Proč ECB sleduje mzdy, než znovu zvýší sazby

Evropská centrální banka (ECB), která nastavuje úrokové sazby pro země platící eurem, řeší dva odlišné problémy. Prvním je bezprostřední zdražení energií. Druhým je riziko, že se vyšší životní náklady promítnou do požadavků na mzdy a do cenového rozhodování firem. Takový vývoj by mohl udržet inflaci zvýšenou déle. Dosavadní údaje ale ještě neprokazují vznik mzdově-cenové spirály.18

Drahé energie nejsou totéž co trvalá inflace

V srpnu meziroční inflace v eurozóně dosáhla 3,3 %. Nárůst způsobily téměř výhradně energie, zatímco ostatní cenové tlaky zůstávaly mírné.6 ECB proto rozlišuje mezi přímým dopadem drahé ropy a plynu a takzvanými druhotnými dopady: ty nastávají, když se původní cenový šok začne promítat také do mezd, cen a marží firem či očekávání další inflace.18

Člen Rady guvernérů ECB Olli Rehn uvedl, že růst mezd je zatím umírněný a druhotné dopady se dosud neprojevily. Hlavní ekonom ECB Philip Lane vysvětluje slabou mzdovou reakci tím, že zaměstnanci sice pociťují vyšší životní náklady, firmy však mají omezené možnosti přiznat jim odpovídající přidání. Neznamená to, že se mzdy nemohou zrychlit později.

Proč ECB znepokojuje také plyn

Lane upozornil na druhou vlnu zdražování ropy i plynu. Energetický šok tak podle něj potrvá déle, než ECB čekala v březnu, a inflace se má začít vracet k jejímu cíli až od poloviny roku 2027.17 Riziko zvyšují zásoby plynu hluboko pod obvyklou úrovní. Jejich doplňování přispělo k růstu cen plynu, který se může projevit v nákladech na vytápění a elektřinu pro domácnosti i firmy.8

Čím déle drahé energie přetrvají, tím více času mají k ovlivnění dalších cen. Samotné prodloužení šoku ale ještě nedokazuje, že se rozbíhá růst mezd nebo plošné zdražování.1718

Co rozhodne o dalším zvýšení sazeb

ECB zvýšila sazby v červnu a znovu v září; zářijší krok činil 0,25 procentního bodu a posunul depozitní sazbu na 2,50 %. Ve své základní prognóze očekává průměrnou inflaci 3,0 % v roce 2026, 2,5 % v roce 2027 a 2,1 % v roce 2028.3912

Investoři po zdražení energií více sázejí na další růst sazeb. Viceprezident ECB Boris Vujčić ale upozornil, že očekávání trhu táhnou především ceny energií. ECB bude podle něj rozhodovat na základě širšího souboru ekonomických ukazatelů, nikoli jen podle tržních sázek.17

Prostor k dalšímu kroku může dávat odolnější ekonomika eurozóny: její HDP ve druhém čtvrtletí překonal očekávání, ECB zvýšila výhled růstu a zářijový průzkum ukázal nečekané zrychlení podnikatelské aktivity. Silnější růst však sám o sobě další zvýšení sazeb nevyžaduje. Rozhodující bude, zda se drahé energie začnou trvale promítat do mezd a širšího okruhu cen. Z dostupných podkladů také nelze určit samostatný vliv údajů o růstu světové ekonomiky na příští rozhodnutí ECB.187