Dědičná mutace EGFR T790M výrazně zvyšuje riziko rakoviny plic i u nekuřáků

Studie vědců z Dana-Farber Cancer Institute a 23andMe Research Institute, zveřejněná v časopise Science, označuje dědičnou variantu EGFR T790M za mimořádně silný rizikový faktor rakoviny plic. Její nositelé měli celkově zhruba 25krát vyšší šanci na vznik tohoto nádoru než lidé bez varianty. U lidí, kteří nikdy nekouřili, vyšlo odhadované riziko ještě výrazněji: přibližně 62krát vyšší než u nekuřáků bez této genetické změny. 67

Co výzkum zjistil

V databázi společnosti 23andMe vědci analyzovali údaje od více než 3,3 milionu účastníků evropského původu. Identifikovali 641 nositelů varianty EGFR T790M. Ve větší skupině lidí, kteří souhlasili s využitím dat pro výzkum, se ukázalo, že je tato varianta zhruba desetkrát častější, než naznačovaly dřívější odhady z veřejných genetických databází. 7

Nejnápadnější byl rozdíl u celoživotních nekuřáků: jejich riziko rakoviny plic bylo odhadnuto asi na 62násobek. V uváděných podskupinových odhadech u kuřáků šlo přibližně o desetinásobné riziko. 6

Souvislost se navíc jevila jako specifická pro rakovinu plic. Studie nenalezla statisticky významné spojení varianty se 17 dalšími častými nádorovými onemocněními. Nositelé, u nichž se rakovina plic rozvinula, dostali diagnózu v průměru asi o pět let dříve než lidé bez této varianty.

Genetické a geografické analýzy naznačují takzvaný zakladatelský efekt: varianta se patrně dostala do USA s osadníky z Británie a Irska na počátku 18. století a následně se zvýraznila v důsledku demografické izolace, označované jako genetické „hrdlo“ jižní Apalačské oblasti. Soustředěna je zejména mezi lidmi s rodinnými kořeny v Alabamě, Mississippi a Tennessee. 6

Co to může znamenat pro prevenci

Současná pravidla pro screening rakoviny plic pomocí CT ve Spojených státech jsou z velké části založena na věku a kuřácké zátěži. Nové výsledky proto otevírají otázku, zda by potvrzení nositelé EGFR T790M neměli podstupovat sledování plic bez ohledu na kuřáckou anamnézu — a případně od nižšího věku.

Nejde ale zatím o podklad pro plošné screeningové doporučení ani o návod, jak často CT vyšetření provádět. Výsledky především posilují důvod pro klinické studie a individuální péči ve specializovaných centrech.

Právě to zkoumá studie INHERIT (NCT05587439). Zaměřuje se na lidi a rodiny s dědičnou náchylností k nádorům hrudníku, zvláště tam, kde byla expozice tabáku minimální. Cílem je zpřesnit odhad rizika a posoudit personalizované postupy, včetně CT screeningu. 4

Případ Franka McKenny ukazuje praktickou mezeru v současné péči: jako celoživotní nekuřák s rodinným výskytem rakoviny plic spojené s T790M — a s dcerou, která může zdědit riziko — nemá jeho rodina k dispozici zavedené, důkazy podložené doporučení, kdy a v jakých intervalech má zdravý nositel podstupovat CT. Studie takovou strategii sama neurčuje, ale podporuje potřebu dalších klinických dat a individuálního posouzení specialistou. 46