkaz, že se blíží přímý útok na Alianci. 1117

Co ukázaly události v Rumunsku a Moldavsku

Během ruského útoku na Ukrajinu 24. září moldavská prezidentka uvedla, že do moldavského vzdušného prostoru vletěly čtyři drony a nejméně jeden explodoval. Rumunsko oznámilo pád dronu poté, co bezpilotní prostředek pronikl do jeho vzdušného prostoru, a vyslalo do vzduchu stíhačky F-16. V reakci na útok vzlétly vojenské letouny také v Polsku. Události ukazují, jak boje na Ukrajině mohou přinášet rizika i za jejími hranicemi; samy o sobě však nedokládají, že každý přelet byl záměrný.

Postavení obou sousedních zemí se liší: Rumunsko je členem NATO, Moldavsko nikoli. Rumunští představitelé Rusko z pádu dronu 24. září přímo neobvinili, zatímco moldavští představitelé označili narušení vzdušného prostoru za ruská. Samostatné zprávy popisují také dřívější sestřelení dronu s výbušninami v Rumunsku poblíž pobřežní plynové platformy — připomínku, že reakce se mohou lišit podle konkrétní situace. 6

Co varovala dánská rozvědka — a co ne

Dánská vojenská rozvědka vyhodnotila, že Rusko pravděpodobně zvýší četnost nepřátelských aktivit. Zároveň označila riziko omezeného vojenského útoku za nízké, ale rostoucí a uvedla, že cílem Ruska je rozdělit NATO. Varování vyjadřuje obavy z eskalace a narušení soudržnosti Aliance; nepředpovídá, že už začala širší válka. Rusko svou účast na hybridních útocích a sabotáži popírá. 17

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Aliance má plány pro zvládání sabotáží a incidentů s drony. Opakované vzlety stíhaček ale zároveň ukazují, jak náročné je na narušení vzdušného prostoru reagovat a chránit důležitou infrastrukturu. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k lepší ochraně klíčových objektů. 208

Varování o Středomoří zatím není potvrzenou operací

Zpráva, na kterou odkázal deník The Guardian, uvádí, že Španělsko, Francie a Itálie byly varovány před možným ruským útokem dronů ze Středozemního moře v příštím roce. Dostupné informace popisují varování před možnou hrozbou — nikoli potvrzenou ruskou operaci nebo útok, k němuž už došlo. 13

Celkový obraz je tedy vážný, ale nejednoznačný. Evropští představitelé vnímají širší vzorec, který může prověřovat připravenost a jednotu NATO, okolnosti i připsání odpovědnosti se však u jednotlivých událostí liší. Označení „hybridní“ vystihuje, že jde o aktivity pod prahem otevřené války; jeho kritici varují, že by nemělo zastřít jejich stále hmatatelnější následky. 1217