Evropská centrální banka (ECB) po zářijovém zvýšení sazeb nevylučuje další krok, automatická reakce na zdražení ropy a plynu to ale nebude. Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační tlaky a ECB 10. září 2026 zvýšila všechny tři klíčové sazby o 25 bazických bodů, tedy o 0,25 procentního bodu. Depozitní sazba tím dosáhla 2,5 %. Banka nyní čeká průměrnou inflaci v eurozóně 3,0 % letos a 2,5 % v roce 2027, v obou případech nad svým dvouprocentním cílem.
17
19
Nagel další zvýšení připouští, nikoli slibuje
Joachim Nagel, prezident německé Bundesbanky a člen rozhodovacího orgánu ECB, řadí sazby po zářijovém kroku k horní hranici neutrálního pásma. Tím míní úroveň, která ekonomiku zřetelně nepodporuje ani nebrzdí. Přechod do mírně restriktivního pásma, kde už sazby hospodářskou aktivitu tlumí, nevyloučil. Záležet podle něj bude na cenách energií i celkovém inflačním obrazu.
11
14
Cena ropy je pro rozhodování ECB stále důležitějším ukazatelem, nikoli však jediným. Nagel zároveň považuje jádrovou inflaci — růst cen očištěný o energie a potraviny — za příliš vysokou. Dlouhodobě dražší paliva by tak argument pro další zvýšení sazeb posílila, samotný pohyb ceny ropy ale rozhodnutí neurčí.
2
8
Rozhodující bude přenos do dalších cen
Nagel uvítal srpnové zpomalení jádrové inflace i růstu cen služeb. Tehdy podle svých slov zatím neviděl v jádrové inflaci druhotné dopady energetického šoku — tedy známky toho, že se prvotní zdražení energií šíří do širšího stanovování cen.
4
Silné reakce mezd se nyní obává méně než při předchozí inflační epizodě. Současně upozorňuje, že čím déle šok potrvá, tím větší bude riziko jeho druhotných dopadů. Ani vývoj na trhu práce pro něj momentálně není zásadním důvodem k obavám. Neznamená to však, že inflační riziko pominulo.
7
10
Prognóza ani sázky investorů nejsou plánem sazeb
Hlavní ekonom ECB Philip Lane očekává, že druhá vlna zdražování ropy a plynu udrží inflaci zvýšenou déle. K dvouprocentnímu cíli by se podle něj měla začít vracet přibližně od poloviny roku 2027. To neznamená, že už tehdy cíle dosáhne: zářijová prognóza ECB počítá za celý rok 2027 s průměrem 2,5 %.
17
Investoři očekávají rychlejší zpřísňování měnové politiky: podle zprávy Reuters z konce září počítali během následujícího roku s dalšími třemi až čtyřmi zvýšeními sazeb. Jde o tržní očekávání, ne o příslib ECB.
2
Prezidentka ECB Christine Lagardeová upozornila, že sazby se nepohybují ruku v ruce s cenami energií: jejich růst ovlivňuje také hospodářský růst a spotřebu. Viceprezident ECB Boris Vujčić rovněž zdůraznil potřebu hodnotit širší soubor ekonomických ukazatelů. Lagardeová navíc uvedla, že při zářijovém rozhodnutí ECB o budoucím vývoji sazeb nedebatovala. Další zvýšení je tedy možné, nikoli předem dané.
19