Elektřinu pro rostoucí počet datových center, včetně těch využívaných pro umělou inteligenci, Číně v nejbližších letech mohou dodat spíše konvenční jaderné elektrárny než nové typy reaktorů. Malé modulární štěpné reaktory jsou zatím ve vývoji a jaderná fúze zůstává experimentální. Rozšiřování bezemisních zdrojů má zároveň podpořit čínský cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.
10
12
14
Kolik elektřiny budou datová centra potřebovat?
Podle odhadu Wood Mackenzie se spotřeba čínských datových center do roku 2030 zhruba zčtyřnásobí na 774 TWh ročně. To by odpovídalo přibližně 6 % celkové spotřeby elektřiny v zemi. Čína má nyní 64 provozuschopných reaktorů a 38 dalších ve výstavbě; rozestavěné bloky představují téměř 40 GW výkonu. Z hlediska poptávky do roku 2030 je důležitější dokončení těchto elektráren než plány na budoucí fúzní zdroje.
10
12
Dvě nové technologie, dva různé harmonogramy
Šanghajský startup Junhe Nuclear podle dostupných zpráv získal 300 milionů jüanů. Vyvíjí demonstrační malý modulární štěpný reaktor, který chce uvést do provozu kolem roku 2031. Zvažuje přitom využití lokalit bývalých uhelných elektráren i jejich pracovníků. Jde o plánovaný demonstrační projekt, nikoli o schválenou a postavenou elektrárnu.
7
11
NovaFusionX se věnuje jiné technologii: jaderné fúzi. V oznámených předinvestičních kolech získala postupně 500 milionů, 700 milionů a 1,2 miliardy jüanů, celkem tedy asi 2,4 miliardy jüanů. První vytvoření plazmatu plánuje do konce roku 2026 a jako cíl pro rok 2029 uvádí experimentální dosažení energetického zisku. Její zakladatel chce zkrátit cestu ke komerčnímu využití na pět až deset let. Ani první plazma, ani energetický zisk v experimentu však samy o sobě neznamenají dodávky elektřiny datovým centrům.
8
14
13
V čem se liší Čína a USA?
Čínskou výstavbu podporují koordinované státní investice a domácí dodavatelský řetězec: u jednoho uváděného reaktorového projektu pocházelo více než 90 % vybavení od domácích dodavatelů. Podle odhadu think-tanku CSIS Čína v letech 2023–2025 mobilizovala na veřejné financování fúze nejméně 6,5 miliardy dolarů. Ve Spojených státech hrají ve fúzi výraznější roli soukromé investice včetně technologických firem, vedle federální podpory výzkumu. Americký vládní plán míří na nasazení prvních fúzních elektráren v polovině 30. let, zároveň ale upozorňuje na nedořešené otázky materiálů a dodavatelských řetězců.
16
15
5
6
Rozhodující je časový odstup: rozestavěné štěpné reaktory mohou přispět do sítě nejdříve. Junhe cílí s demonstrací na příští desetiletí a milníky NovaFusionX jsou stále výzkumné cíle, nikoli spolehlivý zdroj elektřiny pro naplnění odhadu spotřeby v roce 2030.
12
11
14