Evropa chce za 100 miliard eur posílit AI soběstačnost

Evropa by neměla považovat pokročilou umělou inteligenci za technologii, kterou si může kdykoli jednoduše koupit od zahraničních firem. Podle zprávy A Transformative AI Strategy for Europe jde o strategickou infrastrukturu pro ekonomiku i bezpečnost. Bez rychlého a rozsáhlého zásahu hrozí Evropě s postupem AI marginalizace a závislost. 16

Cíl: ztrojnásobit podíl evropské AI výpočetní kapacity

Nejviditelnějším bodem strategie je velké rozšíření datových center a výpočetní kapacity pro AI v EU. Autoři doporučují, aby do roku 2030 bylo na území Unie umístěno 15 % celosvětové AI výpočetní kapacity. Dnes je to přibližně 5 %. 3

Zprávy o strategii hovoří o veřejném závazku 100 miliard eur pro datová centra a výpočetní výkon a o cíli přitáhnout až 1,5 bilionu eur soukromého kapitálu. 56

Nejde přitom o stavbu infrastruktury pro ni samotnou. Domácí výpočetní kapacita má být základem evropské prosperity, suverenity a bezpečnosti. Bez ní by evropské firmy, výzkumníci i veřejná správa zůstávali odkázáni na infrastrukturu pod kontrolou jiných zemí či společností. 1618

Veřejné peníze mají odemknout soukromé investice

Původní doporučení zprávy počítají s 75 miliardami eur z národních veřejných zdrojů. Ty by mohly mít podobu úvěrových záruk, závazků budoucího odběru či případně kapitálových vstupů, které sníží riziko soukromých projektů strategických datových center. 3

Částky uváděné v různých materiálech je proto třeba rozlišovat: 75 miliard eur je konkrétní návrh národního veřejného financování výpočetní kapacity, zatímco 100 miliard eur je širší veřejný investiční impuls popisovaný ve zpravodajství. 36

Model nemá znamenat, že stát postaví každé datové centrum. Jde o průmyslově-finanční strategii: vytvořit podmínky, aby se dostatek evropské AI infrastruktury vyplatilo financovat a aby byla dostupná ve velkém měřítku.

Nejdřív zajistit přístup ke špičkové AI, současně budovat vlastní schopnosti

Strategie nepředpokládá, že Evropa okamžitě nahradí všechny přední zahraniční poskytovatele. Požaduje ale spolehlivý přístup k takzvané frontier AI — tedy k nejpokročilejším modelům a potřebnému výpočetnímu výkonu — a zároveň rozvoj vlastních technických i institucionálních kapacit.

Autoři uvádějí, že Evropa je dnes v přístupu k nejvyspělejší AI závislá na zahraničních poskytovatelích. Doporučují využít evropské technologické a hospodářské přednosti k vyjednání garantovaného přístupu a zároveň tyto přednosti chránit před zahraničním převzetím či ztrátou hodnoty. 1718

Jde tedy o postup ve dvou směrech: rozšiřovat evropskou infrastrukturu a expertizu, ale během této proměny se nenechat odstřihnout od technologické špičky.

AI odbornost musí mít i veřejná správa

Členské státy a unijní instituce podle zprávy potřebují vlastní experty na frontier AI i příslušné technologie přímo uvnitř veřejné správy. Jen tak mohou držet krok s vývojem místo toho, aby byly při porozumění systémům, jejich nákupu, hodnocení nebo regulaci plně závislé na externích firmách. 12

Je to otázka správy věcí veřejných stejně jako technologií. Stát nemůže účinně dohlížet na strategicky významnou AI ani ji odpovědně využívat, pokud nedokáže samostatně posoudit její schopnosti, limity a vznikající závislosti.

Společně využít vliv v dodavatelských řetězcích

Dalším návrhem je Aliance členských států pro bezpečnost dodavatelských řetězců. Evropské země podle autorů drží důležité body globálního dodavatelského řetězce AI, svůj společný strategický a ekonomický vliv však nedokážou plně zužitkovat. 1217

Koalice ochotných členských států, koordinovaná s Evropskou komisí, by mohla tento vliv spojit při vyjednávání i bezpečnostním plánování. Strategie v tom vidí způsob, jak zvýšit kolektivní vyjednávací sílu a učinit přístup Evropy k frontier AI spolehlivějším. 18

Připravit se i na rizika, nejen na ekonomickou soutěž

Zpráva chápe AI jako otázku odolnosti a krizové připravenosti, nikoli jen konkurenceschopnosti. Doporučuje připravit evropské instituce na akci ve světě transformativní AI a zajistit odolnost vůči rizikům, která s ní souvisejí. 1216

Z toho plyne, že krizové plánování má počítat s hrozbami zesílenými AI vedle možností, jak pokročilé systémy využít ve veřejné správě a hospodářství. Přístup k modelům, infrastruktura, institucionální kompetence a bezpečnostní plánování nejsou podle autorů oddělené agendy, ale navzájem propojené části jedné strategie.

Co je hlavním vzkazem strategie

Navrhovaná odpověď na závislost je koordinovaná evropská průmyslová a bezpečnostní politika pro AI:

• zvýšit AI výpočetní výkon na území EU na 15 % světového podílu do roku 2030;
• veřejnými závazky mobilizovat mnohem větší objem soukromých investic;
• zajistit spolehlivý přístup k nejvyspělejším modelům a výpočetní kapacitě a souběžně budovat evropské schopnosti;
• dostat AI expertizu do institucí EU i členských států;
• spojit vyjednávací sílu členských zemí v klíčových dodavatelských řetězcích. 361218

Základní teze je jednoduchá: Evropa si nemůže zachovat reálnou možnost rozhodovat o své ekonomické a bezpečnostní budoucnosti pouze regulací. Musí mít také infrastrukturu, odborné schopnosti a vyjednávací sílu v celém ekosystému AI. 1618