Singapurští rodiče chtějí pro děti víc než známky. Tlak na výkon ale nepolevuje

Singapurští rodiče si pod dobrým vzděláním stále častěji představují také rozvoj charakteru, hodnot a sociálních dovedností. Neznamená to však, že by přestali sledovat známky nebo se obávat, zda jejich děti obstojí v konkurenci. Právě tento souběh širších vzdělávacích cílů a přetrvávajícího tlaku na výkon vystupuje ze zpráv o výzkumu singapurského Institute of Policy Studies (IPS) z roku 2026.5610

Širší představa o vzdělání, stejné obavy o budoucnost

Jako výchozí bod slouží průzkum z roku 2016, v němž IPS oslovil 1 500 singapurských občanů a lidí s trvalým pobytem, kteří měli děti v místních základních školách. Novější výzkum na tuto práci navazuje, dostupné podklady ale nedokládají, že by po deseti letech sledoval stejné rodiče. Výsledky je proto vhodné číst jako srovnání výpovědí rodičů v různých obdobích, nikoli jako příběh proměny každé jednotlivé rodiny.29

Zprávy o novějším výzkumu popisují větší zájem o všestranný rozvoj dítěte, ale také rostoucí úzkost z jeho studijního pokroku a budoucích možností. Pro rodiče tedy nejde o jednoduchou volbu mezi spokojeným dítětem a dobrými výsledky: záleží jim na obojím.5610

Zkoušky a výběr školy zůstávají důležité

Už v průzkumu z roku 2016 přibližně 28 % rodičů uvedlo, že měli potíže dostat dítě do školy, kterou si vybrali. Podklady neposkytují srovnatelný údaj za rok 2026, a nelze tedy říci, zda je dnes tento problém častější, nebo méně častý.15

Významnou roli hraje také PSLE, celostátní zkouška na konci základní školy. Podle zpráv o starším průzkumu více než polovina rodičů odmítala přesunout takto důležité zkoušky do vyššího věku. V roce 2026 rodiče PSLE nadále považovali za důležitou, mnozí však zároveň chtěli změny, které by omezily stres a posílily férovost.45

Vedle výsledků zkoušek existuje cesta Direct School Admission (DSA): umožňuje přijímání na navazující školy také podle schopností, které se v celostátních zkouškách nemusí projevit.12 Dostupné výňatky z výzkumu IPS však neukazují, jak se mezi lety 2016 a 2026 změnil postoj rodičů právě k DSA.

Méně úkolů neznamená méně tlaku

Děti podle zpráv tráví oproti době před deseti lety méně času domácími úkoly, ale více času doučováním a rozvíjejícími kurzy. Rodiče za tyto aktivity také více utrácejí, přestože mají obavy z jejich nadměrného množství. Mezi uváděnými důvody je i tlak okolí.7

Stres přitom není novinkou: v průzkumu z roku 2016 označilo 70,8 % rodičů pomoc dětem se školními testy a zkouškami za zdroj stresu či úzkosti.4 Novější zprávy upozorňují zejména na obavy, zda děti zvládnou držet krok ve škole a jaké budou mít možnosti v budoucnu.510

Pro vzdělávací reformy z toho plyne otázka, jak dát různým schopnostem skutečnou váhu, aniž by rodiče měli pocit, že uvolněním přípravy ohrozí další studium dítěte. To je interpretace dostupných zjištění, nikoli konkrétní doporučení, které by bylo možné na základě poskytnutých podkladů připsat výzkumníkům IPS.571218