Čínská státní média obviňují Anthropic z rozšiřování přístupu k datům uživatelů

Čínský účet Yuyuantantian, který je napojený na státní televizi CCTV, vykresluje postupy společnosti Anthropic při ochraně soukromí jako globální bezpečnostní riziko a součást širšího amerického projektu národní bezpečnosti. Základní rozlišení je přitom podstatné: jde o obvinění a interpretaci změn pravidel ze strany tohoto účtu, nikoli o nezávisle ověřený důkaz, že americké zpravodajské služby mají přístup k datům uživatelů Claude.17

Co Yuyuantantian tvrdí

Podle informací o zveřejněném příspěvku Anthropic od prvního vydání zásad ochrany soukromí v roce 2023 svůj dokument upravil třináctkrát. Účet tvrdí, že tyto změny zvýšily riziko pro uživatelská data ve třech propojených bodech:17

• Přenosy dat do USA: Příspěvek poukazuje na ustanovení týkající se přenosu dat uživatelů z Kanady, Brazílie, Jižní Koreje a Evropské unie do Spojených států.
• Rozšíření zdrojů dat: Podle účtu se počet uvedených zdrojů dat mezi červnem 2024 a zářím 2025 zvýšil ze tří na šest.
• Možné sdílení se zpravodajskými službami: Účet tvrdí, že pravidla dávají Anthropicu prostor sdílet informace s americkými zpravodajskými institucemi, pokud to firma považuje za nutné, nikoli jen po formálním právním postupu.

Příspěvek tak nepohlíží na přeshraniční zpracování dat jako na běžnou otázku firemních podmínek. Staví je do geopolitického rámce, v němž by se data zahraničních uživatelů mohla stát dostupná americkým bezpečnostním institucím.

Co je doloženo — a co nikoli

Dostupné zpravodajství dokládá, že Yuyuantantian tato tvrzení vznesl a popsal vlastní analýzu úprav pravidel. Nedokládá však nezávisle, že Anthropic předal uživatelská data americkým zpravodajským službám bez právního procesu, ani že by některá zpravodajská služba měla přímou provozní kontrolu nad systémy Anthropicu.17

Tento rozdíl je pro hodnocení rizika zásadní. Pravidla mohou popisovat okolnosti, za nichž firma smí data poskytnout úřadům. K prokázání konkrétního předání by ale bylo potřeba doložit, zda se skutečně uskutečnilo, komu byly informace poskytnuty a zda byl postup v souladu s příslušným právem — samotné tvrzení o znění zásad na to nestačí.

Proč se terčem stal právě Anthropic

Obvinění týkající se soukromí přišlo po ostrém veřejném sporu o bezpečnost AI, přístup k modelům a údajné získávání schopností špičkových amerických modelů. Anthropic ve své zářijové zprávě o hrozbách uvedl, že v období od prosince 2025 do srpna 2026 narušil případy škodlivého využití Claude v sedmi oblastech: kybernetické operace, vlivové operace, sledování, podvody, biologické zneužití, vývoj konvenčních zbraní a destilace modelů.15

Firma rovněž tvrdila, že čínští konkurenti včetně Moonshot a DeepSeek směrovali živé zákaznické konverzace přes Claude ve snaze získat tréninková data a napodobit jeho schopnosti. Reuters o těchto tvrzeních informoval; jde ale o zjištění připisovaná Anthropicu, nikoli o právně rozhodnuté závěry o odpovědnosti čínské vlády.1

Ve stejném cyklu Anthropic popsal aktivitu aktérů z Číny spojenou s vojenskými analýzami, mimo jiné s elektronickým bojem a potlačováním protivzdušné obrany. I zde jde o zjištění firmy, nikoli o veřejně potvrzená soudní či správní rozhodnutí.2

Spor o to, co vlastně znamená bezpečnost AI

Obě strany tak zdůrazňují odlišná rizika:

• Anthropic staví do popředí zneužívání výkonných modelů, kybernetické a zbraňové aplikace a neoprávněnou destilaci schopností modelů.115
• Yuyuantantian akcentuje soukromí u AI služeb provozovaných z USA, přeshraniční přenosy dat a možnost, že bezpečnostní důvody usnadní státní přístup k uživatelským informacím.17

Spor proto přesahuje neshodu nad jedním dokumentem o soukromí. Jde o soupeření o to, kdo bude určovat definici rizik spojených s AI. První výklad chápe pokročilé modely jako strategickou technologii, kterou je nutné chránit před zneužitím a kopírováním. Druhý vnímá provozovatele těchto modelů jako možný nástroj dohledu a zahraniční kontroly nad daty.

Co si z toho mají odnést uživatelé a organizace

Pro firmy i jednotlivce, kteří zvažují využití AI služeb, je praktické oddělovat politickou rétoriku od ověřitelných pravidel a technických opatření. Je vhodné kontrolovat zejména:

• které smluvní podmínky se vztahují na konkrétní produkt,
• kde mohou být data zpracovávána,
• jaké jsou možnosti uchovávání dat a využití pro trénování,
• za jakých deklarovaných podmínek může poskytovatel informace předat úřadům.

Veřejná tvrzení z tohoto sporu sama o sobě tyto otázky neřeší. Ukazují však, že podmínky ochrany soukromí, zabezpečení modelů a závazky týkající se umístění dat se staly důležitou součástí geopolitické soutěže kolem umělé inteligence. S jejím zostřováním budou mít větší váhu srozumitelná dokumentace a nezávisle ověřitelné záruky než politické narativy kterékoliv strany.