Americký AI boom za 10,3 bilionu dolarů: kdo zaplatí výstavbu a jaká jsou rizika

Podle scénáře Brookings by investice do infrastruktury pro umělou inteligenci v USA mohly v letech 2025 až 2032 dosáhnout 10,3 bilionu dolarů. To odpovídá v průměru 3,63 % amerického HDP ročně. Studie odhaduje, že do roku 2032 bude dokončeno přibližně 183 gigawattů (GW) nové kapacity datových center. Jde o projekci, nikoli o záruku, že se uskuteční každý plánovaný projekt.

Nejde přitom jen o stavbu datových center. Odhad zahrnuje také energetické systémy, síťovou infrastrukturu, specializované čipy a další vybavení. Hlavní otázka tedy zní nejen, kolik bude výstavba stát, ale také kdo ji financuje — a zda budoucí poptávka a příjmy ospravedlní vynaložené náklady.

Jak velká má výstavba být?

Odhad 10,3 bilionu dolarů se vztahuje k investicím v letech 2025–2032 a zahrnuje širší infrastrukturu potřebnou pro provoz AI. Průměr 3,63 % HDP ročně ukazuje, jak výrazný by tento investiční program byl ve vztahu k velikosti americké ekonomiky.

Studie počítá s tím, že do roku 2032 bude dokončeno 183 GW nové kapacity datových center. Toto číslo popisuje scénář výstavby, nikoli již dokončené projekty nebo jistotu, že všechny oznámené plány postoupí do realizace.

Srovnání s dřívějšími infrastrukturními vlnami

V poměru k ekonomice vychází plánovaná výstavba větší než významné americké investiční vlny do kanálů, železnic, elektrifikace, dálnic a telekomunikací, které studie porovnává. Srovnání se týká především ekonomického rozsahu; neznamená, že šlo nebo půjde o stejné projekty, podobné časování či totožný způsob financování.

Proč se mění způsob financování?

Velkou část investic už nemají pokrýt jen vlastní hotovostní prostředky technologických společností. Mezi využívané či zmiňované zdroje patří leasing, společné podniky, dluh, soukromé úvěry, sekuritizace a účelové společnosti — tedy firmy založené pro konkrétní projekt nebo transakci. 245

Takové struktury mohou do výstavby přivést další kapitál. Zároveň ale mohou znepřehlednit, kde přesně leží závazky a kdo ponese ztráty, pokud projekt nevydělá podle očekávání. Dluh navíc zvyšuje citlivost projektu na nižší výnosy: čím vyšší finanční závazky, tím obtížnější může být jejich splácení nebo získání nového financování. 24

Kde se berou rizika?

Investice dávají smysl jen tehdy, pokud se vybudovaná infrastruktura skutečně využije a přinese dost příjmů na pokrytí nákladů. Pokud budou poptávka nebo tržby nižší, než se očekává, zadlužené projekty mohou mít potíže se splácením závazků nebo s refinancováním. Zpracování studie upozorňuje na možné systémové riziko a na potřebu výrazného růstu příjmů, aby bylo možné držet krok s dluhovou službou. 26

Velký rozsah výstavby zároveň otevírá otázky spotřeby energie, umístění projektů a dopadů na místní prostředí. Rozvoj může zvýšit tlak na místní zdroje a náklady na výstavbu či elektrická zařízení. Dostupné odhady však neurčují jednotný dopad na ceny nebo zdroje v jednotlivých lokalitách — ten bude záviset na tom, kde centra vzniknou a jak se rozvine podpůrná infrastruktura. 236

Velké riziko neznamená bezprostřední krizi

Scénář, který počítá s vysokými investicemi, dluhem a nejistými budoucími příjmy, upozorňuje na možnou expozici. Sám o sobě ale nedokazuje, že finanční krize už začala nebo že je nevyhnutelná. Odhad kapacity je projekce a dostupné podklady neposkytují spolehlivou konkrétní hodnotu ročního růstu příjmů, která by ospravedlnila celý plánovaný rozsah výstavby.

Rozhodující bude, kolik plánované infrastruktury se skutečně postaví, jak intenzivně se bude využívat a zda její příjmy pokryjí náklady na financování. 26