Jižní Korea rozšířila zákon o špionáži. Kdy může být únik technologie bezpečnostním zločinem?

Únik know-how do zahraničí může firmu vážně poškodit. V Jižní Koreji však dlouho neznamenal, že půjde také o špionáž podle trestního zákoníku: dosavadní ustanovení se vztahovalo na jednání ve prospěch „nepřátelského státu“, což se v praxi týkalo Severní Koreje. Novela účinná od 13. září 2026 otevírá možnost stíhat jako špionáž také závažné případy napojené na jiné cizí země. Není to ale automatické překvalifikování každého úniku firemních dat.11113

Rozhoduje státní tajemství i zahraniční vazba

Nový článek 98-2 jihokorejského trestního zákoníku se týká vyhledávání, shromažďování, vyzrazení, předání či zprostředkování státních tajemství. Podle zpráv musí jednání souviset s pokynem či pobídkou cizí země nebo organizace jí postavené na roveň, případně s jinou komunikací s ní. Za tento trestný čin se uvádí trest od tří do 30 let vězení. Dřívější ustanovení o špionáži ve prospěch nepřátelského státu zůstává v platnosti.71114

Pro výrobce polovodičů a firmy vyvíjející umělou inteligenci je důležité právě toto rozlišení: mimořádně citlivé technické informace se mohou stát předmětem špionážního případu, obchodní tajemství ale není automaticky státním tajemstvím jen proto, že má vysokou hodnotu nebo se dostane do zahraničí. Z dostupných zpráv také nelze dovodit, že každá technologie označená v Jižní Koreji za „národní klíčovou technologii“ automaticky splňuje požadavek článku 98-2. Není z nich ani zřejmé, za jakých okolností se za organizaci postavenou cizí zemi na roveň považuje soukromá zahraniční společnost.41114

Co říkají počty případů

Podle jedné zprávy vzrostl počet případů úniku technologií do zahraničí předaných prokuratuře z devíti v roce 2021 na 33 v roce 2025. Jiná zpráva uvádí, že na Čínu připadalo 54,5 % zahraničních případů. Tyto údaje nelze bez dalšího spojovat do jedné statistiky: dostupné podklady nepotvrzují, že obě zprávy používají stejnou definici případu a stejný základ pro výpočet podílu.316

Podklady nedávají spolehlivý celkový počet všech úniků technologií za rok 2025 ani jejich rozdělení podle odvětví, podíl lidí zevnitř firem či míru zasažení malých a středních podniků. Neumožňují ani doložit reakci čínského ministerstva zahraničí nebo připsat konkrétní hodnocení zákona a čínského čipového průmyslu profesorovi Lee Jong-hwanovi.

Trest po úniku informace nevrátí

Novela dává žalobcům další možnost, jak postupovat po činu, pokud jsou splněny podmínky pro obvinění ze špionáže. Nemůže však vzít zpět už vyzrazené informace. Včasné zachycení podezřelých náborových nabídek, kontrola přístupu k citlivým údajům a ochrana menších dodavatelů proto zůstávají důležitým doplňkem trestního postihu.

Poslanec Koh Dong-jin předložil další návrh, který by výslovně zahrnul zahraniční korporace a podle zpráv zvýšil dolní hranici trestu ze tří na deset let. Jde o návrh následné změny, nikoli o pravidlo, které začalo platit 13. září.514