Íránské balistické střely zasáhly večer 21. března dvě města na jihu Izraele, Dimonu a Arad. Stalo se tak několik hodin po útoku na íránské zařízení na obohacování uranu v Natanzu. Teherán označil raketové údery za odvetu. Střely podle dostupných zpráv dopadly do obydlených částí měst, nikoli do nedalekého izraelského jaderného výzkumného zařízení.
3
13
Kolik lidí utrpělo zranění?
Údery poškodily budovy v obou městech; záchranáři v Aradu hlásili škody nejméně na 10 bytových domech. První zprávy mluvily o desítkách zraněných. Izraelské ministerstvo zdravotnictví později uvedlo 180 zraněných — 116 v Aradu a 64 v Dimoně. Někteří byli zraněni vážně. Nižší počáteční počty a pozdější bilance zachycují různé fáze vyhodnocování útoků, nejde o čísla, která by se měla sčítat.
2
3
4
Íránská státní televize uvedla, že údery byly odpovědí na útok v Natanzu. Izraelská armáda odpovědnost za tento dřívější útok odmítla. Íránské vysvětlení motivu proto samo o sobě nedokládá, kdo Natanz zasáhl.
3
13
Proč střely prošly obranou? A co jaderné zařízení?
Izraelská armáda uvedla, že protivzdušná obrana byla v činnosti, střely dopadající na Dimonu a Arad však nezachytila. Podle následné analýzy armáda přisuzovala oba neúspěchy různým, vzájemně nesouvisejícím okolnostem. Z dostupných informací tedy nelze vyvozovat jednu společnou příčinu.
2
11
Blízkost jaderného areálu vyvolala otázky ohledně jeho bezpečnosti. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že nemá informace o poškození výzkumného zařízení ležícího přibližně 13 kilometrů od Dimony. Hlášeny nebyly ani neobvyklé úrovně radiace. Toto zjištění se týká zařízení, nikoli škod a zranění v obou městech.
3
13
Jak reagoval Izrael a co následovalo?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil události za „velmi těžký večer“ a slíbil pokračovat v úderech na Írán. Výměna útoků přišla na začátku čtvrtého týdne širší války Spojených států a Izraele s Íránem.
4
9
Spojené státy a Írán 7. dubna oznámily dvoutýdenní příměří spojené s opětovným otevřením Hormuzského průlivu; podle následných zpráv boje do 8. dubna převážně ustaly. V době oznámení příměří hovořily dobové zprávy o více než 1 900 mrtvých v Íránu a tisících obětí v širším regionu. Šlo o průběžné, neúplné údaje, nikoli konečnou bilanci. Příměří nepřineslo trvalé urovnání: zářijové zpravodajství popisovalo konflikt jako pokračující.
21
Na zářijovém Valném shromáždění OSN americký prezident Donald Trump válku obhajoval a mluvil o volbě mezi dohodou a „zničením“ Íránu. Íránský prezident Masúd Pezeškján vystoupil vzdorovitě, zatímco jeho vláda tlumila očekávání ohledně jednání. Jejich projevy ukázaly, že ani měsíce po březnových úderech nebyl spor vyřešen.
17
18