Ruské útoky zničily 13 milionů ukrajinských knih a ochromily celý vydavatelský řetězec

Ruské raketové a dronové útoky během léta 2026 nezasáhly jen zásoby hotových knih. Poškodily celý řetězec, který umožňuje dostat knihu od rukopisu ke čtenářům: tiskárny, sklady, kanceláře nakladatelů i prodejní místa. Ukrajinské ministerstvo kultury uvádí, že během dvou měsíců bylo zničeno více než 13 milionů nově vytištěných knih — zhruba třetina roční produkce země. Přímé škody mají činit nejméně 1,75 miliardy hřiven, přibližně 39,3 milionu dolarů. 18

Nejde jen o zničené výtisky

Největší jednotlivá ztráta nastala 1. srpna, kdy ruský dron zasáhl logistické centrum a sklady nakladatelství Ranok v Charkově. Požár zničil kolem 8 milionů knih, z nichž 620 000 tvořily učebnice. Ve skladu přitom byly uloženy také knihy dalších nakladatelů a řetězce knihkupectví KnyhoLand. Úder na jediný sklad tak zasáhl podstatně širší část knižního trhu. 18

Zasažena byla také infrastruktura v Kyjevě. Při kombinovaném raketovém a dronovém útoku v noci z 18. na 19. července byl zničen sklad nakladatelství #knygolove, kancelář nového nakladatelství Mison a vážně poškozena tiskárna Konvi; škody utrpěla i kancelář Arc.ua. Při tomto útoku bylo zničeno nebo poškozeno přes 850 000 knih.

V případě tiskárny Konvi se škoda neomezila na papír a hotové náklady. Poškozeny byly výrobní haly, tiskařské stroje i kapacity pro knižní vazbu. Náhrada specializované techniky a obnovení výroby vyžadují více času i peněz než prostý dotisk jedné knihy. Nakladatelé proto čelí současně ztrátě skladových zásob, výrobní kapacity i distribučních cest. 18

Učebnice jsou bezprostředně ohroženy

Načasování útoků dopadá přímo na školy. Závod Konvi byl zasažen v době, kdy navyšoval výrobu 1,3 milionu školních učebnic — podle BBC šlo přibližně o 10 % ukrajinské potřeby učebnic. 17

Ve skladu Ranoku shořely statisíce učebnic a dřívější škody v Konvi už ohrozily plánované dodávky před začátkem školního roku. 18 Nejde tedy jen o nedostatek knih k prodeji. Narušen je přesně načasovaný proces tisku, vazby a rozvozu vzdělávacích materiálů, který musí proběhnout před zahájením výuky.

Pro malé vydavatele může být obnova dlouhá

Počet zničených knih lze vyčíslit. Hůře měřitelná je však ztráta budoucí publikační kapacity. Nakladatelé potřebují peníze na opravy prostor, náhradu techniky, dotisky zásadních titulů a obnovení distribuce. Tím jim může zbýt méně prostředků na získávání nových autorů, redakční práci či propagaci.

Zvlášť citlivá je situace dětské literatury: barevné a ilustrované publikace jsou výrobně nákladnější a tento segment se zároveň překrývá s poptávkou po školních materiálech. Zprávy z oboru upozorňují, že menší nezávislá nakladatelství mohou méně riskovat s prvotinami, což by zúžilo prostor pro nastupující generaci ukrajinských autorů. 18

Proto vydavatelé a kulturní instituce nevnímají škody jen jako obchodní ztrátu. Tiskárny, sklady a knihkupectví jsou infrastrukturou, díky níž se ukrajinská literatura dostává do škol, rodin a k běžným čtenářům. Opakované útoky oslabují nezávislé instituce, které udržují literární a kulturní život země.

Co má přinést grantový fond ve výši 500 000 dolarů

Ukrajinské ministerstvo kultury, charitativní nadace KSE, Ukrajinský knižní institut a festival Book Arsenal připravují grantový program pro malé ukrajinské vydavatele. Cílem sbírky je 500 000 dolarů. Program má nakladatelům pomoci pokračovat v provozu a snížit jejich zranitelnost vůči válečným otřesům; otevření žádostí je plánováno na listopad 2026.

Fond je především nástrojem pro zachování kontinuity, nikoli plnou náhradou ztrát. Ve srovnání s nahlášenými přímými škodami ve výši nejméně 39,3 milionu dolarů představuje cíl 500 000 dolarů přibližně 1,3 % této částky. A odhad přímých škod navíc nezahrnuje všechny náklady poškozených budov, ztracené výrobní kapacity, přerušené prodeje ani odložené investice. 18

Výzva je tedy dvojí: obnovit zničené knihy a zařízení, ale zároveň zachovat dostatek finanční kapacity, aby ukrajinští vydavatelé mohli dál vydávat novou literaturu.