Proč USA označují australský plán na vypnutí algoritmů za „cenzuru“

Australský návrh Digital Duty of Care — doslova digitální povinnost péče — vyvolal neobvykle otevřený spor se Spojenými státy. Jádrem není jen nastavení sociálních sítí, ale otázka, kdo má rozhodovat o podobě online feedů, jak daleko má sahat ochrana před škodlivým obsahem a zda mohou domácí pravidla jedné země nepřímo ovlivnit svobodu projevu za jejími hranicemi.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa netvrdí pouze to, že jde o technický zásah do algoritmů. Varuje, že spojení povinnosti řešit škody vymezené státem, předepsané podoby feedu a vysokých pokut může platformy přimět k omezování i zákonných projevů. Vláda premiéra Anthonyho Albaneseho naopak říká, že plán dává lidem kontrolu nad tím, co ve feedu uvidí, a nutí digitální služby nést odpovědnost za předvídatelná rizika. V době zásahu USA šlo stále jen o zveřejněný návrh k připomínkám, nikoli o platný zákon. 3

Argument USA: pravidla pro bezpečnost mohou přerůst v kontrolu projevu

Americké velvyslanectví v Canbeře uvedlo, že má k návrhu „vážné obavy“. Podle něj by mohl usnadnit cenzuru chráněného projevu, včetně projevu Američanů. Jeho výhrady stojí na dvou navazujících bodech.

Zaprvé Washington odmítá to, co označuje za pevně dané, univerzální požadavky na design platforem. Sociální sítě by podle návrhu musely uživatelům nabídnout volbu mezi feedem doporučovaným algoritmem a feedem omezeným na účty, které sami sledují. Podle USA může povinné nastavení takové volby ovlivnit, které hlasy a názory získají dosah — i když samotné příspěvky nejsou smazány. 311

Zadruhé USA upozorňují, že široce či nejasně definované „škody“ mohou regulované firmy tlačit k preventivnímu omezování obsahu. Platformy by se podle tohoto argumentu mohly ve snaze vyhnout odpovědnosti rozhodnout snižovat viditelnost zákonných, ale kontroverzních příspěvků. Z bezpečnostní povinnosti by se tak mohla stát cenzura podle názorového zaměření. 47

Washington spor nepředstavuje jen jako australskou záležitost. Řada dotčených velkých platforem sídlí v USA a jejich produkty fungují přes hranice. Pravidla přijatá v Austrálii by podle americké strany mohla ovlivnit design produktů, šíření obsahu i projevy Američanů na internetu mimo Austrálii — tedy vést k tomu, co USA označují jako „extrateritoriální cenzuru“. 712

Co by australský návrh skutečně zavedl

Návrh zavádí obecnou povinnost pro dotčené online služby zajistit v rozumně možné míře bezpečné online prostředí. Nejde přitom jen o klasické sociální sítě: podle informací o návrhu se pravidla vztahují také na online hry a AI chatboty. 8

Nejviditelnějším opatřením pro sociální sítě je právě volba feedu. Uživatel by měl algoritmicky doporučovaný feed jako výchozí možnost, ale mohl by jej vypnout a zobrazovat si obsah pouze z účtů, které se rozhodl sledovat. 311

Širší povinnost má přimět firmy, aby předvídatelná rizika vyhledávaly a snižovaly dříve, než dojde ke škodě, namísto pouhé reakce na jednotlivé incidenty. U dětí se mezi uváděnými riziky objevují šikana, pornografie, misogynie a poruchy příjmu potravy; rámec se týká také závažně škodlivého obsahu a jednání, které dopadá na dospělé. 36

Porušení povinnosti by mohlo znamenat výrazné sankce: maximální pokuta má dosahovat přibližně 109 milionů australských dolarů. 56

Canberra: jde o volbu uživatele, ne o cenzuru

Premiér Anthony Albanese americké označení návrhu za cenzuru odmítl. Jeho vláda politiku nazvanou „My Feed, My Way“ představuje jako možnost, aby Australané sami rozhodli, zda budou jejich feed ovlivňovat algoritmická doporučení — nikoli jako státní určování toho, který konkrétní obsah má být viditelný. 3

Vládní Labor Party vychází z toho, že služby, jejichž produkty mohou uživatele vystavit předvídatelným škodám, mají aktivně snižovat související rizika. Algoritmický feed se přitom nezakazuje: uživatelé si jej stále mohou zvolit. 3

Strana Zelených uvedla, že před konečným stanoviskem návrh podrobně prostuduje. Dostupné zpravodajství nepotvrdilo pozdější jednoznačnou reakci Zelených přímo na americký zásah. 3

Součást širšího sporu o regulaci amerických technologických firem

Střet zapadá do širšího odporu Trumpovy administrativy vůči zahraničním digitálním daním, pokutám a regulacím, které považuje za nespravedlivou zátěž pro americké technologické společnosti nebo za omezení projevu Američanů. 37

Sporu navíc přidává váhu nedávný australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let. Toto opatření přitáhlo mezinárodní pozornost a posílilo vnímání Austrálie jako možného vzoru pro přísnější regulaci platforem. Digitální povinnost péče proto může mít význam přesahující domácí politickou debatu. 3

Co bude následovat

Připomínkové řízení k návrhu skončilo 22. září 2026. Australská vláda uvedla, že návrh zákona chce předložit parlamentu později v roce 2026. Jeho konečné znění se tedy ještě může změnit. 3

Zatím spor ukazuje zásadní rozdíl v přístupu: Austrálie zkouší, zda větší kontrola uživatelů nad feedem a aktivní bezpečnostní povinnost dokážou snížit online škody. USA naopak varují, že pravidla určená k ochraně uživatelů mohou změnit viditelnost obsahu a moderování tak, že budou odrazovat od zákonného projevu i daleko za hranicemi Austrálie.