Académie Goncourt 25. září vyřadila román C’était ça ou mourir haitijsko-kanadského autora Thélysona Oréliena z dlouhého seznamu pro rok 2026. Své rozhodnutí zdůvodnila snahou chránit důvěryhodnost ceny a akademie. Zároveň uvedla, že román je podle ní „s největší pravděpodobností z velké části produktem umělé inteligence“. Jde o stanovisko akademie, nikoli o nezávisle prokázaný fakt; Orélien použití AI odmítá.
1
9
15
Prix Goncourt je jedno z nejvýznamnějších francouzských literárních ocenění. Vyřazení proto zasáhlo knihu, která už měla výrazný čtenářský úspěch a patřila k nejdiskutovanějším titulům francouzské podzimní sezony.
4
18
Co obvinění spustilo
Spor začal příspěvky anonymního účtu na síti X s názvem Balance ton Claude. Jeho autor tvrdil, že úryvky z knihy prověřil nástrojem Pangram a výsledky ukazovaly na rozsáhlé použití AI. Samotné výsledky detektorů ale nejsou spolehlivým důkazem autorství: při testování pasáží různými systémy se objevily výrazně rozdílné závěry, včetně hodnocení, že text pravděpodobně napsal člověk.
20
19
K podezření na AI se přidala obvinění týkající se starších Orélienových textů. Například quebecký deník La Presse upozornil, že jeho sloupek z roku 2013 byl podle něj téměř celý lehce přepracovaným překladem článku, který krátce předtím zveřejnil filipínský list The Philippine Star. Zprávy se týkaly také dalších dříve publikovaných pasáží. Tato obvinění se vztahují ke starším textům; sama o sobě nedokazují, že román vznikl s pomocí AI nebo že v něm bylo prokázáno plagiátorství.
Jak reagovali autor a nakladatelé
Orélien popřel, že by při psaní románu používal nástroje AI. Uvedl také, že útoky na něj vnímá jako rasistické a jako snahu umlčet ho. Podle zpráv se chystal společně s nakladateli shromáždit materiály na podporu svého tvrzení, že knihu napsal sám.
2
14
Jeho francouzské nakladatelství Grasset se autora veřejně zastalo a zpočátku označilo tvrzení založená na detektorech za „fake news“. Quebecké nakladatelství Boréal zvolilo opatrnější postup: pozastavilo propagační aktivity, vyjádřilo obavy z obvinění týkajících se starších textů i z nenávistných zpráv, které autor dostával, a uvedlo, že použití AI nemůže v dané chvíli potvrdit ani vyvrátit. Kniha zůstala v prodeji.
1
4
6
Co případ zatím dokazuje — a co ne
Rozhodnutí akademie uzavírá jednu věc: C’était ça ou mourir už o cenu Goncourt soutěžit nebude. Neuzavírá však samo o sobě spor o autorství. Výsledky detektorů AI se lišily a údajné opisování ve starších textech je třeba posuzovat odděleně od otázky, jak vznikl tento román.
9
19
Případ zároveň ukazuje, jak složité je posoudit originalitu textu v době nástrojů generativní AI — a jak rychle může neověřené obvinění zasáhnout pověst autora. Orélienova zkušenost s rasistickými útoky je důležitá součást příběhu, sama ale nerozhoduje o otázce autorství ani o obviněních z plagiátorství.
Vysoká pozornost kolem knihy přitom nebyla náhodná: prodalo se jí ve Francii více než 35 000 výtisků a získala cenu Prix du Roman Fnac. Vypráví o haitském učiteli dějepisu, který prchá před násilím v Port-au-Prince a vydává se na cestu směrem do Kanady. Debata o tom, kdo knihu napsal, tak zastínila i její příběh o migraci a hledání bezpečí.
18
15