Šéf kybernetické bezpečnosti SAE: každý íránský úder doprovodil kyberútok

Mohamed Al Kuwaiti, šéf kybernetické bezpečnosti vlády Spojených arabských emirátů, popsal válku v roce 2026 jako koordinovaný hybridní konflikt. Podle něj každý íránský raketový či dronový útok proti cíli v SAE provázel také kyberútok zaměřený na stejný objekt. Nešlo tak jen o množství škodlivé aktivity, ale o souběh fyzických úderů, digitálního narušování a tlaku na důvěru veřejnosti. 6

Kampaň, která měla násobit dopady

Al Kuwaiti hovořil o útocích napříč kritickými sektory včetně letectví a energetiky. Rada SAE pro kybernetickou bezpečnost uvedla, že od začátku bojů v únoru zachytila a zadržela koordinované aktivity proti letectví, energetice a školství. 2

Mezi hlášenými postupy byly pokusy o průnik do sítí, nasazení ransomwaru a systematické phishingové kampaně proti národním platformám a životně důležitým sektorům. 14 Al Kuwaiti současně varoval, že kybernetické hrozby už nejsou jen otázkou krádeže dat: manipulovaný obsah a klamání podporované umělou inteligencí mohou oslabovat důvěru ve spolehlivé informace a zasahovat jednotlivce, komunity i klíčové služby. 5

I odražený útok na síť tedy může být součástí širší operace, pokud jej doprovázejí falešná tvrzení nebo zmanipulovaná média šířená s cílem vyvolat zmatek, paniku či nedůvěru během krize.

Jak číst uváděná čísla

SAE na vrcholu konfliktu hlásily zhruba 800 000 pokusů o kyberútok denně — přibližně čtyřnásobek úrovně před válkou, vyplývá z informací založených na údajích Rady pro kybernetickou bezpečnost. 2 Al Kuwaiti pak samostatně uvedl, že v jednom úterý v září země zaznamenala 640 000 kyberútoků. 1

Tato čísla neznamenají 800 000 ani 640 000 úspěšných průniků. Jde o evidovanou nepřátelskou nebo pokusnou aktivitu, do níž mohou spadat zablokované sondy, phishingové pokusy i další neúspěšné incidenty.

Připsání odpovědnosti je stanoviskem SAE

Al Kuwaiti prohlásil, že za „mnoha“ útoky proti SAE stály íránské Islámské revoluční gardy (IRGC), a označil Írán za jednoho z hlavních aktérů této ofenzivy. 1 Jde o připsání odpovědnosti ze strany představitele SAE; veřejně dostupné informace nezávisle nedokládají roli IRGC u každého jednotlivého incidentu ani u každého tvrzeného souběhu fyzického a kybernetického útoku.

V kybernetickém konfliktu je tento rozdíl podstatný. Operace mohou procházet přes prostředníky, využívat běžně dostupné nástroje nebo je mohou provádět spřízněné skupiny, nikoli přímo identifikovatelná státní složka.

Proč je důležitá spolupráce státu a firem

Al Kuwaiti staví obranu na principu kolektivní ochrany: státní instituce, domácí firmy i mezinárodní soukromí provozovatelé mají sdílet informace a reagovat napříč propojenými systémy. Kybernetická bezpečnost je podle něj společnou odpovědností vlády, průmyslu i širší společnosti.

To má zvláštní význam u přístavů, letišť, energetických systémů a komunikačních sítí, kde se vlastnictví, provoz i technické závislosti často dělí mezi veřejný a soukromý sektor. Praktická lekce je jednoduchá: odolnost závisí na rychlém sdílení informací o hrozbách a koordinované reakci dříve, než incident přeroste z jedné organizace do celého sektoru.

Výzva ke „Kybernetické ženevské úmluvě“

Al Kuwaiti vyzval k vytvoření „Kybernetické ženevské úmluvy“, která by stanovila pravidla pro kybernetickou válku, chránila digitální aktiva a vymezila, kdy má být rozsáhlý útok na kritickou infrastrukturu považován za akt války. 3

Reaguje tím na praktický problém mezinárodního práva: stát může čelit digitálním operacím narušujícím civilní služby, zatímco původce zůstává sporný a důsledky případné protiakce mohou překročit hranice nebo dopadnout na civilisty. Jasnější mezinárodní normy by tyto obtíže samy nevyřešily, mohly by ale vymezit očekávání ohledně civilní infrastruktury, odpovědnosti a prahů pro jednání států.

SAE tuto snahu spojují s prací na mezinárodních standardech. V červenci 2026 jmenovala Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Al Kuwaitiho předsedou arabské regionální skupiny studijní skupiny ITU-T 17. Ta se zaměřuje na standardizaci informační bezpečnosti, kybernetickou bezpečnost, správu digitální identity, soukromí a nové technologie. SAE také veřejně podpořily mezinárodní spolupráci proti zneužívání AI a nově vznikajících technologií.

Kam zapadá — a nezapadá — CHOSEN BRICK

Samostatné společné varování britského Národního centra kybernetické bezpečnosti (NCSC), americké FBI a nizozemské služby AIVD upozornilo, že íránští státní kybernetičtí aktéři nejméně od roku 2025 používali špionážní malware CHOSEN BRICK proti disidentům, aktivistům a novinářům. Malware dokáže získávat kontakty, e-maily a zprávy ze sociálních sítí, což může útočníkům umožnit sledovat pohyb cílů.

Kampaň využívala spear phishing a sociální inženýrství na platformách včetně WhatsAppu a Telegramu; NCSC uvádí, že spyware dokáže shromažďovat snímky obrazovky a historii komunikace.

V citovaných materiálech není veřejný důkaz, že by byl CHOSEN BRICK použit v údajné kampani proti infrastruktuře SAE. Jeho význam je spíše ilustrativní: stejné širší prostředí hrozeb může zahrnovat jak narušování kritických systémů, tak cílené sledování jednotlivců. Jde o rozdílné cíle, oběti i technické souvislosti a není namístě je směšovat.

Širší bezpečnostní problém

Pro stát, který chce v rámci vize Centennial 2071 výrazně rozšířit využívání umělé inteligence, není výzvou jen bránit neautorizovanému přístupu do sítí. Jde také o ochranu důvěry, komunikace a základních služeb, jež jsou na digitálních systémech stále více závislé.

Výpověď Al Kuwaitiho o synchronizovaných úderech a kyberútocích proto ukazuje na širší požadavek pro krizové plánování: fyzická ochrana, kybernetická obrana, krizová komunikace i reakce na dezinformace musí fungovat společně. V hybridním konfliktu nemusí obrana jediné vrstvy stačit. 65